Reklamu na Čapím hnízdě prošetřuje speciální finanční úřad

ČAPÍ HNÍZDO

Reklamu na Čapím hnízdě prošetřuje speciální finanční úřad
Farma Čapí hnízdo. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Takzvaná reklamní větev kauzy Čapí hnízdo ještě nekončí. Třebaže policie případ v červnu odložila, podle serveru Seznam Zprávy jej dál prošetřuje Specializovaný finanční úřad. Ten zajímá, jestli nebude některým společnostem z koncernu Agrofert, které si reklamu na Čapím hnízdě objednaly, dodatečně vyměřena další daň. Firmy Agrofertu nechaly na Farmě Čapí hnízdo z téhož holdingu mezi lety 2010 až 2013 celkem 272 milionů korun, přičemž panovalo podezření, že jednotlivé částky byly záměrně nadhodnocené, čímž si společnosti záměrně snižovaly daňový základ.

„Obecně lze sdělit, že daňová řízení jsou správcem daně vedena,“ potvrdil serveru zástupce ředitelky Specializovaného finančního úřadu Ladislav Henáč. Úřad podle všeho prověřuje možnost doplácení daně jen za rok 2013, protože první kontrola na Čapím hnízdě byla zahájena až v roce 2017 a úřad „může provést kontrolu jen za období tři roky zpětně od doby, kdy jednotlivé společnosti daňové přiznání odevzdaly“. Období do roku 2013 je tím už promlčeno.

Rozhodnutí policie o odložení vyšetřování reklamní větve potvrdil ke konci července dozorující státní zástupce. „Po provedení přezkumu státní zástupce shledal, že je předmětné usnesení vystavěno logicky a předestírá právní úvahy, kterými se policejní orgán řídil. Státní zástupce tedy usnesení a způsob vyřízení věci akceptoval, respektive neshledal takové důvody, aby do předmětné věci zasáhl například uložením pokynu atp.,“ uvedl k tomu mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala. Upozornil na to, že pokud by se v budoucnu objevily nové relevantní skutečnosti, mohla by policie v trestním řízení pokračovat. Tím by mohlo být nové obvinění v kauze.

Kriminalisté se v případu zabývali podezřením, že platby Čapímu hnízdu pomáhaly Čapímu hnízdu splácet úvěr a společnosti Agrofert snížit si daně. Podezřením na daňový únik se kriminalisté začali zabývat při vyšetřování možného dotačního podvodu, ze kterého jsou nyní obžalováni expremiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně Jana Nagyová.

V případu měli kriminalisté k dispozici pět znaleckých posudků, které se v některých částech rozcházely. Mluvčí uvedl, že z předložených posudků vyplynulo především to, že na realizovanou reklamu je nutné hledět spíše jako na „sponzoring“. Ten má podle něj za cíl také propagaci firmy.

Daňoví odborníci: „Otřásá to důvěrou občanů“

Na odložení případu se snesla silná kritika. „Nelze se ubránit dojmu, že v tomto státě mají některé osoby podezřelé ze spáchání daňové trestné činnosti prominentní postavení. A to je v právním státě absolutně nepřípustné,“ uvedl člen Rady Unie daňových poplatníků David Hubal v tehdejším stanovisku zaslaném redakci Echo24.

Unie upozornila hned na několik rozporů. Podle unie z dosavadních postupů finanční správy vyplývá, že podobné případy zadávání reklamy jsou velmi přísně prozkoumávány. „V případě pochybností o tom, zda v souvislosti s reklamou nedošlo k daňovému úniku, jsou subjektům s podezřelou reklamou doměřovány příslušné daňové povinnosti a postup bývá obvykle přezkoumán i trestními soudy. Jedná se přitom o případy s finančními objemy řádově nižšími, než reklama na Čapím hnízdě realizovaná v rozsahu 65 až 71 milionů korun ročně celkem cca 300 milionů korun. Zveřejněné okolnosti tohoto případu přitom silné pochybnosti o tom, zda nedošlo ke zneužití reklamy k neoprávněnému snižování daňových povinností, nesporně vyvolávají,“ uvádí v prohlášení Hubal.