Po půlročním osvobození záloh přijdou pojišťovny o 8 miliard

Odpuštění záloh pro více jak půl milionu osob samostatně výdělečně činných může dostat veřejné zdravotní pojištění do 40 miliardového deficitu. Živnostníci a podnikatelé si tak mohou během 6 měsíců přijít na 30 tisíc korun, které ušetří za sociální a zdravotní pojištění. Svaz zdravotních pojišťoven se výpadku zatím neobává, přesto problémy mohou nastat při nižších příjmech, které mohou nastat v příštím roce.

Vláda ulevila OSVČ, které mají podnikání jako hlavní činnost, a plošně je osvobodila od minimálních záloh ve výši 2544 korun na sociální a 2352 korun na zdravotní pojištění. Kabinet Andreje Babiše se k tomuto kroku odhodlal kvůli zmírnění dopadů opatření koronavirové krize na malé živnostníky a podnikatele.

Stát předpokládá, že výpadek bude mít okamžitý negativní dopad na systém zdravotního pojištění ve výši 8 miliard korun. To potvrzuje i Svaz zdravotních pojišťoven. „To samo o sobě není určitě likvidační, i když by se peníze vybrané a určené pro zdravotnictví neměly takto vynakládat. Tento náklad by nakonec měl převzít stát. Problémem však je, že nepochybně dojde i k velkému poklesu celkového plánovaného příjmu v roce 2020. Tady by se již mohlo jednat až o 40 miliard korun, a to by při dodržení plánovaných výdajů odčerpalo všechny rezervy. Klíčové tedy bude, o jak hluboký pokles výběru pojistného půjde v roce 2020 a jaké zdroje budeme mít pro roky následující,“ řekl pro Echo24 prezident svazu Ladislav Friedrich.

Vládní předloha také počítá se 40 miliardovým výpadkem. To by způsobilo, že některé zdravotní pojišťovny by nebyly schopny plnit své závazky vůči poskytovatelům zdravotních služeb do konce letošního roku. „Sekundárně pak může dojít k problémům na straně poskytovatelů zdravotních služeb a tím snížení dostupnosti zdravotních služeb. Přestože v letošním roce lze patrně díky rezervám zdravotních pojišťoven takovému vývoji ještě předejít, již v roce příštím vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb ve svém celku,“ uvádí důvodová zpráva schváleného návrhu.

Stát také počítá s tím, že v důsledku tohoto nařízení bude muset zdravotnictví financovat i v dalších letech, což by v případě ekonomické krize bylo velmi náročné a složité. „V případě předchozí krize po roce 2008 byly disponibilní zůstatky zdravotních pojišťoven rozpouštěny postupně v období následujících 5 let, což umožnilo udržet dostupnost zdravotních služeb na velmi vysoké úrovni i v období krize,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Roklen Dominika Stroukala jsou zdravotní pojišťovny na tuto krizi připravené prostřednictvím svých rezerv. Záleží ale na dalším vývoji u nákazy koronavirem, která by mohla stále více prohloubit ekonomickou krizi.

„Pro stát je rozumné, že podporu poskytne plošně, protože není schopen dostatečně rychle vydefinovat, komu ji dát a komu ne, a i kdyby byl, tak to není schopen efektivně kontrolovat. Celkové náklady by se tak nemusely příliš lišit a výsledkem by mohla být jen zbytný kontrolní aparát, zbytečné hraniční případy a dokonce soudy. V současné situaci je to rozumné řešení,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Systém sociálního pojištění skončil v loňském roce v přebytku skoro 17 miliard korun. Podobně jako u veřejného zdravotního pojištění se předpokládá s propadem, který bude muset stát dorovnat. Ministryně financí Alena Schillerová však uvedla, že výplat důchodů se výpadek nebude týkat.

Čtěte také: Čas ulevovat. Od daní, odvodů i byrokracie

Pokud se zkrátí pracovní doba zaměstnancům, je třeba ulevit i OSVČ