„Rusové se stáhnou na Krym, budou tam bez vody.“ Motivy k odpálení Kachovské přehrady

Kachovská přehrada, monumentální stavba ze sovětských dob, která hrozí katastrofou značných rozměrů. Z plánů na zničení vodního díla se delší dobu obviňují obě strany války na Ukrajině. Rusové tvrdí, že na přehradu dopadají střely z raketometů HIMARS, podle Ukrajinců zas ruská armáda přehradu podminovala a podezřele vyzývá obyvatele nedalekých míst k evakuaci s termínem do čtvrtka. Možná motivace obou stran však vzhledem k situaci pokulhává.

Kachovská přehrada je vysoká třicet metrů a táhne se v délce přes tři kilometry. Dokončena byla v padesátých letech na řece Dněpr jako součást Kachovské vodní elektrárny. Přehrada zadržuje osmnáct kilometrů krychlových vody a slouží nejen k zásobování vody na Krymský poloostrov, ale také do Záporožské jaderné elektrárny, která vodu využívá k chlazení.

Zničení přehrady, které je v současnosti pod kontrolou ruských sil, by znamenalo rozpoutání ničivých záplav ve značné části Chersonské oblasti, zničení elektrárny pak další zásah do ukrajinské energetické infrastruktury, kterou v posledních týdnech Rusko výrazně poničilo.

Podle odhadů z ukrajinské i ruské strany by protržení přehrady vedlo ke zničující vlně, která by dokázala smést prakticky cokoliv v cestě a dokázala dojít až k regionálnímu centru, městu Cherson. Došlo by tak zřejmě k civilním obětem i ke katastrofálnímu poničení půdy a infrastruktury. I podle Ukrajinců by pak z velké části voda zaplavila území na východním břehu Dněpru, tedy území držené ruskými jednotkami.

Podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanova by tak zničení přehrady kromě katastrofických dopadů na životní prostředí znamenalo také stažení ruských jednotek až na poloostrov Krym. „Také by přišli i o jen teoretickou možnost zásobovat vodou Krym,“ řekl Budanov v dřívějším rozhovoru s deníkem Ukrajinska Pravda. Uznává sice, že by to také znamenalo zpoždění ukrajinského postupu, podle něj však jen zhruba na dva týdny.

Bez vody z přehrady v Nové Kachovce se Krym musel obejít už v letech 2014 – 2022. Po obsazení Krymu Ruskem přerušili Ukrajinci kanál, který tuto vodu přiváděl na poloostrov. Rusové museli zajistit náhradní dodávky, což se příliš nedařilo. Nedostatek vody na zavlažování vedl k výraznému omezení zemědělské produkce, údajně klesla až na desetinu.

Podle dřívějších odhadů amerického Institutu pro studium války (ISW) však může Rusko zamýšlet zničení přehrady jako cestu, jak si zajistit ústup ze západního břehu Dněpru a zamezit tak ukrajinské armádě v dalším postupu kvůli rozšíření toku Dněpru. Ukrajina podle institutu na odpálení přehrady do povětří nemá žádný materiální zájem, voda by mohla zaplavit 80 ukrajinských měst a vysídlit stovky tisíc lidí.

Podle Budanova ruské jednotky přehradu zaminovaly, ne však v rozsahu, který by mohl vést k úplnému zničení, spíše jen částečnému poničení objektu, to by podle něj mohlo vést stále ke zpoždění ofenzivy, ale zároveň k udržení dodávek vody. Rusové naopak obviňují Ukrajinu z toho, že k útokům využívá známých raketometů HIMARS.

„Ukrajinské ozbrojené síly nezanechávají pokusů zničit přehradu Kachovské vodní elektrárny a připravit půdu pro humanitární katastrofu,“ citovala agentura RIA Novosti vyjádření nejmenovaného představitele Chersonské oblasti. „Dnes (v neděli) v 10:00 místního času (09:00 SEČ) síly provedly úder šesti raketami HIMARS. Pět z nich bylo sestřeleno, jedna ale zasáhla stavidlo Kachovské přehrady, která byla poškozena. Informace o obětech se upřesňují,“ sdělil podle agentury činitel novinářům.

Ruská správa Chersonské oblasti na komunikační síti Telegram uvedla, že po sabotáži a teroristickém útoku, jenž poničil troje dráty elektrického vedení, je dočasně bez vody a elektřiny mnoho obcí včetně Chersonu. Útok podle představitelů ruské správy zorganizovala Ukrajina, důkazy ale správa neposkytla.

Rusko vyvolává obavy také nucenou evakuací civilistů. Okupační správa v minulém týdnu uvedla, že ze západního břehu Dněpru na východní přepravila v uplynulých týdnech už desítky tisíc lidí. Tento týden pak začala nutit civilisty k odchodu z domovů také v městech a obcích ležících na asi 15 kilometrů dlouhém pásu podél východního břehu řeky s vysvětlením, že ukrajinské síly se připravují k útoku na přehradu Kachovské vodní elektrárny. Podobně pak podle ukrajinských médií naléhají na obyvatele města Beryslav, které mají lidé opustit nejpozději do čtvrtka, tedy do 10. listopadu, uvedla Ukrajinska Pravda.