Dobrá zpráva pro vládu: Rating zůstává beze změny, Česko krizi zvládne

Ratingová agentura Standard & Poor’s, jedna ze tří světově významných ratingových agentur, v pátek večer potvrdila ratingové hodnocení i ratingový výhled dluhu České republiky. Rating agentury tak zůstává na stupni „AA-“, přičemž výhled je nadále „stabilní“.

Jedná se o pozitivní zprávu pro Fialovu vládu a o signál, který příznivě přijme mezinárodní investorská komunita. Zvláště ve světle toho, že zbylé dvě významné ratingové agentury, Fitch a Moody’s, letos v květnu, resp. v srpnu, Česku zhoršily ratingový výhled, i když rating samotný shodně ponechaly na dosavadní úrovni.

Agentura Standard & Poor’s míní, že Česko si poradí s probíhající energetickou krizí EU a souvisejícím navýšením vlastních rozpočtových schodků. Ty bude podle agentury schopno absorbovat díky relativně nízké úrovni celkového veřejného zadlužení. Veřejný dluh by měl v prognóze Standard & Poor’s setrvat v ČR poblíž úrovně 40 procent HDP minimálně do roku 2025. Česko tak i v dalších třech letech má vykazovat jednu z nejnižších úrovní zadlužení v celé EU.

Z prognózy agentury tak nevyplývá, že by Česko mělo v jakkoli dohledné době narazit na takzvanou dluhovou brzdu, jež je legislativně stanovena na úrovni 55 procent HDP.

Klíčovými riziky, jejichž zhmotnění by mohlo zhatit nastíněný poměrně ještě příznivý vývoj, je vedle nečekaně závažného dopadu války na Ukrajině či energetické krize také možné nezvládnutí probíhající intervenční měnové politiky České národní banky. Agentura upozorňuje, že přílišné čerpání devizových rezerv za účelem posílení koruny by mohlo výhledově poškodit kredibilitu měnověpolitického režimu ČNB. Centrální banka v letošním roce vydala zhruba pětinu svých rezerv na obranu koruny. Trhy míní, že problematický okamžik nastane tehdy, pokud bude mít ČNB vypotřebovánu zhruba třetinu svých rezerv.

Posudek světově významných ratingových agentur bedlivě sledují finanční trhy po celém světě. Zhoršení ratingu by znamenalo, že Česko si na mezinárodních trzích bude muset za jinak stejných podmínek půjčovat za vyšší úrok, než by tomu bylo bez jeho zhoršení. Zlepšení ratingu naopak znamená za jinak stejných podmínek snížení úrokových nákladů.

Agentura Standard & Poor’s potvrdila dosavadní rating Česku už letos v dubnu, kdy také stvrdila ratingový výhled do nadcházející doby.

Nynější potvrzení ratingu tak Fialova vláda může použít jako pádný argument při obhajobě vlastní rozmáchlé rozpočtové politiky. Vláda totiž nepočítá s jakkoli citelnějším poklesem nominální úrovně ročního rozpočtového schodku. Až do roku 2025 se tak má pohybovat v pásmu od 250 do 300 miliard korun. V takovém případě skutečně nepůjde hovořit o tom, že vláda plní klíčový volební závazek stran, které ji tvoří, tedy ozdravení veřejných financí.

Na druhou stranu, veřejné finance ani tak nekončí v žádném rozvratu. To nyní stvrzuje právě arbitr z nejpovolanějších. Ať se nám to líbí, nebo ne, posudky ratingových agentur typu právě Standard & Poor’s jsou pro mezinárodní investory důležitějším vodítkem než proklamace domácích politiků.

Jedním dechem je ale třeba dodat zásadní věc. Je to z velké části inflace, která umožní vládě udržet zadlužení v poměru k hrubému domácímu produktu na relativně přijatelné úrovni, kolem oněch 40 procent. Rapidní inflace totiž v příštích letech citelně přispěje k nominálnímu nafouknutí právě ukazatele hrubého domácího produktu. Přitom pokud tedy deficity zůstanou na zmíněné stabilizované nominální úrovni 250 až 300 miliard korun, budou vzhledem k citelně se navyšujícímu hrubému domácímu produktu relativně stále méně a méně významné.

Tato nebo příští vláda však zřejmě nakonec i tak budou muset přikročit ke zvýšení daní, například majetkových nebo daně z příjmu.