Vítací kultura měla světu ukázat, že se Němci odstřihli od toho zlého Hitlera

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je německý spisovatel Matthias Matussek. Přinášíme ukázku z textu, který bude k dostání ve vybraných trafikách od 25. června. Objednat on-line si jej můžete už nyní ZDE.

Kritika Němců je dost rozšířená. Ale může vůbec člověk, když je vychováván s pocitem gigantické viny, být v dospělosti normální?

Nemůže. Němci jsou lehce šílení. Můj hrdina je Chesterton, apoštol zdravého rozumu. Britové mají dar common sense, což my postrádáme. Chesterton říkal: Abys byl zdravý, potřebuješ dvě věci. Musíš mít smysl pro rozumné uvažování, a současně být otevřený mystice. Mít smysl pro hádanku, pro pohádku a podobně. To nám Němcům tragicky chybí.

Je vítací kultura z roku 2015 a všechno, co následovalo, pozdní plod vyrovnání s Hitlerem?

Ano, jistěže vítací kultura byl pokus ukázat světu, že od toho zlého Hitlera jsme se už opravdu odstřihli. Pozoruhodné je, že nikoho ve světě kolem nás už by to ani nenapadlo, považovat nás za Hitlerovy následovníky. Jen Němci sami to ve svých hlavách pořád nosí, vzniká z toho nutkání neustále světu dokazovat, že už jsme hodní. A z toho vznikají potíže s vnímáním reality.  

Měl pravdu šéf AfD Alexander Gauland, když nacismus označil za ptačí výkal na německých dějinách?

Nevím, jestli tím zamýšlel ještě něco dalšího, nebo skutečně jen to, co řekl. Ale samozřejmě že když stojím před gotickým dómem v Naumburku, nemyslím přitom na Adolfa Hitlera. Můj dobrý přítel Henryk Broder (známý německý publicista z polské židovské rodiny – pozn. red.) říká, že už je mu to u prdele. Že už si přestal lámat hlavu nad tím, jak se holocaust mohl stát. Stalo se, nemáme žádné dobré vysvětlení, proč zrovna v Německu. Na začátku 20. století byla Francie mnohem antisemitštější než Německo. Že odsud vyjde rasové šílenství a v takové formě, by tehdy nikdo neodhadl. V jedné své knížce (My Němci, 2006 – pozn. red.) jsem napsal a pak jsem za to dostal po puse, že Hitler je černá labuť německých dějin. Nepředvídatelná katastrofa. Dnes se každý považuje za odbojáře proti Hitlerovi, bohužel se zpožděním osmdesáti let. Bylo by asi lepší, kdybychom se tak vzorově jako dnes chovali před osmdesáti lety. 

Z vašich slov vyplývá, že Německo je dnes už poslední velká společnost Evropy, kde se ještě jede starým směrem.

Musím říct, že máme některá specifika, která obrat komplikují. Merkelová instalovala takový režim, že asi vydrží ještě i nějakou dobu po jejím odchodu. Jak už jsem říkal, všude můžeme pozorovat změnu – od Ameriky přes Španělsko po Francii. Doufám, že začíná historický obrat. A jednou to pochopí dokonce i Němci. Pak všichni ti oportunisté velmi rychle změní notu. U některých z těch, kdo mě vyhazovali z redakce, už teď pozoruji, jak sliní prst. 

Celý text vyjde ve speciálu 30 rozhovorů, který bude ve volném prodeji k dostání od 25. června za 99 korun, při pořízení v předprodeji zaplatíte jen 89 korun. Speciál si můžete objednat ZDE.