Akce pomník: Bijec Turků a pokořitel Napoleona Radecký se má vrátit před sněmovnu

Pomník nejslavnějšího českého vojevůdce se má po více než sto letech vrátit na Malostranské náměstí. O návrat sochy rakousko-uherského polního maršála Josefa Václava Radeckého z Radče usiluje nový pražský radní pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09). Radecký má ale i řadu nepřátel. Mezi nimi i minulé vedení metropole v čele s Piráty.

Podílel se na porážce Napoleona a pomohl Rakousku-Uhersku udržet vliv v severní Itálii. Řeč je o rodákovi z Třebnice u Sedlčan, šlechtici a jednom z nejvýznamnějších vojevůdců 19. století Josefu Václavu Radeckém z Radče, na jehož oslavu byl v roce 1858 vztyčen na dnešním Malostranském (dříve Radeckého) náměstí v Praze pomník.

Po konci první světové války, během vlny protirakouských bouří, byl ale sedm metrů vysoký a deset tun vážící pomník nejdřív zakryt a pak i odvezen do Lapidária Národního muzea, kde čeká dodnes.

O jeho obnovu a navrácení se v posledních letech neúspěšně pokoušejí spolky i někteří politici, přesto se stěhování Radeckého na Malou Stranu nedaří. Asi deset let plánovaná revitalizace náměstí a předláždění okolí sněmovny se nabízelo jako vhodná příležitost, kdy otázku návratu pomníku znovu otevřít. Magistrát pod předchozím primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) si to však podle architektů nepřál. A tak Radecký nakonec do architektonického návrhu na proměnu náměstí zanesen nebyl. V očích některých kritiků je slavný vojevůdce symbolem nadvlády a útlaku Čechů monarchií.

Nový radní pro kulturu a památkovou péči Jiří Pospíšil to podle svých slov chce změnit. Chtěl by pomník po sobě zanechat jako odkaz své práce. S přípravou už začal. O otázce obnovení pomníku hovořil v uplynulých dnech i s ministrem kultury Martinem Baxou z ODS, který podle Pospíšila nápad vítá. Probrat chce Radeckého v nejbližší době i s náměstkem primátora pro územní rozvoj Petrem Hlaváčkem (STAN).

Původní pozice, kdy se pomník nacházel v místech, kde je dnes tramvajová zastávka, je dle něj nereálná. Pomník by se tak musel nejpravděpodobněji umístit do centra samotného Malostranského náměstí, přímo před sněmovnu, kde dřív bylo parkoviště a dnes se tam konají třeba trhy. Věc chce konzultovat i urbanisty a architekty.

Originál má zůstat v muzeu

Starý pomník Radeckého, který byl údajně odlit z ukořistěných a roztavených děl italských vojáků, má ale zůstat i nadále v bezpečí muzea. „Pravděpodobně by se udělal odlitek z pomníku, který je dnes umístěn v Lapidáriu Národního muzea a je v jeho vlastnictví. S panem ředitelem jsem se domluvil, že by muzeum pomník poskytlo pro vytvoření kopie,“ řekl Pospíšil deníku Echo24.

„Pak bychom řešili pojetí podstavce plus případné cedule, které by vysvětlovaly historickou roli Radeckého. I to by tam mohlo být. Nejde o oslavu militarismu, ale Radecký byl zkrátka český vojevůdce, který ve své době dosáhl úspěchů. Šlo o zajímavou osobnost českých dějin a není tedy důvod, aby pomník nebyl navrácen,“ dodává. Zmiňuje i mimořádné umělecké kvality pomníku, jehož autory jsou bratři Maxové: „Patří k nejkvalitnějším sousoším 19. století, které u nás vznikly.“

Piráti slíbili toleranci, ruku pro Radeckého ale nezvednou

Někteří kritici chápou návrat sousoší, na němž je figura Radeckého stojící na štítu, jejž drží jeho věrní vojáci, jako oslavu nadvlády Habsburků, kteří drželi české země po mnoho staletí v područí. „Pro ty, kteří si nemyslí, že mají být historické figury spojené s vojenstvím veřejně vystavovány, nabízím více cimrmanovské a civilní zdůvodnění: je to člověk, který přivezl z Milána řízek do Čech,“ reaguje radní pro kulturu.

S Piráty, kteří dříve návrat pomníku nechtěli vůbec řešit, Pospíšil už prý vyjednal dohodu o toleranci. „Máme dohodu s Piráty, že když se získá dostatečný počet hlasů v zastupitelstvu, tak to budou respektovat. Nemělo by to být předmětem koaliční války. Jasně ale řekli, že většina Pirátů zřejmě tento návrh nepodpoří.“

Pravděpodobně jediná socha českého rodáka a rakousko-uherského maršála dnes zdobí náměstí na vídeňském Ringu. Stojí před tamním ministerstvem pro digitalizaci. Historik Jiří Rak vojenský život Radeckého shrnuje takto: „Bojoval nejdříve proti Turkovi, pak proti Napoleonovi a nakonec proti revolucím. Tedy proti všem nepřátelům habsburské říše.“

Boje s Osmanskou říší během rakousko-turecké války (1788 až 1789) mu zajistily místo mezi pobočníky slavného maršála Laudona. Na počest Radeckého vítězství u Benátek (1849) v závěru jeho života složil rakouský skladatel valčíků Johann Strauss starší také slavný Radeckého pochod, který se hraje při různých příležitostech dodnes.