Proměna Malé Strany se prodražuje. Praha 1 věří v návrat sochy Radeckého, magistrát ji nechce

Dlouho odkládaná proměna Malostranského náměstí v Praze má začít letos na jaře. Vedení hlavního města chce náměstí předláždit a z jeho horní části odstranit parkoviště, místo něj přibudou lavičky a stromy. S návratem sochy maršála Radeckého na původní místo ale projekt nepočítá. Město původně na rekonstrukci kalkulovalo s celkovou částkou kolem 90 milionů, za stavební práce ale nakonec zaplatí skoro 150 milionů korun. Růst nákladů má podle magistrátu souviset s vyššími náklady na archeologický průzkum a situací na trhu práce.

Magistrát vybral v prosinci, po více než roce, zhotovitele stavby – firmu Gardenline, která nabídla, že stavbu dokončí za 102,1 milionu korun (s DPH). To je o více než 10 milionů korun víc, než město původně předpokládalo, přesto nabídku vyhodnotilo jako ekonomicky nejvýhodnější. Rada hlavního města nakonec ještě dodatečně schválila navýšení nákladů na stavební práce, původní částka byla podle ní vzhledem k růstu nákladů nedostatečná. Stavba tak má nakonec vyjít městskou kasu na celkem 147 milionů korun. Z toho 6,7 milionu korun mají být náklady na záchranný archeologický průzkum.

„Archeologické průzkumy se uskuteční souběžně se stavbou a dopady do harmonogramu budou známy až po zjištění na místě. Orientačně předpokládáme zahájení stavebních i archeologických prací ve druhém čtvrtletí roku 2022, a to na horní části náměstí,“ nastínil Vít Hofman pro deník Echo24.

Archeologické práce možná stavbu zdrží

Harmonogram stavby počítá s dokončením v roce 2024. Není však jasné, jak moc samotné stavební práce pozdrží archeologové, kteří budou po odkrytí navezené zeminy hledat staré základy, studny nebo historické artefakty jako keramiku, mince a podobně. Očekávání jsou v tomto ohledu velká. Přes Malostranské náměstí totiž dříve vedla Královská cesta. Nálezy by se tak mohli datovat až do 12. a 13. století. To potvrzuje i starosta městské části Petr Hejma (STAN). „Vše bude záležet na archeologickém průzkumu, který ještě nezačal. Vzhledem k bohaté historii lokality ale lze očekávat důležité a velmi zajímavé nálezy,“ uvedl.

Hejma očekává, že pražský magistrát povede s radnicí Prahy 1 v blízké době dialog ohledně některých připomínek. „Očekáváme, že ještě proběhnou debaty nejen o podobě projektu, ale i o dopadech na jeho okolí, místní občany, dopravu a podobně. Magistrát musí například jednat s naším odborem péče o veřejný prostor coby dotčeným orgánem, což se dosud nestalo,“ vysvětluje.

Vrátí se Radecký na své původní místo?

Již léta se v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí náměstí vedou debaty také o vrácení sochy maršála Radeckého z Radče na původní místo. V dolní části náměstí, kde do roku 1919 stál skoro sedmimetrový monument slavného rakousko-uherského vojevůdce, je dnes tramvajový ostrůvek. Socha byla demontována krátce po vzniku Československa během vlny protirakouských bouří a odvezena do Lapidária Národního muzea. Radeckého socha byla zbudována na náměstí na počest jeho vítězství v bitvě u Novary, díky které tehdejší monarchie uhájila své pozice v severní Itálii. Architektonický návrh však s vrácením sochy, o němž se mluví přes 20 let, nepočítá. Investor, tedy magistrát, si to podle architektů nepřál.

Jedním z mnoha zastánců návratu pomníku je i starosta Prahy 1 Petr Hejma. „Po jednáních s panem náměstkem Hlaváčkem (náměstek primátora pro oblast územního rozvoje – pozn. red.) a po našich připomínkách, věřím, že revitalizace Malostranského náměstí proběhne tak, aby technicky do budoucna umožnila návrat pomníku maršála Radeckého,“ říká.

O návrat pomníku usilují dlouhou dobu i členové Spolku Radecký Praha. Podle nich se dá chápat, že po konci 1. světové byla v nově vzniklém Československu silně protirakouská nálada, což vedlo i k odstranění pomníku, upozorňují však, že dílo je součástí našeho kulturního dědictví. „Šlo o první novodobý pražský pomník, který nebyl věnován panovníkovi nebo členovi vládnoucí dynastie,“ říkají členové spolku. „Svým měřítkem, definitivně určeným pro vybrané místo na Malostranském náměstí, tvořil dokonalou urbanistickou dominantu náměstí. Byl obrácen směrem jižním, hleděl na tzv. Královskou cestu, hlavní komunikaci ze Starého Města na Pražský hrad. Jak bylo napsáno, v tomto smyslu byl posledním sochařským dílem galerie soch na Karlově mostě,“ vyjmenovávají další důvod, proč by se měl na své místo vrátit.