Nová kulturní revoluce? Čína chce vyslat miliony studentů na venkov
Rozvoj čínského venkova
Nové
1
Až deset milionů studentů by se mělo během letních prázdnin dobrovolně podílet na rozvoji čínského venkova. Komunistická liga mládeže (KLM), součást čínské vládní strany, si od tohoto kroku slibuje zlepšení životních podmínek tamních obyvatel, informovala agentura AFP. Někteří kritici záměru se však obávají návratu metod takzvané kulturní revoluce z let 1966 až 1976, během které zemřely statisíce lidí a jež měla pro Čínu značně negativní politické a ekonomické důsledky.
„Potřebujeme mladé lidi, kteří rozumí vědě a technologiím, aby pomohli venkovským oblastem s inovacemi,“ řekl čínskému oficiálnímu listu China Daily jeden z úředníků z centrální provincie Chu-nan. Studenti by podle KLM měli na venkově pobývat během letních prázdnin. KLM neupřesňuje, jak chce studenty, které přitahuje naopak život ve velkých městech, k účasti v programu motivovat.
Vyjádření hovoří o tom, že by se mělo cílit především na staré základny revoluce, extrémně chudé oblasti a místa obydlená etnickými minoritami. Vztahy některých menšin s čínskou většinou, především Tibeťanů a muslimských Ujgurů, jsou však často konfliktní a tato etnika čelí represím ze strany čínského státu.
Na sociální síti weibo se objevily většinou skeptické komentáře, které často připomínaly chaos, jež nastal během kulturní revoluce. „Začíná to znovu?“ zeptal se jednoduše jeden z uživatelů pod přezdívkou WangTingYu. „To už jsme tu měli před 40 lety,“ poznamenal Miruirong. „Někdy historie kráčí vpřed, jindy se naopak vrací zpátky,“ napsal KalsangWangduTB.
Kulturní revoluci zahájil v roce 1966 komunistický vůdce Mao Ce-tung a v jejím průběhu zemřelo několik stovek tisíc lidí. Kampaň skončila s Maovou smrtí v roce 1976 a o pět let později ji strana označila za katastrofu.
Současný prezident Si Ťin-pching, který strávil v mládí během kulturní revoluce sedm let v chudé vesnici na severu Číny, je podle AFP občas podezírán, že na éru Maovy vlády nostalgicky vzpomíná.
Si Ťin-pchingova moc v posledních letech významně roste. Z čínské ústavy bylo smazáno omezení vlády prezidenta na dvě volební období a již dříve byla do její preambule vepsána zmínka o tom, že Si Ťin-pchingovo politické myšlení je jedním z určujících principů čínské státnosti. Podle některých analytiků se tím postavil po bok nejvlivnějších vůdců komunistické strany Mao-Ce tunga a Teng Siao-pchinga.
