Nafta má mít nižší daň, benzín ne. Snížení spotřební daně nemá logiku

POMOC DOPRAVCŮM

Nafta má mít nižší daň, benzín ne. Snížení spotřební daně nemá logiku
Domov

Vojtěch Šeliga

Návrh na snížení spotřební daně na naftu se setkává s nepochopením. Podle kritiků postrádá nápad, který o víkendu představil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), logiku. Pomůže jen určitému segmentu hospodářství a to pouze krátkodobě. Nepočítá navíc se snížením spotřební daně na benzín, který je přitom paradoxně dražší než nafta.

Aktuálně se nafta prodává v průměru v Česku za 27,23 koruny a je tak o padesátník levnější než litr benzinu. Snížení daně by mělo být plošné pro nákladní i osobní auta. Opatření by ovšem pomohlo zejména kamionovým dopravcům, kteří z drtivé většiny využívají právě vozy s dieselovým motorem.

„Navrhujeme snížení spotřební daně na naftu pro všechny řidiče. Polští dopravci, kteří mají až o 20 % nižší spotřební daň na naftu, postupně likvidují naše kamioňáky. Situace je již neúnosná a v současné situaci chceme maximálně podpořit naše firmy a lidi,“ uvedl Havlíček k návrhu na Facebooku.

Ekonomicky smysluplnější by podle ekonomů bylo ale snížení daně také z dalších paliv, hlavně tedy z benzínu, a to proporcionálně stejně, jako je to zamýšleno v případě nafty. „Snížení daní obecně v situaci zotavování po koronavirové krizi pomáhá, neboť umožňuje firmám i podnikatelům nechat si více peněz v kapse. Ekonomové říkají, že v podnikové, případně podnikatelské sféře je ponechána ve vyšší likvidita, která je při krizi jakousi „živou vodou“ prakticky jakéhokoli ekonomického odvětví,“ uvedl pro Echo24 ekonom Lukáš Kovanda.

„A proč právě nafta? Je důležitější než jiná paliva, včetně benzínu, v průmyslu a třeba i v oblasti kamionové dopravy a obecně sektoru dopravců. To jsou sektory, které mají z hlediska ekonomiky jako celku vyšší přidanou hodnotu než čistě jen osobní automobilová doprava, při jejímž pohánění hraje důležitou roli – vedle nafty – právě benzín,“ dodal.

Snížení daně bylo mohlo mít i další důsledky, například zvýšení tržeb čerpacích stanic nebo i podpoření prodeje dieselových aut. „Němci podporují elektromobilitu, Česko naftu...čí strategie se asi osvědčí?“ ptá se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle některých ekonomů by však byl efekt pro dopravce jen krátkodobý. Podle Borise Tomčiaka ze společnosti Finlord by stát měl spíše snížit sazbu daně z příjmů a sazbu odvodů či omezit administrativní zátěž pro podnikatele.

Návrh se však všude nesetkává s nadšením. Stát by podle kritiků měl snižovat především jiné daně. „Mohl by mi prosím někdo vysvětlit logiku tohoto návrhu? DPH na potraviny vláda snížit odmítá, i když by to pomohlo všem. Zato spotřební daň na naftu klidně sníží, i když to pomůže jen někomu?“ ptá se například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Spíše jako předvolební krok vidí návrh bývalý ministr dopravy za hnutí ANO Antonín Prachař. „Další z gest které pomůže jen distributorům k větší marži. Pokud pomoc, tak efektivní vracení části daně těm nejvíce postiženým tedy dopravcům podle skutečně odebraného množství nikoliv plošně. Neblíží se snad nějaké volby? Po fiasku se slevami jízdného další propadák financí,“ uvedl Prachař na Twitteru.

Dražší než nafta je benzín, ten se zlevňovat nebude

O nápadu ulevit dopravcům mluvil premiér Andrej Babiš (ANO) již letos v lednu, tehdy však hovořil o snížení spotřební daně na pohodné hmoty. Benzín se z návrhu vytratil až později. „Silniční doprava u nás zaměstnává 200 tisíc lidí. Zatím. Práci jim bere levnější konkurence z východu, která tu neplatí daně. Chci pro naše dopravce snížení spotřební daně z pohonných hmot,“ uvedl Babiš v lednu.

Podle Havlíčka však benzín dopravce netrápí. Navíc tvrdí, že se jeho návrh setkal s pozitivními reakcemi. „Má to naopak velmi pozitivní zpětnou reakci. Podporujeme dopravce, kteří jsou znevýhodněni zejména vůči polským dopravcům. Jsem ministr dopravy a zcela otevřené sděluji, že se nebudu dívat na to, že naši dopravci mají existenční problémy a polští, rumunští a další kamioňáci se nám smějí. Benzín dopravce netrápí, jde o naftu. Nejdeme systémem vratky, která je administrativně náročnější, ale rovnou snížením spotřební daně na naftu. Není ani pravda, že podporujeme jen jeden segment… podporujeme nejpostiženější odvětví… ubytování, cestovní ruch… dopravci,“ sdělil Havlíček pro Echo24.

Podle ekonomů by však snižování daní mělo být plošnější. „Snížení spotřební daně na naftu by se vzhledem k vysoké konkurenci mezi čerpacími stanicemi v České republice mělo rychle promítnout do koncové ceny nafty. To povede ke snížení nákladů přepravních společností, které v rámci pandemie utrpěly výrazné ztráty. Snižováním daní lze podpořit ekonomický růst. Nižší daně na rozdíl od dotací nevytváří přílišnou byrokracii. Snižování daní by však mělo mít plošnější charakter a nemělo by se zužovat jen na konkrétní produkty jako je nafta,“ uvedl pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.