Mlejnek byl vydíratelný. Rakušan chtěl mít v čele špionů svého muže, říká exšéf ÚZSI

KONEC ŠÉFA ROVĚDKY

Mlejnek byl vydíratelný. Rakušan chtěl mít v čele špionů svého muže, říká exšéf ÚZSIROZHOVOR
Ani obhajoba „dvouměsíčního ředitele“ civilní rozvědky Petra Mlejnka a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) před sněmovním bezpečnostním výborem nakonec situaci nedokázala zachránit. Foto: Poslanecká sněmovna PČR
2
Domov

Jakub Fujáček

Ředitel civilní rozvědky (Úřadu pro zahraniční styky a informace) Petr Mlejnek oznámil ve středu po necelých dvou měsících ve funkci svou rezignaci. Přišla po mediálním i politickém tlaku z řad opozice. Ukázalo se totiž, že Mlejnek měl v poslední dekádě pravidelné styky s Michalem Redlem, lobbistou obviněným v korupční kauze kolem pražského dopravního podniku. Podle posledních medializovaných skutečností měl dokonce vědět o podezřelých machinacích při získávání státních zakázek pro společnost Techniserv, kvůli nimž byli dříve odsouzeni jeho kolegové. Podle bývalého ředitele ÚZSI Karla Randáka byl i kvůli tomu Mlejnek snadno vydíratelný, a to i vlastními lidmi. Usídlili se tam lidé, kteří si z toho udělali své pašalíky a chtějí si je udržet za každou cenu, do ÚZSI musí přijít člověk, který to tam rozkope na prvočinitele, říká v rozhovoru pro deník Echo24.

Karel Randák od roku 1993 působil jako zpravodajec uvnitř Bezpečnostní informační služby (BIS), tedy domácí kontrarozvědky, kde se specializoval na ekonomické kauzy a boj proti organizovanému zločinu. Mezi lety 2004 a 2006 pak byl nejvyšším mužem civilní rozvědky. Z funkce ho tehdy předčasně odvolal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer (ODS), údajně kvůli plánu na sloučení ÚZSI a BIS. I kolem Randáka panují kontroverze z doby po jeho odchodu z tajných služeb. V roce 2009 se přiznal, že předal médiím například známé fotografie z toskánského letoviska zachycující tehdejšího premiéra Mirka Topolánka (tehdy ODS) ve společnosti lobbistů a někdejšího šéfa ČEZ Martina Romana. Topolánek ho již o rok dříve obvinil ze zorganizování cíleného úniku záznamu zachycujícího schůzku kancléře prezidenta Václava Klause a lobbisty Miroslava Šloufa, to se však nepotvrdilo. Karel Randák patří k výrazným kritikům práce civilní rozvědky v poslední dekádě.

Očekával jste, že Petr Mlejnek rezignuje? Mohlo to podle vás skončit ve světle těch medializovaných skutečností jinak než rezignací?

Podle mého názoru to skončit jinak nemohlo. Já s tím mám jiný problém. To, že na sebe vzal odpovědnost Mlejnek je jedna věc. To se dalo očekávat, protože zcela zjevně by se začaly znovu a znovu objevovat další informace, a to se ještě nikdo nedotkl jeho působení ve Škodě Transportation a tak dále, takže ta jeho pozice byla opravdu neudržitelná. Mě spíš zaráží, jak se vůbec mohl dostat do hledáčku lidí, kteří o tom bohužel rozhodují. To, že se Mlejnek neohlédl přes rameno a nezjistil si, co se na něj dá zjistit, je věc jiná, ale že ho někdo nominuje nebo doporučí, nad tím mi zůstává rozum stát.

Ministr vnitra ubezpečoval veřejnost, že pan Mlejnek před nástupem do funkce prošel „bezpečnostním screeningem všech služeb, které v ČR působí“, a ty v souvislosti s ním neshledaly žádné negativní poznatky. Později se ale ukázalo, že měl styky nejen s obviněným lobbistou Redlem, ale dokonce měl také vědět o podezřelých machinacích s veřejnými zakázkami v kauze kolem společnosti Techniserv, kde léta působil. Mohl o tom Rakušan vědět?

Samozřejmě, že Rakušan bude tvrdit, že je to v policejním spise a že neměl možnost se s tím seznámit. Ale když to dokážou získat novináři, kteří psali ty články, tak pro zpravodajské služby samozřejmě není žádný problém se k těmto informacím dostat.

Bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák.
Bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace Karel Randák. Foto: Česká televize

Kde v tom případě došlo k tomu pochybení?

Rakušan tam chtěl mít mermomocí svého nominanta. A dal na doporučení Jana Bartoška a dokonce náčelníka generální štábu Aleše Opaty, ale ten to viděl čistě z toho vojenského hlediska. Vláda na jeho jmenování nemusela přistoupit. Rakušan si ho vybral, nacpal ho tam a pak už nechtěl přiznat, že udělal chybu. Tím se dostal do patové situace. A dostal do ní i Mlejnka, ale o něm to už dávno není. Je to o Rakušanovi.

A myslíte si, že vůbec někdy byla reálná šance, že Petr Mlejnek splní tu nepřekročitelnou zákonnou podmínku a tu prověrku na stupeň „přísně tajné“ dostane? V zákoně o ochraně utajovaných informací se mimo jiné píše, že překážkou pro získání prověrky jsou i současné či dřívější „styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmům ČR“. O tom, že by tuto podmínku pan Mlejnek splňoval, se dá ve světle dnešních informací minimálně pochybovat.

Máte pravdu. Ale můj názor je ten, že by ji získat mohl, protože podle v současnosti platného zákona dělají prověrku řediteli tajné služby jeho vlastní lidé. Já bych v tom ani neviděl problém, kdyby ta služba byla v pořádku, i když dřív to tak nebylo. Když jsem byl ředitelem, tuším, že mě prověřovalo Vojenské zpravodajství. Problém je podle mého názoru v tom, že ÚZSI je v tak mizerném stavu, že je klidně možné, že pokud by někdo v bezpečnostním odboru rozvědky usoudil, že je pro ně výhodné tomu člověku prověrku dát, tak mu ji klidně dají. Rovnou by počítali s tím, že jim bude zavázaný. A ačkoli nesplňuje ty požadavky, které by splňovat měl, tak oni mu to přesto umožnili a mohli by to na něj kdykoli vytáhnout.

Takže v podstatě říkáte, že mohl být snadno vydíratelný.

Byl by vydíratelný svými vlastními lidmi. To vám nikdo nepřizná a všichni se budou zaštiťovat neutralitou a nezávislostí, ale není to tak. Když tam někoho nechtějí, tak mu prověrku nedají. A když tam někoho chtějí, tak mu ji dají.

A jak dopadla medializace celé té kauzy na samotnou civilní rozvědku? Je to pro tajnou službu zdravé?

Je to naprosto fatální. Na druhou stranu ale musím připustit, že to může být k něčemu dobré. Třeba se o ÚZSI a tamní poměry začne někdo opravdu odborně zajímat. A třeba se s tou službou něco stane a stane se takovou službou, jakou bývala v minulosti. Ta kauza je větší průšvih Víta Rakušana a Petra Mlejnka než služby jako takové. Pro ÚZSI byl daleko větší průšvih, když Zdeněk Blahut (1. náměstek dřívějšího ředitele ÚZSI Jiřího Šaška – pozn. red.) v zahraničí zašantročil stamiliony a Milan Chovanec (někdejší ministr vnitra za ČSSD) mu to přikryl.

V jakém stavu je podle vašeho názoru v současné době civilní rozvědka z hlediska plnění své funkce?

Služba sestává ze dvou hlavních pilířů. První je výkonná část a druhá část týlová. Výkonná je operativa, analytika atd. a týlová jsou ekonomové a taky vnitřní bezpečnost. Výkonnost služby je v zásadě závislá na tom, v jakém stavu je ta výkonná složka, protože získávání a analýza zahraničních informací je to, co službu živí, a bez toho není zpravodajkou službou. Mluví se o tom, jaký ta aktuální kauza má dopad na mezinárodní prestiž služby. Podle mého názoru tam žádný dopad není, protože de facto žádné kvalitní informace operativního typu moc neprodukuje. Informace jsou obchod jako každý jiný: vy svému partnerovi nabídnete kvalitní informaci a on vám za to dá jinou. Co se týká analytiky, tak tam je to jasné, všichni analyzují ty otevřené zdroje přibližně stejně. Ale v okamžiku, kdy nastane situace, kdy hlavní slovo v té službě má týlová složka a v nejhorším případě bezpečnostní odbor – a to se dostáváme k těm prověrkám –, tak ta služba je předurčena k zániku. A to je bohužel případ ÚZSI. Usídlili se tam lidé, kteří si z toho udělali své pašalíky a chtějí si je udržet za každou cenu.

Kdo by měl být tím, kdo bude ÚZSI v budoucnu vést?

Měl by to být někdo ze zpravodajské komunity. Když tam přijde člověk z Vojenského zpravodajství, někdo, kdo pracuje v jeho rozvědné části, tak o modu operandi té práce bude vědět všechno, to není žádný problém. Spousta lidí v době, kdy se rozvědka pomalu, ale jistě rozkládala, odešla do Vojenského zpravodajství a v současnosti tam zastává poměrně vysoké pozice. Kdyby se někdo takový vrátil do služby, tak by to neměl být absolutně žádný problém. Může to být i člověk z BIS (Bezpečnostní informační služba) nebo i ze služby jako takové, nevidím důvod, proč ne. Bohužel došlo k tomu, že v nedávné době odešla spousta lidí z výkonu. A ti jsou nenávratně pryč. Byli to opravdu kvalitní lidé s mezinárodními zkušenostmi. Takový člověk by byl ideální. Můj názor je ten, že v současné době musí do ÚZSI přijít člověk, který to tam rozkope na prvočinitele a znovu tu službu postaví. Ale je to politické rozhodnutí a politici tam chtějí mít svého panáka. Obávám se, že si to zase udělají podle svého.