VIDEO: Juncker hořící pochodní málem zasáhl prezidentský pár Rwandy

VIDEO: Juncker hořící pochodní málem zasáhl prezidentský pár RwandyVIDEO UVNITŘ
Pietního aktu se zúčastnil i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker Foto:

REPROFOTO: Youtube / DailyNation

Svět

Uctění památky genocidy

vt Echo24

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na sebe upoutal pozornost při pietním aktu ve Rwandě. Během ceremoniálu k uctění památky obětí genocidy, která se odehrála před 25 lety, unijní představitel málem „pohladil“ hořící pochodní prezidenta Rwandy Paula Kagameho a další osoby v jeho okolí.

Kagame nejprve položil věnec u památníku genocidy ve městě Gisozi, kde je pohřbeno kolem 250 000 obětí masového vraždění z roku 1994. Při vzpomínkové akci prohlásil, že Rwanďané by se již nikdy neměli obrátit proti sobě. Spolu s ním se ceremoniálu zúčastnili představitelé Čadu, Konga, Džibutska, Nigeru, Belgie, Kanady, Etiopie, Africké unie a Evropské unie.

Právě během pietní ceremonie si předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vysloužil pozornost médií. Podle záznamu z ceremonie, který můžete zhlédnout níže, byl jedním ze čtyř lidí, kteří měli tu čest zapálit památník genocidy. V jednu chvíli se ale nekoordinovaně otočil a hořící pochodní málem zasáhl zahraniční kolegy včetně prezidenta Kagameho a jeho manželky. Pochodeň si od Junckera nakonec rychle převzala opodál stojící slečna.

Ve Rwandě úterní pietní tryznou začal týden smutečních akcí k uctění památky 800 000 obětí z řad menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků většinového kmene Hutuů, povražděných během sto dnů genocidy v roce 1994.

Oficiální pozvání na úterní ceremonii dostal od rwandského prezidenta Paula Kagameho také francouzský prezident Emmanuel Macron. Účast ale odmítl kvůli údajné kolizi s jinou plánovanou akcí. Macrona zastoupil ve Rwandě Hervé Berville, který se v této africké zemi narodil, přežil genocidu Tutsiů, byl adoptován do Francie a nyní je poslancem Národního shromáždění za prezidentovu vládní stranu.

Extremisté z řad většinového kmene Hutuů zahájili 6. dubna 1994 hrůzovládu a teror. Do 15. července téhož roku zabili zhruba 800 000 menšinových Tutsiů a umírněných příslušníků vlastního kmene. Asi 2,7 milionu lidí kvůli masakrům uprchlo ze svých domovů. Vraždění ukončila Rwandská vlastenecká fronta (RPF) pod velením současného rwandského prezidenta Kagameho, která do země vstoupila ze sousední Ugandy a z hlavního města Kigali vyhnala extremisty.

Oficiální politikou ve Rwandě je striktně bránit veškerým rozhovorům o záležitostech etnické příslušnosti, opozice ale říká, že přísná kontrola médií a politické sféry v zemi je zneužívána k potlačování disentu.

Francie čelila obvinění z podílu na genocidě

„Vládnoucí strana si od prvních dnů po genocidě přisvojila diktátorský styl, údajně v zájmu ochrany národní svrchovanosti. To by ale nyní mělo skončit,“ řekla agentuře Reuters významná rwandská opoziční politička Victoire Ingabireová. „Vláda by měla nechat opoziční politiky svobodně pracovat, protože upírat jim jejich práva povede k problémům. Dvacet pět let stačí, vláda by měla dovolit lidem svobodně vyjadřovat jejich názory.“

Macron oznámil, že chce vyhlásit 7. duben Dnem připomínky rwandské genocidy. V prohlášení prezidentského úřadu se neuvádí, jak bude výročí začátku masakrů ve Rwandě připomenuto ve Francii. Francie v minulosti opakovaně čelila obvinění, že sehrála aktivní roli při přípravách a provedení genocidy. Například v roce 2014 obvinil Paříž ze spoluodpovědnosti za smrt statisíců lidí i sám Kagame.

Francouzský parlament v minulosti připustil řadu chyb své země, přímý podíl Francie na genocidě ale odmítl. V pátek Macron oznámil zřízení komise, která má v archivech zjistit, jakou roli hrála Francie při stodenní genocidě ve Rwandě.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Erdogan v Istanbulu prohrál. Žádá opakovat volby

Němka z IS se zodpovídá ze smrti pětileté jezídky. Nechala ji umřít žízní