Akcie proletěly horskou dráhou

ÚHEL POHLEDU

Akcie proletěly horskou dráhou
Americká burza cenných papírů v New Yorku, slavná Wall Street. Ilustrační snímek. Foto: Shutterstock
Úhel pohledu

Markéta Šichtařová

Makroekonomické statistiky za poslední rok popírají ekonomickou teorii. Průmyslová produkce poklesla o 8 %, ale nezaměstnanost téměř neroste. Program Antivirus zmrazil trh práce do úplné absurdity. Propad výroby totiž doprovázel iracionální růst mezd. Státní zásahy postavily ekonomii na hlavu, protože nebylo nutné chovat se racionálně. Najednou se všichni tvářili, že v průběhu boje s koronou začaly růst peníze na stromech. To samé se projevilo i v cenách. Místo toho, aby kvůli poklesu poptávky ceny klesaly, naopak rostly. Inflace přestřelila cíl centrální banky. Spojenou nádobou s obřími vládními výdaji je rekordní deficit státního rozpočtu a raketový růst státního dluhu. Dnes se všichni tváří, že dluh nevadí. Až začnou některé státy bankrotovat, politici si opět vzpomenou, co to znamená slovo šetřit. To už bude ale pozdě.

V rozporu s teorií se chovají i finanční trhy. I tady totiž zasáhly státní autority, když na globální finanční trhy napumpovaly rekordní množství peněz. Stačí se podívat na index pražské burzy PX. Začátek roku 2020 zahájila burza kolem 1120 bodů. Už koncem ledna začíná padat, ale není to zatím nic dramatického. 7. února je ještě nad 1110 body. Ve druhé polovině února přichází však razantní propad, který během března akceleruje. 18. března je trh na 690 bodech.

V tuto chvíli byla situace akcií naprosto zoufalá. Důchodci, kteří v nich mají úspory na důchod, mohli mít oči jen pro pláč. A pochopitelně pod slovy „mít peníze v akciích“ se míní i mít peníze v penzijních fondech, protože ty do akcií investují. Důchodci tak skrze penzijní fondy znehodnotili roky úspor. V tuto chvíli trh ještě nevěděl, co si má o koronaviru myslet. Mnozí propadli panice, když od rádoby-expertů slyšeli, že dva roky nebude povolené cestovat a všechno bude zavřené včetně automobilek coby motoru české ekonomiky.

Krátce nato se však začíná otáčet nálada a finanční trhy zase začínají růst. Mnozí politici po celém světě mluví o astronomických záchranných balíčcích a centrální bankéři posílají úrokové sazby na rekordně nízké hodnoty. To spekulanty uklidnilo. Globální trh se zotavuje a s ním i český. Ten, kdo tehdy investoval, skoro „nemohl“ prodělat. Už počátkem června je trh nad 950 body.

Léto 2020 bylo o přešlapování na místě. Trh stále netušil, co bude dál. Objevilo se mnoho názorů. Ekonomika už prošla prvním lockdownem, ale hrozil znovu druhý a nebylo jisté, kdy a zda vůbec bude nějaký lék či vakcína. V tuto chvíli investoři jen doufali. Jistota nebyl žádná.

Krátce po amerických volbách se ale vše opět mění. Řada lidí se začíná domnívat, že nejistota skončila, když vyšla zpráva, že je tu vakcína a že do konce roku bude na planetě už očkováno mnoho lidí. Trhy se najednou upnuly na vakcínu. To bylo zaklínadlo jejich růstu.

Tím přichází druhá vlna akciové jízdy. Zatímco 2. listopadu byl index PX na 945 bodech, 11. ledna byl už na 1172 bodech. Ten, kdo tehdy investoval, opět nemohl prodělat. Třeba akcie Komerční banky vyskočila z hodnot těsně pod 500 Kč až nad 710 Kč. Ten, kdo koupil na páku, slavil.

Když porovnáme index počátkem ledna 2020 a ledna 2021, jsme na podobných hodnotách. I ten investor, který celý rok nic nedělal, tedy skoro nic neztratil. A pokud něco dělal, musel vydělat. To ovšem platí jen pro ty, kteří investovali do akcií. Ten, kdo volil konzervativní strategii a investoval na peněžním trhu, paběrkoval.

Na manažerské účetnictví kašlete, o zdraví firem nejde

Je to zvláštní doba popírající základy teorie financí. Měli jsme a dosud máme rekordní krizi a akcie rostou. To není normální! I ty americké firmy, které nikdy nebo skoro nikdy nevydělávaly, letí nahoru jako raketa a všichni jásají, že se přifukuje akciová bublina. Nikdo neřeší, že jim často pomáhají státní dotace a regulace, a že kdyby bylo jen na trhu, mají tyto firmy ještě větší ztráty a jejich akcie nerostou. Je to taková státem dotovaná akciová bublina, která dělá z miliardářů multimiliardáře. Já tomu říkám korporátní socialismus. Až budou mít tyto firmy problémy, ještě je daňový poplatník zachrání.

Jako největší business současnosti se tak zdá upisování akcií na burze. Investoři jsou hladoví, nakupují vše a ochotně přeplácejí racionální ceny. Lze proto očekávat nové a nové emise akcií. Lepší čas na upisování akcií asi nenajdete.

Penzijní spekulanti slaví

To vše ale překvapivě nahrává budoucím důchodcům, kteří do akcií investují skrze penzijní fondy. (Prozatím jim to nahrává.) To ale nejsou všichni. Všechny ty pokusy o marné důchodové reformy u nás vytvořily neskutečný chaos. Není penzijní fond jako penzijní fond. Máme česká specifika. Penzijní fondy se v zásadě rozdělily na transformované (což vybízí k myšlence, že jako transformované jsou novější, což ovšem není pravda) a na účastnické, což jsou ty, které existují od roku 2013. A to jsou ty novější.

Rozdíl mezi transformovanými a účastnickými je v tom, že transformované zaručují lidem, že peníze zhodnotí. Jenže protože platí, že čím menší zisk, tím menší riziko, tyto fondy nejsou moc ziskové. Bojí se investovat a vyhýbají se riziku.

Účastnické fondy už podstupují riziko vyšší, a tak přinesly výrazně lepší zhodnocení. I když… Porovnáme-li zhodnocení akcí a zhodnocení fondů, zdá se, že u fondů manažeři rok prospali. Zhodnocení mohlo být daleko lepší. Evidentně pozdě prodávali a pozdě nakupovali.

Opět si tedy myslím, že kdo si obhospodařoval peníze sám, byl na tom lépe. Ovšem jen za předpokladu, že opomeneme příspěvek státu a zaměstnavatele. Ten mění logiku. Dotace dávají fondům větší smysl, což ovšem už nedává smysl státnímu rozpočtu a ekonomice jako celku.

Sečteno a podtrženo, akcie a penzijní fondy mají za sebou překvapivě dobrý rok, a to i s krizí. Transformované fondy však ani za těchto překvapivých okolností často nedokáží zhodnotit peníze o víc než inflaci, takže reálně v nich lidé opět ztrácejí. Tento produkt je prostě k ničemu. Účastnické fondy jsou na tom mnohem lépe. Ty obvykle dokázaly inflaci překonat. Tím ovšem jen přispívají ke zvětšování zvrácené akciové bubliny.