Izraelský sen se rozplynul. Robotická sonda nezvládla přistání na Měsíci
Izraelská sonda
NOVÉ
1
Robotická sonda Berešit izraelské neziskové organizace SpaceIL nezvládla čtvrteční přistání na lunárním povrchu. Letové středisko ztratilo se sondou kontakt a následně oznámilo, že pokus o měkké přistání byl neúspěšný. Berešit byl prvním izraelským a zároveň prvním soukromě financovaným aparátem, který se o měkké dosednutí na Měsíci pokusil. Dosud dokázaly sondy na povrch Měsíce úspěšně dopravit jen Rusko, USA a Čína.
Během přistání se Berešit potýkal s řadou problémů, mimo jiné s motory. Ještě před tím, než se sondou letové středisko ztratilo kontakt, odeslal přístroj z výšky 22 kilometrů nad Měsícem fotografii. Na ní jsou patrné lunární povrch, přistávací vzpěra a také izraelská vlajka s heslem Malá země, velké sny. Krátce před zkázou sonda odeslala ještě další snímek povrchu.
"Máme na co být hrdí," řekl Morris Kahn, předseda organizace SpaceIL. "Nepřestávejte věřit! Dostali jsme se blízko, bohužel jsem s přistáním neuspěli," uvedla organizace na twitteru.
Přímo v letovém středisku sledoval přistání izraelský premiér Benjamin Netanjahu. "Pokud to napoprvé nevyjde, zkuste to znova," řekl poté, co vedení mise ohlásilo nezdar. "Podruhé to zvládneme," dodal Netanjahu s tím, že do dvou či tří let se další přistání izraelské sondy podaří.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyjádřil nad zničením sondy lítost, zároveň ale organizaci SpaceIL pogratuloval za to, že dokázala soukromě financovaný aparát na Měsíc vyslat.
Vesmírnou pouť Berešit zahájil 22. února, kdy sondu na oběžnou dráhu kolem Země vynesla raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX. Následně se aparát vlastními silami vydal k Měsíci, na jehož orbitu se dostal počátkem dubna. Dopravit sondu na oběžnou dráhu kolem Měsíce se předtím podařilo šesti zemím, Izrael se tak stal sedmou.
Sonda měla v průměru dva metry, byla 1,5 metru vysoká a měla čtyři nohy. Ačkoli neměla kola či pásy, pohybovat se po povrchu mohla skokem po krátkém zažehnutí motorů. Tento manévr byl ale považován za riskantní, protože by hrozilo převrácení Berešitu, takže se neočekával.
Pokud by Berešit v pořádku dosedl do oblasti Mare Serenitatis (Moře jasu), zůstal by funkční zhruba dva až tři dny, poté by sluneční záření doslova upeklo přístrojové vybavení sondy. Aparát totiž nebyl vybaven termální ochranou, takže i kdyby mu neuškodilo přehřátí, zničil by ho následně mráz během lunární noci.
Izraelský projekt začal v roce 2011, kdy několik inženýrů založilo organizaci SpaceIL, aby se účastnila soutěže LunarX Prize. Tu vyhlásila společnost Google, která chtěla částkou 20 milionů dolarů odměnit toho, kdo jako první z účastníků soutěže dostane na Měsíc své robotické vozítko, přesune ho po trase aspoň 500 metrů a vyšle na Zemi záběry z jeho pohybu. Soutěž byla loni zrušena, protože to v daném termínu nikdo nestihl.
Organizace SpaceIL ale získala finance od různých sponzorů, například od izraelského miliardáře Morise Kahna či rodiny amerického magnáta Sheldona Adelsona. Celkem stál projekt, na kterém se podílela i státní společnost Israel Aerospace Industries, asi 95 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun).
