„Čeká nás to nejhorší.“ Ekonomové reagují na tvrdý boj ČNB s inflací

JAK ZASTAVIT INFLACI

„Čeká nás to nejhorší.“ Ekonomové reagují na tvrdý boj ČNB s inflací
Se zdražováním ještě zdaleka není konec. Centrální banka je připravená inflaci ve společnosti co nejvíce stlačit. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Češi zažívají největší obavu z inflace v historii. Mnoho domácností uvrhly do problémů rostoucí zdražování a vysoké účty za plyn a elektřinu. Není to přitom konec, ceny ještě vystřelí vzhůru, na začátku příštího roku se očekává až sedmiprocentní inflace. Na tahu je nyní opět centrální banka, která chce přehřátou ekonomiku zchladit prudkým navýšením úrokových sazeb a tlačí na ukončení příliš rozvolněné měnové politiky. Jak se v Salonu Týdeníku Echo překvapivě vyjádřil centrální bankéř Vojtěch Benda, úrokové sazby by měly stoupnout dokonce nad úroveň inflace. Zasáhnout je nutné i za cenu oslabení ekonomiky až recese. Redakce proto oslovila některé další bankéře a ekonomy s dotazem, co si o radikálním postupu ČNB myslí.

„Úrokové sazby jsme začali zvyšovat dávno před začátkem covidové pandemie. Pokusili jsme se tím zmírnit tlaky, které se objevují, když rostu mzdy rychleji než produktivita práce. Přesně to se nám už dlouho před covidem dělo. Pokud nám výkon ekonomiky zaostává za tím, jak rostou náklady, tak musíme jednat. Poté, co přišel covid, jsme zvyšování úroků přerušili, protože nikdo nevěděl, co covid přinese. Jestli se lidé začnou bát, přestanou utrácet a stlačí to ceny dolů. Proto jsme tehdy sazby snížili. Jenže už po tom prudkém snížení jsme rovnou řekli, že v okamžiku, kdy uvidíme, že ekonomika je z covidového útlumu venku, tak se vracíme do normálu. Ten normál pro nás znamená, že úrokové sazby musejí být na úrovni inflace. Nebo nejlépe vyšší, než je inflace. Právě proto, aby tu inflaci stlačovaly dolů,“ řekl v Salonu bankéř Benda.

S aktuálním zdražováním o šest procent to podle Bendy nekončí a inflace dál poroste. Proto je podle něj nutné jednat s předstihem a ekonomiku brzdit. Lidi je pak nutné motivovat k tomu, aby více spořili a méně utráceli.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská s chystanými kroky ČNB víceméně souhlasí. „Česká centrální banka nemá na rozdíl od Fedu (Federální rezervní systém, centrální bankovní systém Spojených států amerických – pozn. red.) úkol podporovat zaměstnanost či hospodářský růst. Podle mého názoru nelze strkat hlavu do písku a čekat, až někdy, snad inflace sama odezní. Nemusela by totiž odeznít vůbec, jakmile by se nám dostala pod kůži,“ tvrdí Horská.

Prudké navyšování úrokových sazeb pak nazývá léčbou šokem. „Pan Benda tvrdí, že ČNB nechce léčit pacienta, tedy přehřátou ekonomiku, strčením do mrazáku, ale musí rychle stáhnout teplotu dolů, aby se organismus, tedy ekonomika dál nepřehřívala a neškodila se. A jak by se mohla poškodit? Zakotvením očekávané inflace a  očekávaného růstu mezd na vysokých úrovních. A ekonomice by neškodila jen vysoká očekávaná inflace a následně pravidelně vysoké mzdové požadavky, ale také pravidelná úprava nájmů bytů, komerčních pojistek až po sociální dávky, které se valorizují podle inflace popřípadě růstu mezd či kombinace obojího. Všem občanům by rostly životní náklady a to velmi pravděpodobně rychleji než příjmy,“ tvrdí Horská.

„Lidé musí hlavně vědět, že inflace tu nebude navždy“

Inflace navíc podle ní nedopadá na každého stejně. „Zasahuje nejcitelněji občany s nižšími příjmy a s malým finančním majetkem, zatímco ti s vyššími příjmy, vlastníci nemovitostí a finančních aktiv mohou při správných investicích dokonce na inflaci vydělávat. Inflace přerozděluje také bohatství mezi střadateli, kteří chudnou, a dlužníky, kterým inflace ukrajuje z reálné hodnoty dluhu,“ doplňuje Horská.

Ze všeho nejdůležitější je, aby centrální banka před výrazným nárůstem inflace na počátku dalšího roku včas varovala, a hlavně aby lidi přesvědčila, že skoky v cenách zboží a služeb jsou jednorázovým, neopakovatelným jevem.

„Pokud totiž nebude dostatečně přesvědčivá, lidé začnou věřit ve vyšší inflaci a centrální banka bude muset opakovaně šlapat prudce na brzdu, pokud nebude chtít vzdát svůj boj o nízkou, ekonomice neškodící inflaci, a prudké sešlapování pedálu bude na tak kluzkém povrchu velmi nebezpečné a pro ekonomiku ve finále škodlivé,“ varuje ekonomka.

Na rozdíl od Bendy se ale domnívá, že není tolik nutné lidi přesvědčovat k tomu, aby kvůli ochlazení poptávky více spořili a méně utráceli. „Stačí, když se odložená, během covidu nerealizovaná, spotřeba a dodatečné úspory nevrhnou v krátkém čase do spotřeby a nezačne předvánoční a povánoční nákupní horečka. Objem odložené spotřeby a rezervních úspor dosahuje v současnosti zhruba 300 miliard (110 miliard u firem a 190 miliard domácnosti), přičemž od března 2020 celkové vklady u bank vzrostly o 600 miliard, tedy dvakrát tolik. Je to obrovská suma peněz, která by inflaci na počátku příštího roku ještě víc přitopila pod kotlem. A to si nikdo nepřeje. Bohužel už tak, část úspor skončí v zálohách za extrémně zvýšené ceny energií,“ říká Horská.

Tvrdý postup proti inflaci schvaluje i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Souvislost mezi inflací a dědictvím předchozí fiskální politiky je zřejmá, ostatně jsme na tento fakt opakovaně upozorňovali. Určitě nelze problém inflace smést ze stolu s tím, že jde o čistě globální dovezenou inflaci. Pan Benda má naprostou pravdu, když říká, že část inflačních tlaků pramení z trhu práce, protože mzdy rostou dlouhodobě rychleji než produktivita práce. Ostatně i pan Sklenář (hlavní ekonom J&T Bank Petr Sklenář, účastník Salonu – pozn. red.) zmiňuje obecnou roli příliš uvolněné měnové i fiskální politiky – tedy šlo o příliš nízké úroky a příliš mnoho veřejných výdajů,“ vyjádřila se.

„Souhlasím i s tím, že pro firmy je větší riziko, pokud se ustálí představa, že mzdy rostou o deset procent ročně, než když jim vzrostou náklady na financování dluhů z 1 na 3,5 procenta – inflační očekávání je třeba stabilizovat a nikdo jiný než centrální banka k tomu nemá ani nástroje ani pravomoci,“ dodala Zamrazilová.

Návrat úrokových sazeb k normálu podle Zamrazilové znamená, že za normální situace, například při výši inflace 2 procenta by úroková sazba měla dosahovat 2,5 až 3 procent. „Sedmiprocentní hodnoty inflace dle prognózy ČNB dosáhneme pouze v několika měsících na začátku roku, zejména kvůli nárůstu cen energií, a poté bude zřejmě klesat. Není proto pravděpodobné, že by maximum repo sazby v tomto měnověpolitickém cyklu výrazněji a dlouhodoběji přesáhlo 3 procenta,“ domnívá se Zamrazilová.

Přesažení tříprocentní sazby lze přitom očekávat už brzy. Nyní je po výrazném navýšení na 2,75 procentech a opět nahoru mohou jít sazby těsně před Vánoci, kdy se koná další měnově-politické zasedání bankovní rady.

Dříve zamýšlený ministr průmyslu Věslav Michalik (STAN) a taktéž účastník Salonu naopak spatřuje v masivním brzdění ekonomiky a inflace zvyšováním sazeb rizika. Například kvůli subdodavatelské povaze tuzemské ekonomiky nebo velké závislosti na automobilovém průmyslu, na který má inflace obrovský dopad. Hrozbou jsou i velmi vysoké ceny energií, které už na dřívější velmi nízké hodnoty velmi pravděpodobně nikdy neklesnou.

Hlavní ekonom ze společnosti Roger Dominik Stroukal se oproti očekávání centrální banky domnívá, že ČNB sazby zvýší, ale nechá je vyšší déle, než nyní tvrdí. „Je to velmi křehký vztah mezi veřejností a silou ČNB, který nebude chtít narušit. Budeme mít delší dobu to nejhorší z obou světů, tedy vysokou inflaci a vysoké sazby,“ sdělil redakci ekonom.

Stroukal se také pozastavil nad rozkolem uvnitř bankovní rady, kdy dva bankéři ze sedmi s tvrdými zásahy centrální banky nesouhlasí. „Cílem je cenová stabilita, ale jsme ji schopni dosáhnout v podlomené ekonomice, nebo bychom ji měli nejprve stabilizovat, aby se nám podařilo zkrotit inflaci? Při pohledu na data z trhu práce to ale vypadá, že ekonomika se přehřívá a je spíše potřeba ji tlumit. Což je v příkrém rozporu s covidovou nejistotou. Je to obrovsky zajímavá ekonomická debata. Ovšem, věřme nebo ne, i centrální bankéři se můžou mýlit či jen špatně odhadnout budoucnost. Nikdo jiný ale nemá k dispozici více a dat a lepší modely, tak nám nezbývá, než věřit, že ví, co dělají,“ dodal.