Komunisti brání Jakeše a Štrougala. Jde jen o náhradní téma opozice, tvrdí Filip
Obvinění policie
NOVÉ
Foto: Jan Zatorsky
Stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara označil v úterý předseda KSČM Vojtěch Filip za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“. Trojici mužů obvinil policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) ze zneužití pravomoci v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Podle předsedy opoziční ODS Petra Fialy mělo stíhání začít dříve, na spravedlnost ale není nikdy pozdě.
Kriminalisté tvrdí, že kvůli nečinnosti trojice funkcionářů bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice. Další byli zraněni. Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které zmíněné použití střelných zbraní umožňovaly. O střílení na hranicích funkcionáři podle policie věděli.
„Škoda, že se tak nestalo již před lety, ale na spravedlnost není nikdy pozdě,“ uvedl ke stíhání někdejších komunistických představitelů Fiala. Podobně se na twitteru vyjádřil i bývalý předseda opoziční TOP 09 a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „I 30 let po pádu komunismu má vypořádání se s minulostí a nalezení spravedlnosti smysl,“ napsal.
Filip uvedl, že se policisté už dříve pokusili o stíhání Jakeše i Štrougala. „Jedno bylo zastaveno, druhé soud odmítl,“ uvedl. Je podle něj na členech někdejší vlády Československé socialistické republiky, aby se s tím vypořádali. Oba mají své advokáty, poznamenal.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček kritizoval to, že stíhání přichází až nyní, jeho zahájení dal do souvislosti s 30. výročím sametové revoluce. „Třicet let bylo ticho, teď při velkém výročí náhlé probuzení. Už to jasně naznačuje, že nejde o věc spravedlnosti, ale o politické gesto,“ napsal na twitteru.
Štrougala vyšetřovala policie už dříve kvůli zodpovědnosti za smrt lidí, kteří zahynuli při snaze o překročení železné opony. Podezírala ho ze spáchání trestného činu za to, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Na počátku roku 2016 však ÚDV vyšetřování ukončil. Uvedl, že je případ promlčen.
V roce 2002 soudy někdejšího předsedu vlády také pravomocně zprostily obžaloby ze zneužití pravomoci veřejného činitele. Státní zástupce mu kladl za vinu, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti podezřelých z vraždy tří lidí.
Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili.
Jakeš pak spolu s Jozefem Lenártem stanul před soudem kvůli tomu, že podle žalobce pomáhal promoskevské skupině ve vedení KSČ k vlastizradě. Spočívala ve snaze ustavit takzvanou dělnicko-rolnickou vládu, a legalizovat tak invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V roce 2003 odešli oba muži od pražského vrchního soudu s osvobozujícím rozsudkem.
