Z 500 miliard jsou vyplacené pouze dvě. Tvrdé podmínky vyřazují firmy od úvěrů

Z 500 miliard jsou vyplacené pouze dvě. Tvrdé podmínky vyřazují firmy od úvěrů
Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a premiér Andrej Babiš - ilustrační snímek Foto: Facebook Andreje Babiše
Ekonomika

VLÁDNÍ PODPORA FIRMÁM

Ladislav Šustr

Vládní pomoc, která měla masivně nalít peníze do firem zasažených koronavirovou krizí, se zatím dostala pouze do zlomku společností. Důvodem je administrativní náročnost žádostí, ale také i tvrdé podmínky, které firmy z programu vyřazují. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale odmítá, že by program byl nastavený špatně. Její kroky ostře kritizují Podnikatelské odbory, podle kterých se jedná o typickou státní pomoc, na kterou nikdo nedosáhne.

Úvěrový program Covid III se měl od svých dvou předchozích vln lišit tím, že měl být pro firmy dostupnější a zejména rychlejší. Společnosti se totiž od poloviny března potýkají s výpadkem tržeb a cash flow. Na další provoz, jako jsou platy zaměstnanců, nájemné nebo i vodné a stočné si mohou vzít úvěr, který je však pro řadu podnikatelů nedostižný. Ze slíbené celkové pomoci 500 miliard jsou k 10. červenci vyplaceny pouze necelé 2 miliardy.

Dokládá to i příběh jednoho z podnikatelů, který se o svém marném snažení podělil s deníkem Echo24. „Požadovali jsme úvěr, vzhledem k našemu obratu zhruba o 500 tisíc korun. Banka nás přesto poslal k šípku se sdělením, že náš rating poklesl poté, co jsme požádali o odklad splátek. Prý se v takovém případě posuzuje žádost daleko přísněji a o dvě řídící roviny výš, rovněž celý schvalovací proces trvá mnohem déle. Tedy není to nezájem, ale nesmyslně nastavené parametry. Podotýkám, že v průběhu této komunikace banka ještě ani neposuzovala naše hospodářské výsledky,“ uvedl jeden z podnikatelů.

Tvrdé podmínky v programech dokládá i předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek. Ten se domnívá, že se stát snaží pomoci pouze jen kvůli prezentaci před svými voliči a skutečným živnostníkům přitom vůbec nepomáhá. „Myslím si, že podmínky jsou nastaveny tak, že kdejaká firma, která měla před dvěma lety ztrátu, tak z programu vypadne a nedostanou ani zaručenou půjčku, ani zde nebudou uhrazené úroky. Stane se z toho komerční půjčka bankou. Banky ale dnes chtějí ručit celou firmou,“ řekl pro Echo24 Radomil Bábek.

Podle něj jsou parametry programu pro podnikatele ostrakizující a každý, kdo si zažádá o půjčku, je vystaven diskomfortní situaci. „Navíc se často stává, že podmínky pomoci se navzájem vylučují. Můžete si požádat o odklad splátek a v tu ránu se stáváte nedůvěryhodným dlužníkem. Je to nastaveno tak, aby na pomoc dosáhlo velmi málo malých a středních firem. U velkých to totiž problém není. Vláda tak může prohlašovat, jak podnikatelům pomáhají a ve skutečnosti se o žádnou pomoc nejedná. Upřímně řečeno, je to tak u všech programů, jak u Pětadvacítky či u ošetřovného pro OSVČ. Je to všechno naprosto stejné,“ řekl dále Bábek.

Administrativní náročnost připouští i Hospodářská komora, která zatím provádí šetření ve své členské základně. Z dřívějšího průzkumu u pražských podnikatelů ale jasně vyplývá, že zájem o Covid III je, přesto podnikatele drtí těžké podmínky. „Z šetření komory pro Hlavní město Prahu vyplývá, že podnikatelé si půjčili prostřednictvím záručních programů Covid III a Covid Praha peníze hlavně na to, aby mohli svým zaměstnancům uhradit mzdy a odvést za ně povinné odvody státu a zdravotním pojišťovnám,“ uvádí průzkum komory.

„U obou programů si podnikatelé stěžují na vysokou administrativní náročnost podávaní žádostí o záruční úvěr. V případě COVID III naprostá většina podnikatelů, přesně 84 procent, označuje proces vyřizování jejich žádostí buď za srovnatelně náročný, nebo náročnější než u standardního úvěru u banky v době před koronakrizí. U programu Covid Praha to je dokonce 94 procent podniků,“ dodává komora.

Firmy vyčkávají

Podle ekonoma a člena poradního týmu Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy je dalším důvodem nízká portfoliová záruka státu, která dosahuje jen 30 procent. „Ta není z pohledu bank dostatečná, aby se v současné značně nejisté době více osmělily k úvěrování. Zástupci bank na toto riziko upozorňovali v rámci jednání Národní ekonomické rady vlády už při koncipování programu. Stát však na druhou stranu nechtěl přebírat větší objem potenciálních závazků, neboť se obával dalšího růstu svého zadlužení,“ uvedl Kovanda.

Podle něj je hypoteticky možné, že při podobném tempu by se program vyčerpal až za 28 let. „Celkový objem čerpaných prostředků činil 10. červenci 1,97 miliardy korun. Přitom ovšem celková „palebná síla“ programu Covid III činí až 495 miliard korun, takže dosud se vyčerpala pouze necelá 0,4 procenta celkového potenciálního objemu,“ dodal Kovanda, podle kterého zatím firmy vyčkávají a jedou v úsporných režimech.

 

Související články