„Otřásá to důvěrou občanů“. Odložení reklamní kauzy Čapího hnízda nadzvedlo daňové odborníky
KAUZA ČAPÍ HNÍZDO
Rozhodnutí policie odložit reklamní větev kauzy Čapí hnízdo je pod velkou vlnou kritiky. A to zejména od Unie daňových poplatníků, kteří upozorňují na veřejně dohledatelné informace ke shozené kauze možných daňových úniků. „Nelze se ubránit dojmu, že v tomto státě mají některé osoby podezřelé ze spáchání daňové trestné činnosti prominentní postavení. A to je v právním státě absolutně nepřípustné,“ uvedl člen Rady Unie daňových poplatníků David Hubal v prohlášení zaslaném redakci Echo24.
Policie prověřovala takzvanou reklamní větev kauzy Čapí hnízdo z let 2010 až 2013, kdy mělo dojít k údajným daňovým únikům u plateb od firem z holdingu Agrofert za reklamu na konferenční centrum Čapí hnízdo. Částka na reklamu měla být ve výši 272 milionů korun. Policisté měli pracovat s verzí, že ve skutečnosti peníze nešly na reklamu, ale pomáhaly Čapímu hnízdu se splátkami úvěru a holdingu Agrofert snižovat daně.
Policisté však nyní případ odkládají a nyní ho bude prověřovat státní zastupitelství. Do měsíce se tak má rozhodnout, zda po předložení důkazů případ skutečně spadne pod stůl, nebo bude usnesení policie zrušeno. „Po provedeném přezkumu, pokud budou mít závěry policejního orgánu dostatečné podklady v nashromážděných důkazech, usnesení o odložení věci akceptuje,“ řekl mluvčí městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.
To však už nyní dráždí Unii daňových poplatníků, kteří upozorňují hned na několik rozporů. Podle unie z dosavadních postupů finanční správy vyplývá, že podobné případy zadávání reklamy jsou velmi přísně prozkoumávány. „V případě pochybností o tom, zda v souvislosti s reklamou nedošlo k daňovému úniku, jsou subjektům s podezřelou reklamou doměřovány příslušné daňové povinnosti a postup bývá obvykle přezkoumán i trestními soudy. Jedná se přitom o případy s finančními objemy řádově nižšími, než reklama na Čapím hnízdě realizovaná v rozsahu 65 až 71 milionů korun ročně celkem cca 300 milionů korun. Zveřejněné okolnosti tohoto případu přitom silné pochybnosti o tom, zda nedošlo ke zneužití reklamy k neoprávněnému snižování daňových povinností, nesporně vyvolávají,“ uvádí v prohlášení Hubal.
Podle něj postup finanční správy i orgánů činných v trestním řízení dosud velmi dbal na každou pochybnost v případech zadané reklamy a uvalil na subjekty doměřování daní či trestní sankce v rámci trestního řízení. Podle dostupných informací tak vyvolává současné odložení reklamní větve kauzy Čapího hnízda pochybnosti. „Nelze se ubránit dojmu, že v tomto státě mají některé osoby podezřelé ze spáchání daňové trestné činnosti prominentní postavení. A to je v právním státě absolutně nepřípustné,“ uvedl Hubal.
Unie proto apeluje na dozorující státní zastupitelství, aby přezkoumalo zákonitosti policejního rozhodnutí. V prohlášení unie také zveřejnila 10 bodů, které vyvolávají největší otázky. Tedy že inkaso peněz za reklamu probíhalo už v roce 2009, tedy v době, kdy objekt ještě ani nebyl dokončen. Navíc peníze za reklamu 65 až 71 milionů ročně zadávaly jen společnosti skupiny Agrofert v celkovém objemu okolo 300 milionů korun. Podle unie by takový objem peněz vystačil na 1100 billboardů na celý rok nebo 2000 reklamních spotů, které by vidělo 685 milionů diváků v roce.
1. Inkaso peněz za reklamu probíhalo už v roce 2009, kdy objekt ještě ani nebyl dokončen.
2. Reklamu si v objemu 65 až 71 miliónů ročně od roku 2009 zadávaly výlučně společnosti ze skupiny Agrofert v celkovém objemu cca 300 miliónů.
3. Takový objem finančních prostředků by stačil na 1.100 billboardů na celý rok, nebo 2.000 reklamních spotů, které by v souhrnu vidělo 685 miliónů diváků v daném roce, a to i přesto, že návštěvnost farmy Čapí hnízdo je o několik řádů nižší. 2
4. Ceny reklamy zjevně neodpovídají tržním zvyklostem, a to i přesto, že se jedná o osoby spojené a měl být aplikován princip tržního odstupu.
5. Server Seznamzprávy.cz upozornil na svědectví manažera, podle něhož měla být cena reklamy obecně nadhodnocená a některá reklama dokonce fiktivní.
6. Na Čapím hnízdě se realizovala velká setkání převážně společností ze skupiny Agrofert, tedy n ad ekonomickým smyslem reklamy se vznášejí velké otazníky. 4
7. Na podezřelou reklamu upozorňoval českou finanční správu podnětem již v roce 2014 německý finanční úřad v Chemnitzu. 5
8. Podle vyjádření FÚ pro Hlavní město Prahu ze dne 25.2.2019 však žádnému subjektu nebyla doměřena daň a nebyl podán podnět policii k prošetření.
9. Od roku 2014 vedl MF ČR Andrej Babiš, druhou polovinu roku 2017 Ivan Pilný z hnutí ANO a následně do konce roku 2021 Alena Schillerová z hnutí ANO.
10. Policie nyní vyšetřování podezřelé reklamy odložila navíc v době, kdy pro obstrukce ze strany finanční správy vedené členy hnutí ANO marně uplynula lhůta pro stanovení daně.
„Ceny reklamy zjevně neodpovídají tržním zvyklostem, a to i přesto, že se jedná o osoby spojené a měl být aplikován princip tržního odstupu,“ uvádí unie další bod, který nabízí pochybnosti. Kromě toho byla na Čapím hnízdě realizovaná velká setkání zejména společností z holdingu Agrofert, takže unie nevidí velký ekonomický smysl zadávání reklamy. „Na podezřelou reklamu upozorňoval českou finanční správu podnětem již v roce 2014 německý finanční úřad v Chemnitzu. Od roku 2014 vedl ministerstvo financí Andrej Babiš, druhou polovinu roku 2017 Ivan Pilný z hnutí ANO a následně do konce roku 2021 Alena Schillerová z hnutí ANO. Policie nyní vyšetřování podezřelé reklamy odložila navíc v době, kdy pro obstrukce ze strany finanční správy vedené členy hnutí ANO marně uplynula lhůta pro stanovení daně,“ dodává unie.
