Výbor nedoporučil stíhání komunisty Ondráčka. Pomohly mu hlasy ANO, SPD i KSČM

Sněmovna by neměla vydat k trestnímu stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM). Plénu to doporučil mandátový a imunitní výbor, řekl novinářům jeho předseda Stanislav Grospič (KSČM). Policie chce Ondráčka stíhat kvůli výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi. Toho podle svých slov rozhodnutí výboru nepříjemně překvapilo.

Výbor nedoporučil Ondráčkovo vydání podle jeho člena za Piráty Jakuba Michálka hlasy poslanců za hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM a také Marka Bendy z ODS. Sněmovní plénum rozhodne o Ondráčkově vydání na schůzi, která začne koncem října.

Grospič poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak. „Pan Horáček byl v té době exponovanou osobou, kandidátem, který vstoupil do politiky,“ uvedl. Mezi většinou členů výboru převládl podle něho názor, že Horáček měl záležitost řešit civilní žalobou.

„Myslím si, že lidé už mají plné zuby lží v politice a toho, jak se navzájem politici obviňují. V tomto případě to bylo pravděpodobně nepravdivě,“ soudí naopak Michálek. Pro vydání hlasoval také Marek Výborný (KDU-ČSL), protože z jeho pohledu se na Ondráčkův skutek imunita nevztahuje. „Plénum zpravidla skutečně váží rozhodnutí a doporučení mandátového a imunitního výboru, ale nechci předbíhat. Myslím, že ta debata o tom ještě bude i v rámci pléna,“ dodal.

Horáček řekl, že ho rozhodnutí nepříjemně překvapilo. „Jeví se mi, že se tak ustanovuje precedens. Precedens o tom, že je tady 281 lidí, kteří jsou něčím více než zbytek občanů,“ poznamenal. Zdůraznil, že Sněmovna ani mandátový výbor nerozhoduje o vinně či nevinně, což je prací orgánů v trestním řízení a státního zástupce, ale o doporučení o vydání či nevydání. „Domnívám se, že jestli jsou zákonodárci v něčem jiní než běžní občané, tak v tom, že píší zákony, podle kterých se musíme chovat. A oni by měli být prvními, kteří je dodržují,“ podotkl. Horáček by rád věřil, že poslanci nakonec Ondráčka vydají. „Nedokážu to odhadnout, opravdu nevím. Ale zdá se mi, že co doporučí mandátový a imunní výbor, to Sněmovna zpravidla respektuje,“ dodal.

Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho na konci loňského roku nařkl v médiích ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB). Horáček jakoukoli spolupráci s StB popřel. Policie sice později vyšetřování odložila, státní zastupitelství jí však případ vrátilo.

Členové výboru vyslechli stanoviska vyšetřovatele, státního zástupce i Ondráčka. Jejich slyšení nebyla dlouhá, trvala pokaždé zhruba 20 minut. Nikdo z nich slyšení před novináři nekomentoval. Ondráček podle Grospiče vyjadřoval tak, jak uznal za vhodné v souvislosti se svou obhajobou, pokud by ho Sněmovna k stíhání vydala. Reagoval prý ale na každý dotaz.

Podle místopředsedy výboru Petra Gazdíka (STAN) Ondráček řekl, že se chce obhájit, přestože o vydání nežádá. „Říkal několikrát, že se těší a chce se obhájit před soudem a myslí si, že tuto při vyhraje u soudu,“ uvedl Gazdík. Gazdík také podotkl, že by byl rád, pokud by Sněmovna doporučení výboru nerespektovala. „To zásadní, co jsem se dozvěděl na jednání výboru, je, že státní zástupce skutečně měří všem stejně. On nám uvedl několik příkladů v jeho obvodu, kdy se podobné věci vzájemných urážek staly a kdy ti lidé pro trestný čin pomluvy byli skutečně odsouzeni,“ dodal.

Pokud Sněmovna doporučení výboru vyslyší, policisté by mohli Ondráčka případně stíhat až po skončení jeho mandátu zákonodárce.

 

Čtěte také: Ondráček vládu nepodpořil kvůli programu, vedení KSČM jeho názor akceptovalo