Lidé růst cen zvládnou. Mohou přestat kouřit či méně topit, míní ekonomové

Válečný konflikt na Ukrajině se ještě do české ekonomiky nestačil naplno propsat, už nyní ale přicházejí nepříliš optimistické výhledy na její citelný propad. Podle poslední prognózy ministerstva financí ekonomika nad očekávání zpomalí a inflace se letos v průměru vyšplhá nad 12 procent. Česko má přitom už nyní jednu z nejrychleji rostoucích inflací v EU. Ekonomové se však zatím stále neobávají toho, že situace bude pro lidi neúnosná a nejsou nakloněni razantním plošným opatřením, po kterých mnozí kvůli prudce rostoucím cenám zejména energií volají.

Resort financí v nové prognóze zhoršil odhad letošního růstu české ekonomiky na 1,2 procenta z lednových 3,1 procenta. Zároveň čeká proti odhadům z ledna vyšší průměrnou inflaci za celý letošní rok, a to 12,3 procenta. V lednu přitom ministerstvo počítalo pro letošní rok s inflací 8,5 procenta. Meziroční inflace pak bude po zbytek roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty.

„Ministerstvo správně zdůrazňuje, že celý obrázek je zatížen obrovskou nejistotou v mimoekonomické oblasti, a to konkrétně ohledně délky trvání a průběhu ruské invaze na Ukrajinu. V tomto smyslu je teď situace trochu podobná obdobím nejtěžšího průběhu koronavirové pandemie. Je třeba pochválit ministerstvo, že i v takto dynamické chvíli nerezignovalo na tvorbu prognózy, jako to udělalo ke konci roku 2020,“ řekl deníku Echo24 ekonom Michal Skořepa.

Co se týče dalších finančních dopadů na domácnosti, má jich podle Skořepy stále většina možnost situaci zvládat bez vládní pomoci či speciálních příspěvků.

„Mnohým z nás se to velice špatně poslouchá, ale většina domácností má ve svém rozpočtu mnoho prostoru pro přechodné krácení výdajů. Z údajů ČSÚ a dalších dostupných informací lze například odvodit, že i nízkopříjmové domácnosti by byly v rámci svých rozpočtů schopny zcela kompenzovat dvojnásobný nárůst výdajů na energie, jakkoli je takový nárůst prozatím stále ještě velmi extrémním scénářem. Tato kompenzace může proběhnout například tak, že se lidé vzdají dovolené, přestanou nakupovat tabákové výrobky a alkoholické nápoje a sníží si doma teplotu vytápění zhruba o dva stupně. Domácnosti, které tyto možnosti kompenzace nemají, by měly být schopny čerpat příslušné sociální dávky. Celkově nevidím žádný důvod, aby byla pro někoho stávající situace doslova nezvladatelná,“ domnívá se ekonom.

Volání po plošných vládních opatření na snížení cen energií a pohonných hmot pak nahrává dalšímu růstu inflace, ekonomové jsou proto stále nakloněni spíše cílené, jednotlivé pomoci.

„Pomoc zacílená na nejpostiženější domácnosti je zcela v pořádku. Právě díky své zacílenosti by neměla nijak fatálně zatížit české veřejné finance, ani zesílit proinflační tlaky. Jistý drobný impulz do inflace samozřejmě výsledkem být může, ale je už pak na centrální bance, aby reagovala měnovou politikou. Pomoc těm z nás, kterým hrozí propad pod úroveň hmotné nouze, by rozhodně neměla být brzděna úvahami o dopadu do inflace,“ míní Skořepa.

Hlavní úroková sazba má podle bankéřů centrální banky letos vzrůst citelně nad úroveň pěti procent. To se přitom dosud považovalo za pomyslný strop a předpokládalo se, že bankéři budou poté inflaci tlumit spíše dalším prodejem části výnosů ze svých devizových rezerv.

Po každém zvýšení úrokové sazby pak nutně přichází hospodářské ochlazení. Skrze ochlazení se má snížit všeobecná poptávka, a ta pak má přestat tlačit ceny vzhůru.

„V současném nastavení pravidel ČNB je jediný způsob, jak by takové cílené ochlazení mohlo ochladit zvyšování sazeb. A to kdyby vyšší sazby natolik ochladily ekonomiku, že by hrozilo rozvrácení celého cenového, platebního či finančního systému. Takový rozvrat by ohrozil i primární cíl cenové stability, a bylo by jej možno brát jako oficiální argument. Tomu stavu jsme však dnes velmi daleko,“ uvedl pro Echo24 ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér Jiří Rusnok však uvedl, že ukrajinská válka sníží očekávaný ekonomický růst letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.