Lidická žena židovskou podnájemnici neudala, tvrdí drtivá většina posudků historiků

Lidickou ženu Alžbětu Doležalovou nelze kategoricky vinit z udání židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové, kterou následně v roce 1942 zavraždili nacisti v Osvětimi. Vyplývá to z nově zveřejněných posudků historiků pro Památník Lidice. S názorem historika Vojtěcha Kyncla, který údajné udání popsal předloni v reportáži České televize, se ztotožnil pouze jeden posudek. Památníku jich bylo po oslovení deseti institucí dodáno 13, uvedl ředitel památníku Eduard Stehlík.

Památník kvůli posudkům oslovil historické ústavy, univerzity a muzejní a další instituce. „Při zpracování posudků postupovali jejich autoři naprosto individuálně. Někteří se zaměřili na detailní zkoumání pravosti předložených dokumentů, jiní zasazovali tragické lidické události do širšího dobového rámce,“ popsal obsah posudků Stehlík.

Například historik Jan Kalous z Muzea paměti XX. století ve svém posudku píše, že na základě dochovaných pramenů nelze jednoznačně označit Alžbětu Doležalovou z Lidic jako osobu, která udala svou podnájemnici Mikešovou. Podobné závěry přináší i velká většina ostatních posudků. Jen jediný historik, Aleš Binar z Univerzity obrany v Brně, označil zkoumané prameny jako původní, nezfalšované.

„Z posudků, které Památník Lidice obdržel, se se závěry Vojtěcha Kyncla ztotožnil pouze jediný. V tuto chvíli, pokud nebudou objeveny a předloženy nové, dosud neznámé historické dokumenty, proto nelze Alžbětu Doležalovou kategoricky vinit z podílu na udání její židovské podnájemnice Štěpánky Mikešové. Památník Lidice tímto považuje věc ze své strany za uzavřenou,“ píše v rozsáhlém stanovisku ředitel lidického památníku Eduard Stehlík.

Celý text Eduarda Stehlíka včetně posudků si můžete přečíst zde:

Historik Kyncl s takovým závěrem nesouhlasí. Podle něj se posuzovatelé dopouštěli chyb. V reportáži hovořila i tehdejší ředitelka památníku Martina Lehmannová, někteří lidičtí pamětníci ji pak kvůli tomu kritizovali.

Památník Lidice připomíná nacistické vyhlazení obce v červnu 1942. Záminkou se stala domnělá souvislost obce s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic jich válku přežilo 160. Přímo v Lidicích nacisté 10. června zastřelili 173 mužů, 16. června v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí. Po osvobození se do Lidic postupně vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí. Osud Mikešové od loňska připomíná deska v hale lidického muzea.