Valná hromada ČEZ za bouřlivých okolností. Akcie v pondělí spadly nejvíce za osm let

Úvod úterní valné hromady energetické společnosti ČEZ potvrdil očekávání, že bude bouřlivá. Minoritní akcionář Michal Šnobr protestoval proti jednacímu řádu. Celkem dorazilo 474 akcionářů s akciemi v hodnotě 41,147 miliardy korun. Jsou to více než tři čtvrtiny akcií společnosti oprávněných hlasovat. Na usnášeníschopnost stačí 30 procent základního kapitálu společnosti. Hromada bude schvalovat dividendu z loňského zisku. Zatímco představenstvo společnosti navrhuje dividendu 44 korun, ministerstvo financí (MF) podalo protinávrh ve výši 48 korun za akcii před zdaněním. Úřad zároveň navrhuje posunout výplatní termín o tři měsíce na 1. listopadu.

Program hromady má deset bodů a podle analytiků se čeká dlouhá diskuse. Šnobr vystoupil hned po úvodním slovu. „Chci důrazně protestovat proti jednacímu řádu, je silně diskriminační proti právům minoritních akcionářům. Omezení na pět dotazů a deset minut na jeden je zcela nepřijatelné. Dle mého názoru ztrácí hromada smysl. Je to hanba společnosti, že jsme omezeni tímto způsobem,“ řekl Šnobr.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy atmosféře valné hromady propad akcií nepřidá. „Akcie ČEZ se v pondělí během obchodního dne propadaly nejvýrazněji za celé období od května 2014, tedy za více než osm let. V jednu chvíli klesaly až o 14 procent. Nakonec obchodování uzavřely s propadem zhruba jedenáctiprocentním. I tak to znamená, že ČEZ přišel během jediného obchodního dne o 70 miliard své tržní hodnoty,“ uvedl Kovanda s tím, že akciové bohatství menšinových akcionářů, kteří v podniku drží zhruba třicet procent, se ztenčilo o nějakých 20 miliard korun. Často jde o lidi, kteří mají akcie ČEZ jako důchodové připojištění.

„Důvodem prudkého propadu akcií ČEZ je nedělní anketa České televize mezi pěti vládními stranami, z nichž hned čtyři vyslaly signál, že jsou ochotny jednat o zvláštní sektorové dani uplatněné na oblast energetiky. Nejaktivnější jsou v dané věci Piráti, kteří ve třech variantách navrhují 25procentní sektorovou daň. Varianta s nejširším pokrytím by znamenala, že se sektorová daň uplatní na všechny energetické společnosti s tržbami přes 500 milionů korun ročně,“ informoval Kovanda.

„Po loňské klidnější valné hromadě, bude ta letošní zřejmě živější. Témat k diskuzi bude asi tentokrát více. Aktivističtí akcionáři se můžou ptát na likviditu společnosti, na důvody odkladu výplaty letošní dividendy. Zájem bude asi také o plány týkající se restrukturalizace, zestátnění ČEZ, byť si nemyslím, že se na valné hromadě dočkáme nějakých konkrétnějších informací v tomto směru,“ řekl ČTK analytik Fio banky Jan Raška.

Kovanda uvedl, že MF by mohlo díky dividendám získat výrazně více peněz. „Management ČEZ navrhuje dividendu na úrovni 44 korun na akcií, protinávrh ministerstva financí zní na 48 korun. Přitom ministerstvo financí, zastupující stát coby 70procentního vlastníka ČEZ, by si z podniku na dividendě mohlo „vytáhnout“ daleko více, podle expertních odhadů třeba až 60 korun na akcii nebo i více, vzhledem k mimořádným okolnostem války na Ukrajině, souvisejících sankcí a energetické krize EU,“ uvedl Kovanda.

Schválení citelně vyšší dividendy, než jakou navrhuje vedení ČEZ i stát, by bylo mnohem systémovějším opatřením než sektorové zdanění, které by zasáhlo i firmy plně soukromé, v nichž stát nemá ani procento. O výši dividendy se bude jednat na dnešní valné hromadě ČEZ. Z dividendy ČEZ, pokud by byla dostatečná, by stát mohl plně uhradit podporu při platbě energií zacílenou na opravdu potřebné domácnosti, aniž by se musel dále zadlužovat.

Bouřlivější průběh valné hromady očekává také ekonom, poradce investiční skupiny J&T a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. „Nikoli ale ze strany nás jako kvalifikovaného akcionáře, ale obecně menších akcionářů. Vyslovené větě premiéra Fialy o zestátní výroby málokdo rozumí a ti, co rozumí, ví, že to má mnoho řešení provedení,“ uvedl Šnobr. Podle poklesu akcií ČEZ je podle něj zřejmé, že výrok vzbudil spíše obavy. Možné rozdělení ČEZ sice podle Šnobra není na pořadu letošní valné hromady, akcionáři se ale nemají kde jinde ptát.

Ministerstvo financí svůj návrh prosadí, říkají odborníci

„Určitě se bude také více než kdy jindy diskutovat o návrzích k dividendě. Jako akcionáři budeme chtít slyšet skutečné důvody tohoto kroku. Sice to navrhlo ministerstvo financí, ale vypadá to tak, že právě ministerstvo financí teď řídí finance ČEZ, to jest náznak problémů s likviditou v srpnu,“ dodal Šnobr.

„Kdy jindy má být valná hromada dramatická než v době takových turbulencí na trhu s energiemi,“ uvedl analytik portálu Capitalinked.com a bývalý akcionář ČEZ Radim Dohnal. Lze podle něj čekat, že vedení firmy použije všechny prostředky, aby minoritní akcionáře na valné hromadě otrávilo a ti se přestali ptát. „Nebo pokud na klíčovou otázku akcionář nedostane odpověď, to už znovu nezkoušel,“ řekl analytik.

„Počítám, že omezení na dotazy či komunikaci se budou opírat také o opatření proti covidu. Odpovědi budou psát týmy právníků a jinak znalí členové představenstva to jen číst. Minoritní akcionáři ale nemají na dotazy jinou možnost než tuto jednou ročně, a to drží akcie za 185 miliard korun,“ uvedl Dohnal. Mezi nejnáročnější témata bude podle něj patřit možné rozdělení ČEZ, ale i odklad výplaty dividendy.

Ministerstvu financí se podle odborníků jako držiteli 70 procent akcií podaří prosadit svůj návrh na výplatu o čtyři koruny vyšší dividendy, tedy 48 koruny za akcii. „Ministerstvo financí vykonává za stát akcionářská práva, disponuje silou téměř 70 procent všech akcií. Pokud dalo ministerstvo protinávrh k návrhu představenstva, předpokládám, že si ministerstvo svůj protinávrh schválí,“ řekl ČTK analytik Komerční banky Bohumil Trampota.

Návrh vedení společnosti vyplatit dividendu 44 korun na akcii by znamenal výplatu dividendy 23,7 miliardy korun. Celková vyplacená dividenda při 48 korunách za akcii případně dosáhne 25,8 miliardy korun. Loni vyplatil ČEZ akcionářů dividendu 52 korun na akcii před zdaněním. Vyšší dividendu schválili akcionáři ČEZ jen v roce 2010 ze zisku roku 2009, a to 53 korun za akcii. Loňská dividenda podle firmy odrážela prodej rumunských aktiv firmy.

Čistý zisk skupiny ČEZ loni dosáhl 9,9 miliardy Kč, meziročně o 81 procenta více. Po očištění o mimořádné vlivy naopak klesl meziročně o tři procenta na 22,3 miliardy korun. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.