Je to plagiát, není to plagiát? Šéf Národní galerie nové logo od Najbrta hájí
Diskuze kvůli logu
AKTUALIZOVÁNO
FOTO: Koláž Echo24
- red,
- ,
Nové logo Národní galerie považují mnozí za kreativní návrh, jiní jej však kritizují například kvůli podobnosti s logem Západoaustralské galerie umění či s liverpoolskou Nadací pro umění a kreativní technologii. Logo pro Národní galerii vytvořilo Studio Najbrt grafika Aleše Najbrta.
Kritici se zarazili nad podobností nového loga Národní galerie a Západoautralské galerie umění a umělecké instituce FACT v Liverpoolu. Generální ředitel Jiří Fajt pro server Echo24 uvedl, že instituce ale s volným obdélníkem pracují odlišně. „Australské řešení blíže neznámé geneze je nerozvinuté a poměrně konzervativní, liverpoolské pak zase stojí na zcela odlišných implementačních principech,“ řekl pro Echo24 Fajt.
To je ale roztomilá shoda náhod:) @narodnigalerie https://t.co/w66RyR5vQ6 pic.twitter.com/2FD5NDPE4t
— Bee Key (@BeeSeeKey) 5. května 2018
„Pražskému řešení se tedy mohou podobat pouze motivicky, tj. použitím onoho volného obdélníku, nikoliv však jeho zapojením do celkového komunikačního systému, tedy koncepčně. Anglická nadace navíc představila svou novou vizuální identitu nedávno, konkrétně 13. dubna 2018, tj. celý měsíc po vyhlášení výsledků prvního kola pražské soutěže, které se konalo 14. března 2018,“ dodal Fajt. Celé vyjádření si můžete přečíst na konci článku.
Studio Najbrt nařčení z plagiátorství rázně odmítá. „Takovým způsobem nepracujeme a nikdy jsme nepracovali. Výsledná podoba logotypu a celého vizuálního stylu není náhodná, ani ‚vygooglená‘, jak nám je podsouváno. Dospěli jsme k ní po intenzivní týmové práci a společné diskuzi s porotou soutěže NGP po prvním kole,“ zareagovalo studio na dotaz redakce Echo24.
Co se týče podobností s dalšími logy, čeští autoři tvrdí, že přístupy a myšlení různých designérů mohou být podobné, protože řeší podobný úkol. „Není to nic neobvyklého, děje a dělo se to ve výtvarném umění, v hudbě nebo vědě častokrát. Na rozdíl od vizuálních stylů již zmíněných institucí ale naše řešení umožňuje jednoduše dosadit do logotypu různý obsah v podobě obrazu, textu nebo videa a nabízí tak variabilitu, která je pro komplexní vizuální styl instituce jako NGP tak potřebná,“ dodává Studio Najbrt pro Echo24.
Nové logo si na sociálních sítích našlo i své příznivce. Mezi nimi byl mimo jiné český paralympijský plavec Jan Povýšil. „Zase jednou se mi Najbrtovic logo strašně líbí,“ napsal několikanásobný paralympijský medailista na Twitteru.
Národní Galerie má nový logo od Najbrtů…
— Jan Povysil (@JanPovysil) 3. května 2018
Národ trenérů, politologů, psychologů, psychiatrů se mění v grafiky a typografy za
3….
2….
1……
*zase jednou se mi Najbrtovic logo strašně líbí pic.twitter.com/esBcRQxt3a
Nové logo se líbí také designerovi Romanu Káčerekovi. „Národní galerie už bez lva. Zato s pěkně hravým logem. Najbrtům palec nahoru za kreativní myšlenku,“ vyzdvihuje designer kreativitu loga na svém twitterovém účtu.
Národní galerie už bez lva. Zato s pěkně hravým logem. Najbrtům palec nahoru za kreativní myšlenku! https://t.co/UC3PFcHs5F
— Roman Káčerek (@romankac) 4. května 2018
Ředitel Národní galerie Jiří Fajt si od nového loga slibuje větší atraktivitu u široké veřejnosti. „Naší dlouhodobou ambicí je posilovat roli Národní galerie nejen u nás, ale i v zahraničí. Z tohoto důvodu nové logo pracuje se zkratkou NGP – Národní galerie Praha, která akcentuje její unikátní lokaci a nezaměnitelnost s jinými světovými národními galeriemi,“ vysvětlil změnu Fajt.
Logo typově velice podobné tomu novému Národní galerie se loni účastnilo soutěže o novou vizuální identitu Galerie hlavního města Prahy. S návrhem přišlo studio Art Lebedev. „Ano, mezi devadesáti přihlášenými studii a grafiky bylo také studio Art Lebedev. To nepostoupilo do druhého kola, nebylo mezi finalisty. Nicméně když ta soutěž skončila, tak všechny práce byly představeny na výstavě v Colloredo-Mansfeldském paláci,“ řekla serveru Echo24 Michaela Vrchotová z Galerie hlavního města Prahy.
Vizuální identitu nelze v žádném případě redukovat pouze na logo, jak se ovšem s nepochopením mnohdy děje. Vizuální identita je sofistikovaný vrstevnatý systém vizuální komunikace, jakkoliv je logo její podstatnou součástí. V dnešní době přehlcené vizuálními motivy (v porovnání s dobou analogu před 15-20 lety) má logo mnohem více hodnotu jako princip, než jako symbol; logem tak může být i barevná kombinace nebo zvuková stopa, bez vlastní potřeby kodifikovat jeho obrazovou podobu. Jednotný vizuální styl, a nikoliv pouze logo, se pak propisuje do všech činností instituce a stává se nositelem základního poselství a institucionální nálady. Renomované pražské studio Najbrt nabídlo vizuálně atraktivní a srozumitelné řešení vizuální identity, které kreativní silou podpoří tolik postrádanou celistvost Národní galerie ve veřejném prostoru, a přitom ještě zachovává požadovanou míru flexibility umožňující spolupráci s dalšími grafiky na pestrém galerijním programu.
Vlastní logo studia Najbrt je postaveno na třech písmenech NGP a obdélníku vynechaném mezi nimi. Příbuzný princip využívají i loga Art Gallery of Western Australia v Perthu (AGWA) a Foundation for Art and Creative Technology v Liverpoolu (FACT), přičemž obě s volným obdélníkem zacházejí zásadně odlišně: australské řešení blíže neznámé geneze je nerozvinuté a poměrně konzervativní, liverpoolské pak zase stojí na zcela odlišných implementačních principech. Podobnosti lze dnes jednoduše „vygooglovat“ téměř na všechno, je to ale srovnávání jednotlivostí bez souvislostí, které jsou ale pro účin a vyznění vizuálního stylu nejdůležitější! Pražskému řešení se tedy mohou podobat pouze motivicky, tj. použitím onoho volného obdélníku, nikoliv však jeho zapojením do celkového komunikačního systému, tedy koncepčně.
Anglická nadace navíc představila svou novou vizuální identitu nedávno, konkrétně 13. dubna 2018, tj. celý měsíc po vyhlášení výsledků prvního kola pražské soutěže, které se konalo 14. března 2018. To by mělo být dostatečně jasnou odpovědí na případné (nesmyslné) spekulace o „opisování“ a budeme muset přijmout skutečnost, že inovativní výtvarné myšlenky mohou vznikat, a skutečně i vznikají, na sobě nezávisle na rozlišných místech světa, jak nás ostatně učí řada příkladů z historie umění (např. zrození abstraktní malby). Podle mého soudu tato okolnost není žádnou překážkou pro zahájení implementace vysoutěžené vizuální identity. Jsem přesvědčený o tom, že podstatná a nezaměnitelná specifičnost pražského výtvarně-grafického řešení vyvstane právě při jeho zavedení do každodenního života NGP.
