Proč válku o auta necháváme na Němcích
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PUTINOVA REAKCE
Ruská armáda odpálila proti Ukrajině jednu z nejnovějších raket středního doletu nazvanou Orešnik, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí, prohlásil dnes podle mé ...
Už zítra proběhne klíčová rada ministrů životního prostředí, na níž se mimo jiné bude řešit rozsudek smrti pro spalovací motory v autech. Ten vydal před třemi týdny Evropský parlament. Tehdy schválil návrh komisaře Franse Timmermanse, aby se rokem 2035 počínaje na území Unie už nesměla registrovat osobní a lehká užitková auta se spalovacím motorem.
Úterní rada bude poslední politická šance to zastavit. Jak se k věci staví česká vláda, vláda země, v níž na automobilovém průmyslu tak či onak závisí půl milionu pracovních míst, o touhách řidičů jezdit dál s normálním vozem, na jaký jsou zvyklí, ani nemluvě?
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) v rozhovoru pro E15 před deseti dny explicitně říká: „Mně se rok 2035 zdá přijatelný.“ Její nadřízený ve vládě Petr Fiala při interpelacích oznámil, že usiluje o kompromis a že zákaz spalovacích motorů v autech by měl platit jen pro 90 procent produkce automobilek.
Ještě v prosinci, tehdy jako designovaný premiér, tentýž Fiala na CNN Prima News volil úplně jiný tón a zákaz aut se spalovacími motory použil jako příklad unijních návrhů, které „jsou pro nás nepřijatelné“ a které je třeba „odmítnout a najít pro to v Evropě dostatečnou podporu“.
Měl tehdy dobrý argument: zákaz aut se spalovacími motory ohrozí „existenčně řadu lidí, kteří u nás osobní auto nepoužívají jako nějaký luxus nebo pro zábavu, ale je to prostředek, kterým se dostanou ke svým známým, rodičům, ale taky třeba do zaměstnání“ (zde od poloviny sedmé minuty záznamu).
Minulý týden na Evropské radě náš premiér a stejně jako on politici z některých jiných států sondovali, jestli se najde někdo odvážný, kdo by deklaroval, že se návrh, v tomto případě smrtelné ohrožení automobilového průmyslu, životně týká jeho země. Tomu principu se v unijním žargonu říká Ioannina a může vést k odložení návrhu do další rady ministrů, v tomto případě do října.
Není tak nesmyslné předpokládat, že tou dobou se i v západní Evropě pod vlivem inflace, nedostatku plynu a ohlašující se recese bude měnit nálada. Ale žádný statečný nebyl nalezen, a ty, kdo jej hledali, včetně našeho premiéra, asi nenapadlo být stateční sami.
Můžeme tu tedy sledovat proces tzv. vyměknutí ve funkci, umocněný planetárním faktem, že České republice tento týden začíná evropské předsednictví. To předsednictví, které nám podle slov našeho premiéra může zajistit „mezinárodní věhlas“. Asi i proto se Česká republika nedávno nepřipojila ani k žádosti pěti členských zemí – Itálie, Rumunska, Slovenska, Portugalska a Bulharska –, aby se úplný zákaz spalovacích motorů posunul aspoň o pět let.
Aritmeticky je možné, že v úterý bude v silách pětky návrh zablokovat. Pětice signatářů zastupuje 23 procent obyvatel EU a kvalifikovaná většina při ministerských radách vyžaduje 72 procent vlád a 65 procent obyvatelstva Unie, které ty vlády zastupují.
Přidat k pětce by se na radě měli i někteří nesignatáři včetně České republiky. Fiala alespoň Hubáčkové uložil hlasovat proti. Odpůrci vynuceného přechodu k elektromobilitě počítají i s Maďarskem a Polskem – a třeba se najde ještě někdo.
Nejzajímavější by bylo Německo, kde se přímo ve spolkové vládě na odpor postavili liberálové pod vedením svého předsedy a ministra financí Christopha Lindnera. Jejich koaliční partneři Zelení jsou samozřejmě pro návrh, pokud ale Lindner vydrží, musí se Německo zdržet – což znamená, že německých 19 procent bude do 65procentní většiny obyvatelstva chybět. Němci by tím nahradili možný výpadek Itálie a Rumunska, jejichž odpor možná právě teď láme předsednická Francie nějakými sladkými ústupky, ať už u sportovních aut, nebo nad úplně jinými tématy.
Celá ta hra se odehrává za faktického nezájmu veřejnosti a médií, která na ni veřejnost neupozorňují. Jestli se politickému mainstreamu podaří zakázat Evropanům jejich oblíbená klasická auta, má dobrý důvod předpokládat, že obyvatelstvo si nechá líbit všechno. Předpoklad platí až do vypuknutí nějaké populistické rebelie.