Nový zákon v Rakousku by ke komentáři na internetu požadoval skutečné jméno
Svoboda na internetu
NOVÉ
1
Ke snahám o omezení anonymity na internetu se přidává i Rakousko. Tamní vláda má na stole návrh zákona, který by uživatelům ukládal povinnost poskytnout větším internetovým provozovatelům své skutečné jméno a adresu. Lidé by podle něj mohli dále využívat své přezdívky, ale v případě, že by se v komentářích pod články dopustili nevhodného chování, nebo se provinili proti zákonu, by pro úřady bylo snadné je nalézt. Prozatím však není jasné, zda nová legislativa kvůli problematičnosti projde, informuje rakouský list Der Standard
Zákon by se vztahoval na platformy a weby, které mají více než 100 tísic registrovaných uživatelů, generují roční příjmy nad 500 tisíc eur (asi 12,85 milionů Kč), nebo dostávají státní příspěvky větší než 50 tisíc eur (cca 1,3 milionu Kč). Výjimku by tvořily e-commerce stránky a také ty, které nevydělávají z reklam ani obsahu samotného. Subjektům, které by zákon nectily, by mohla hrozit pokuta až oněch zmíněných 500 tisíc eur, při opakovaném prohřešku i dvojnásobek.
„Právní požadavky platné v analogovém světě musí platit i ve světě digitálním,“ argumentuje Gernot Blümel (ÖVP), ministr pro EU, umění, kulturu a média. „Proto se teď objevuje tolik řešení, které s tím chtějí něco dělat,“ dodává k návrhu.
Navrhovaná legislativa však vyvolává kritiku a obavy, zejména z omezování. „Ve skutečném světě po vás taky nikdo preventivně nepožaduje občanský průkaz,“ míní například právník Markus Dörfler, specializující se na IT, který v chystané legislativě vidí krok k cenzuře.
Pokud by návrh prošel a posvětila by jej i Evropská unie, vstoupil by v účinnost v roce 2020. Kritiky však přichází z mnoha stran. Poukazuje mimo jiné na to, že plány na takzvaný "zákaz digitálního zahalování", jak se jim v Rakousku přezdívá, by ukládaly provozovatelům skladovaná data o uživatelích v případě potřeby poskytovat nejen úřadům, ale i soukromníkům. Kritici poukazují na to, že to je v rozporu se současnou rakouskou i evropskou legislativou. Proto je na místě i varianta, že Unie možná zákon neodsouhlasí.
Jiný bod kritiky tvrdí, že návrh nedbá na potenciálně nebezpečné výjimky. Nepokrývá totiž malé komunity s nepříliš rozsáhlou základnou podporovatelů či uživatelů, kde lze často najít extrémistické skupiny.
