2 výstavba dálnic

Šance na zrychlení výstavby Pražského okruhu. Ministerstvo tvrdí, že našlo cestu

Nové

Témata: , ,

Po blamáži s odložením výstavby jihovýchodní části Pražského okruhu kvůli údajné chybě úředníka, se stát snaží urychlit alespoň výstavbu severní části okruhu. Plánované úseky Pražského okruhu mezi Suchdolem a Březiněvsí a mezi Suchdolem a Ruzyní budou mít totiž společný posudek vlivů na životní prostředí (EIA). Vyplývá to z databáze EIA.

Jako první by se měl začít stavět prvně zmíněný úsek, označovaný 519, a to v roce 2024. O rok později by měla začít stavba části 518. Nejblíže zahájení je jihovýchodní část okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1, kde chtělo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít stavět již v příštím roce, ale zřejmě se nakonec zahájí až v roce 2022, přestože ještě v létě sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) termín 2021. Psali jsme o tom zde. „Vzhledem k možnosti podávat ve všech fázích investorské přípravy odvolání, je obtížné určit přesný termín zahájení stavby, aktuální předpoklad je rok 2022,“ řekl pro Echo24 mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Dálnice ze Suchdola do Březiněvsi má měřit osm kilometrů a bude mít šest pruhů, tři mimoúrovňové křižovatky a 18 mostů včetně mostu přes Vltavu. Kromě Suchdola a Březiněvsi stavba zasáhne do městských částí Praha 8, Dolní Chabry, Ďáblice a do středočeské obce Zdiby. Úsek do Ruzyně má být podobně dlouhý a oba úseky by měly být podle dokumentace uvedeny do provozu společně.

Ministerstvo životního prostředí kvůli provázanosti obou projektů rozhodlo, že ŘSD má připravit jednu společnou dokumentaci pro EIA. Požadují také zpracování hlukové a rozptylové studie a návrh opatření, která by měla omezit negativní hlukové a emisní dopady na okolí. Mezi další požadavky patří zpracování studie vlivu stavby na klimatický systém a její odolnosti vůči klimatickým změnám nebo návrh opatření pro ochranu povrchových a podzemních vod.

Okruh v roce 2028?

Přestože ŘSD slibuje dokončit celý okruh do roku 2028, dosavadní tempo stavby však optimismus spíše krotí. Poslední úsek byl otevřen v roce 2010 a od té doby se ani nekoplo. Většinu toho času přitom mělo hnutí ANO svého ministra dopravy. Sám první z nich příliš nevěří, že bude okruh v příští dekádě dokončen.

„Nebude hotový dle původních plánu z roku 1960 nikdy. Problém je, že prosazovaná trasa dle ZUR nesplňuje podmínky TEN -T. Navíc tranzitní doprava nemůže být vedena přes sídelní území, což Běchovice v souladu s UP jsou. Sčítání dopravy a predikce zátěže se rozchází v řádu několika tisíc vozidel / 24 h mezi údaji TSK Praha a ŘSD,“ uvedl již dříve pro Echo24 bývalý ministr dopravy Antonín Prachař (za ANO).

Starostové chtějí alternativní trasu, zřejmě mají smůlu

V rámci připomínek se proti záměru výstavby severní části okruhu vyjádřila obec Horoměřice, které se nelíbí zvýšení hluku a množství zplodin. Kriticky se ozvaly také Zdiby, městské části Nebušice, Lysolaje, Suchdol, Ďáblice, Dolní Chabry a několik místních spolků. Naopak hlavní město, Praha 6 a Středočeský kraj se vyjádřily kladně.

Starostové malých městských částí na severu města dlouhodobě požadují posunutí trasy okruhu mimo území metropole. „Naplánovaná trasa má vést zastavěným územím, kde už v současnosti jsou překračované hygienické limity. V obci Radonice jsme si v posledních pěti letech nechali dělat dvě různé hlukové studie, které ukazují, že už teď je to území zatížené hlukem přes hygienické hlukové limity. Obdobná situace je i v dalších obcích či městských částech,“ uvedl již dříve pro Echo24 starosta obce Radonice Stanislav Němec. „Navrhovaná koncepce je nějakých 60 nebo 55 let stará varianta, plánovaná v době, kdy Praha byla někde jinde,“ dodal.

Proti plánovanému trasování padlo i několik žalob. Magistrát před časem nechal možnost posunutí trasy více na sever prověřit. Analýza Institutu plánování a rozvoje (IPR) ukázala, že nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy a zároveň vyžadovala změnu územních plánů několika obcí. Vedení města na základě toho změnu trasy označilo za nereálnou a odmítlo ji.

ŘSD chce starostům vyjít vstříc alespoň v některých požadavcích. „Pokud je to možné, snažíme se starostům v jejich požadavcích vyhovět. I proto aktuálně prověřujeme možnost zatunelování části SOKP 520. V případě umístění stavby pod zem je nutné respektovat skutečnost, že bude nutné řešit kolize se spodní vodou a zejména zvýšené investiční náklady,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Nejblíže zahájení je stavba úseku 511 na jihovýchodě Prahy, u kterého nyní ŘSD ve spolupráci s magistrátem řeší výkupy pozemků.

Čtěte také: Pražský okruh v nedohlednu. Kremlík svádí zpoždění stavby na úředníka