Jaderné velmoci se podle Lavrova musí vyhnout střetu. „Západ Ukrajinu doslova tlačí“

Jaderné velmoci se musí vyhnout jakékoliv vojenské konfrontaci, a to i konvenčními zbraněmi. Podle agentury TASS to dnes řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Uvedl také, že Západ tlačí Ukrajinu do střetu s Ruskem. Německý kancléř poté prohlásil, že západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek.

"Je nutné se vyhnout jakémukoliv vojenskému střetu mezi jadernými mocnostmi, a to i za použití konvenčních zbraní. Eskalace by se mohla vymknout kontrole," řekl Lavrov. Západ se podle něj tuto zásadu snaží obejít tím, že Ukrajinu "doslova tlačí" do pokračování války, kterou sám vede proti Rusku.

Scholz na Berlínské bezpečnostní konferenci označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

"Ruské nezodpovědné nukleární vyhrožování bereme velmi vážně, ale vystrašit se tím nenecháme," řekl Scholz. Německo podle kancléře učiní vše, aby se ruské vyhrožování jadernými údery nestalo skutečností. Zmínil, že proti použití jaderných zbraní na Ukrajině se postavila i Čína, za což čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi poděkoval

"Dokud budou státy jako Rusko mít jaderné zbraně jako součást hrozeb, musí mít samozřejmě NATO důvěryhodný potenciál odstrašení, aby nemohlo být vydíráno," řekl Scholz. Německo se chce podle kancléře na budování vojenské síly NATO podílet, proto si v nadcházejících letech pořídí 35 amerických stíhaček F-35.

Tyto moderní stroje páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin je obtížné zachytit na radaru a mohou také nést jaderné bomby. Berlín sice nevlastní jaderné zbraně, ale v rámci závazků Severoatlantické aliance slíbil provozovat letouny, které tyto zbraně mohou nést. Tento závazek dnes Scholz opětovně potvrdil.

Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu války na Ukrajině vyslovil řadu nepříliš zastíraných hrozeb použitím jaderných zbraní, připomíná agentura Reuters. Několik ruských vrcholných představitelů však opakovaně popřelo, že by se Moskva chystala jaderné zbraně na Ukrajině použít.

Scholz v projevu odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a řekl, že Rusko nemůže tuto válku vyhrát. "A také ji na bojišti nevyhraje," řekl. Dodal, že ruské raketové údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu nejsou nic jiného než zoufalou taktikou spálené země. Německo proto podle kancléře nyní hledá další možnosti, jak Ukrajině pomoci, obzvláště pak s protivzdušnou obranou.

Západní země v čele se Spojenými státy poskytly Ukrajině bezprecedentní vojenskou podporu v boji proti Rusku. Moskva již dříve uvedla, že se tím NATO stává účastníkem konfliktu. Obě strany však zdůrazňují, že je důležité vyhnout se přímé konfrontaci.

Ukrajina není členem NATO, ale usiluje o vstup do aliance. Rusko tvrdí, že snahy Ukrajiny o vstup do NATO a rozšiřování aliance na východ po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 byly jedním z důvodů, proč letos 24. února zahájilo invazi.