Bulharsko odmítá vojenskou pomoc Ukrajině. Jeho zbrojovky ale lámou rekordy

Bulharsko je spolu s Maďarskem jedinou zemí NATO a Evropské unie, která oficiálně odmítá posílat Ukrajině vojenskou pomoc. Ukazuje se však, že Bulharsko patří k největším nepřímým dodavatelům do válkou zmítané země. Od začátku války tam prodalo rekordní množství zbraní a odborníci odhadují, že Bulharsko dosud Kyjevu přes zprostředkovatele dodalo zbraně a munici v hodnotě nejméně jedné miliardy eur (24,5 miliardy korun). Informoval o tom server Euractiv.com.

Bulharský zbrojní byznys měl vždy dobré zisky z konfliktů v oblastech, kde se používaly sovětské zbraňové systémy. Zbrojní podniky v balkánské zemi vyrábějí munici pro sovětské zbraně a další odvozené výrobky, které jsou ve většině případů velmi kvalitní a na mezinárodních trzích se prodávají za vyšší ceny.

Bulharský zbrojní průmysl se nyní ukazuje jako jeden z největších zdrojů munice sovětského standardu pro ukrajinskou armádu, což však způsobuje politický problém.

V současném parlamentu jsou tři síly proti tomu, aby Bulharsko posílalo zbraně na Ukrajinu: Bulharská socialistická strana (BSP), otevřeně proruská krajně pravicová strana Obrození a v menší míře také strana Bulharský vzestup bývalého úřednického premiéra Stefana Janeva. Ve 240členném parlamentu má BSP 25 poslanců, Obrození 27 a Bulharský vzestup 12 poslanců.

Průzkumy ukazují, že téměř 30 procent Bulharů v konfliktu přímo podporuje Rusko a polovina má silné proruské cítění. Přibližně 70 procent obyvatel se navíc domnívá, že dodávky zbraní Ukrajině dělají z Bulharska přímého účastníka konfliktu.

Velké státní zbrojovky, například ve městech Sopot, Karlovo či Kazanlak, a v nich zaměstnaní lidé na druhou stranu těží z enormního nárůstu prodejů.

Letošní rekordní prodej do zahraničí potvrzuje Aleksandar Michajlov, bývalý šéf státní společnosti Kinteks, přes kterou prochází zbraně určené na export. Jako příklad uvádí vývoz bulharské zbrojní produkce v letech 2016 a 2017, kdy se odehrávaly regionální vojenské konflikty v Sýrii, Libyi a Jemenu.

„Když probíhá mezinárodní ozbrojený konflikt, vždy dochází k nárůstu používání výrobků obranného průmyslu,“ říká s tím, že povolení k vývozu zbraní vydaná státem v tomto období činila v součtu 1,1 až 1,3 miliardy eur (26,9 až 31,8 miliardy korun).

Pro srovnání Michajlov uvádí, že od začátku války na Ukrajině až do současnosti činí součet hodnoty zbraní s povolením k vývozu více než dvě miliardy eur (48,9 miliardy korun).

„Do dnešního dne jsme tedy zaznamenali stoprocentní nárůst oproti dosud nejúspěšnějším letům pro tento obchod. Letošní rok může skončit 150procentním nebo dokonce 200procentním nárůstem (...), což v době krize generuje důležité příjmy pro bulharskou ekonomiku a státní rozpočet,“ dodává Michajlov.

Rekordní prodej bulharských zbraní je ekonomickým úspěchem, kterým se proruské politické síly v zemi raději nechlubí. Bulharský prezident Rumen Radev, který v současné době vládne zemi prostřednictvím úřednické vlády, označil ty, kteří chtějí posílat zbraně na Ukrajinu, za „válečné štváče“. BSP a radikálně proruské Obrození jsou otevřeně proti dodávkám zbraní, žádná z nich ale nemluví o pozitivním vlivu na ekonomiku, který vývoz zbraní patrně má.

Vede to k paradoxu, kdy si američtí dobrovolníci bojující v rámci cizinecké legie na Ukrajině pochvalují, jak vynikajícími bulharskými protitankovými granátomety zneškodnili ruská obrněná vozidla, zatímco většina bulharských politických představitelů možnost něčeho takového tvrdošíjně popírá.

Na začátku roku bulharský parlament rozhodl, že jedinou přípustnou vojenskou pomocí Ukrajině je oprava ukrajinských tanků v Bulharsku. Kyjev toho podle předpokladů nevyužívá.

V současné době bulharští výrobci a obchodníci se zbraněmi prodávají své výrobky především v Polsku a Rumunsku, odkud jsou zbraně následně reexportovány na Ukrajinu.

„Je zřejmé, že objem vývozu do Polska se výrazně zvýšil,“ uvádí Michajlov a dodává, že ústředním logistickým uzlem je polské letiště Rzeszów, které je vzdáleno asi 70 km od ukrajinských hranic. „Není náhodou, že USA na tomto letišti instalovaly systémy protivzdušné obrany Patriot. Za prvních 120 dní války na Ukrajině se z bulharských letišť do Rzeszówa uskutečnilo 60 letů s nákladem zbraní. Průměrná kapacita nákladu je asi 70 až 80 tun nákladu na letadlo,“ dodává. Bulharská média také opakovaně informovala o letech ukrajinských nákladních letadel přímo z bulharských letišť.

„Je jasné, že Bulharsko jako země – na náklady státního rozpočtu nebo armády – nedodává zbraně Ukrajině, ale soukromí výrobci a obchodníci vyvážejí velké objemy zbraní do zemí střední Evropy. Před válkou na Ukrajině tyto země nebyly klienty bulharských firem. Proto vzniká důvodný předpoklad, že bulharští výrobci a obchodníci vyvážejí zbraně do středoevropských zemí, které jsou odtud dále přeprodávány na Ukrajinu,“ říká Michajlov.

V dubnu bývalý premiér Bojko Borisov, jehož strana GERB vyhrála poslední volby, oznámil, že je přesvědčen, že Bulharsko vyváží zbraně na Ukrajinu, a že je to jediný způsob, jak válku zastavit. Před týdnem GERB a prozápadní politická strana Demokratické Bulharsko předložily v parlamentu návrhy, aby Bulharsko pomohlo Ukrajině těžkými zbraněmi, včetně letadel a raketových systémů.