„Ruce a prsty ležely na ulici. Sousedovi vytrhli nehty.“ Afghánka se obává návratu Tálibánu

Popravy, svévolná perzekuce, neustálý strach… Po 19 letech od amerického vojenského zásahu, který svrhnul vládu hnutí Tálibán, se mnozí Afghánci obávají návratu těchto povstalců k moci, napsala agentura AFP. Členové Tálibánu vedou od poloviny září mírová jednání s afghánskou vládou v katarské metropoli Dauhá.

Katájún Ahmadíová si vzpomíná, jak za vlády tohoto hnutí ležely na ulicích „uříznuté ruce a prsty“. Tak Tálibán trestal podle radikálního výkladu práva šaría menší zločiny. Dívka, které je 26 let, si také vzpomíná, jak Tálibán nechal „vytrhnout nehty na nohou“ jejímu sousedovi kvůli spolupráci s komunistickou vládou v 80. letech. Nebo také na to, jak jí matka nařídila, aby „schovala ve sklepě“ panenku, když jim členové Tálibánu prohledávali dům. Za jejich vlády bylo totiž zakázané mít doma věci s lidskou podobou.

„Nemyslím si, že se změnili,“ vzdychá Ahmadíová, která pracuje na velvyslanectví a označuje období vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 za „zlý sen“. „Mám obavy o svou budoucnost a o budoucnost mé dcery,“ dodává.

Spojené státy zahájily 7. října 2001 letecké útoky proti hnutí Tálibán, které obvinily z toho, že poskytuje útočiště teroristické organizaci Al-Káida. Ta spáchala atentáty z 11. září 2001.

Vojenský útok vedl k porážce tohoto hnutí v Afghánistánu a jeho bojovníci uprchli, aniž by se proti mezinárodní koalici snažili bojovat. Nikdy ale nepřestali na mezinárodní koalici útočit, což vedlo americkou administrativu v čele s prezidentem Donaldem Trumpem k podepsání dohody. V ní USA slibují stažení zahraničních sil z Afghánistánu výměnou za neurčité závazky Tálibánu.

Tálibán vede v Kataru obtížná jednání s afghánskou vládou. Povstalci, kteří nyní kontrolují zhruba polovinu země, mají při rozhovorech navrch.

Obyvatelé Afghánistánu se obávají, že se vrátí doby, kdy ženy podezřelé z nevěry byly popravovány a dívky nemohly chodit do školy. Práva a svobody žen byly obnoveny po roce 2001, a to hlavně ve větších městech.

„Veškerý pokrok, který jsme za posledních 19 let udělali, za vlády Tálibánu nebyl,“ říká 35letý badatel Farzád Farnúd, který pracuje v afghánském ústavu strategických studií a je manželem Katájún Ahmadíové. Jeho otec strávil během vlády Tálibánu pět let ve vězení. A viděl, jak se členové Tálibánu „s bičem a holemi v rukou“ zmocnili hlavního města provincie Džauzdžán, odkud pochází.

Pamatuje si také na veřejné popravy, na kterých byla povinná účast. A vzpomíná, jak bojovníci Tálibánu zbarvili do černa obličeje dětí přistižených při hraní karet. To bylo tehdy zakázáno. „Členové Tálibánu se nikdy nezmění,“ vrtí hlavou.

„Nemáme problém s tím, aby se dívky či pracující ženy vzdělávaly, musí ale nosit hidžáb,“ říká bývalý člen povstaleckého hnutí Zijá Rahmán, který čtyři roky bojoval proti zahraničním vojákům a afghánské armádě. A dodává, že povstalci si přejí, aby byl „nastolen islámský systém“. Opakuje také argument, že i současná afghánská ústava dává přednost islámu.

Válka v Afghánistánu stála Spojené státy přes bilion amerických dolarů (23 bilionů Kč – pozn. ČTK) a zahynulo v ní zhruba 2400 amerických vojáků. Na bojišti ale americké vítězství nikdy nebylo na dosah.

Povstalci ve svém prohlášení označili americkou vojenskou operaci z roku 2001 za „brutální invazi“. Podle nich USA tehdy „arogantně“ odmítly jejich výzvu nalézt diplomatické řešení. „Amerika a její spojenci by se vyhnuli potupě, válečným zločinům a významným ztrátám na majetku i životech,“ dodal Tálibán v prohlášení s tím, že nyní chce „inkluzivní, nezávislou, suverénní a islámskou“ vládu nad Afghánistánem.

Jenže jednání mezi hnutím Tálibán a afghánskou vládou stále nenašla shodu nad žádným konkrétním tématem a mohla by se táhnout roky. Podle 38letého zaměstnance bezpečnostní agentury Džávida Rahmáního odchod americké armády ze země povede k tomu, že se Tálibán vrátí k moci. „Nejedná se o mírové rozhovory, ale o dohodu, jak předat příští vládu