S vakcínami a léky se dá s covidem žít bez omezení, říká zakladatel české imunologie Jaroslav Svoboda

ECHOPRIME

S vakcínami a léky se dá s covidem žít bez omezení, říká zakladatel české imunologie Jaroslav SvobodaROZHOVOR
"Obecně platí ve světě zásada, byť to má každá země malinko jinak, že očkování má indikovat ošetřující lékař, který zná zdravotní stav pacienta z minulosti. Ví, co mu bylo. Jaké má nemoci. Udělat minimálně test protilátek. Teprve pak může zodpovědně říct, jestli si člověk může, nebo nemůže dát vakcínu," říká Jaroslav Svoboda. Foto: Jan Zatorsky
2
Domov

Lenka Zlámalová

Na podzim 2020 v rozhovoru pro Týdeník Echo imunolog Jaroslav Svoboda popisoval, jak by se měl stát soustředit na to, aby před nákazou covidem-19 ochránil ty, které čínský virus skutečně ohrožuje, tedy rizikové lidi. Apeloval, aby byli vytipováni na základě věku a zdravotního stavu zdravotními pojišťovnami a především praktickými lékaři. Vyzýval stát, aby se zaměřil na jejich ochranu a nedusil plošnými restrikcemi celou společnost, když většinu lidí covid nijak vážně neohrožuje. Zdůrazňoval, jak zásadní je hlavně u rizikových včasná a dobře cílená léčba, a to na základě nejnovějších vědeckých poznatků, které se nesmírně rychle vyvíjejí. Stát nikdy nebyl schopen cílené, přesně mířené ochrany kvůli organizační neschopnosti byrokracie pod vládou Andreje Babiše.

Za dobu, která od našeho minulého rozhovoru uplynula, přišly vakcíny, monoklonální protilátky, léky na covid. Lékaři mají v ruce obrovský arzenál, jak předcházet vážným následkům a úmrtím na covid. Opět ale sahají především u očkování k plošnosti, která je podle zakladatele české imunologie Jaroslava Svobody, který dlouhé roky přednáší na lékařských fakultách Univerzity Karlovy a působil i ve slavném Pasteurově ústavu v Paříži, nebezpečná. „Každého by měl před očkováním prohlédnout lékař, který dobře zná jeho zdravotní stav v minulosti a který mu minimálně nechá změřit aktuální protikoronavirové protilátky. V ideálním případě i buněčnou imunitu. Ve Švédsku její měření běžně platí zdravotní pojišťovny.“

Co jsme se za ty bezmála dva roky s covidem dověděli o lidské imunitě?

Strašně moc. Tak jako virus HIV byl obrovským skokem v imunologii, kdy se zjistila spousta nových věcí, které se do té doby vůbec netušily. Stejný případ je teď covid.

Co nám ukázal?

První koronavirová epidemie byl SARS v roce 2003. V Karolinska Institutet ve Švédsku teď nedávno publikovali studii, která ukazuje, že buněčná imunita na tento velmi nebezpečný koronavir SARS přetrvává přinejmenším sedmnáct let. To je maximum, co šlo vzhledem k časovému odstupu od té epidemie zjistit. Možná že je ta imunita mnohem delší. To ukáže až čas. Podle řady výzkumů ze světa, včetně těch, které dělá profesor Vojtěch Thon v Brně, to vypadá, že u toho současného koronaviru SARS-CoV-2 je to úplně stejné. Zdá se, že přirozená buněčná imunita těch, kdo se s covidem potkali, opravdu drží. Ta protilátková samozřejmě klesá. Z toho jsou lidé vyděšeni. Že už nemají protilátky. Jenže ony v organismu vznikají paměťové B-lymfocyty a T-lymfocyty. Ta „téčka“ jsou nezbytná pro ta „béčka“. Někdy těm „téčkům“ dojde dech. První protilátky, které se po setkání s virem tvoří, jsou IgM. Pak jsou IgG a poslední jsou IgA, jejichž část mimo jiné chrání sliznice. Proto je ta slizniční imunita, která se vyvine, ze všech imunit nejslabší. Proto jsou dnes zkoumány i vakcíny do nosu nebo v tabletách přímo do trávicího traktu, které by u ohrožených lidí posilovaly paralelně se systémovou vakcínou i slizniční imunitu. Proto má řada lidí po covidu pozitivní test PCR. Vůbec žádnou nemoc přitom nemají. Říká se tomu kolonizace nebo infestace. Virus se na sliznici chytí. Je tam dva tři dny. Člověk to může roznášet. Sám ale vůbec neonemocní.

Mluvíte o těch, kdo mají vybudovanou buněčnou imunitu z prodělání covidu, byť bezpříznakového, kterého si ani nemuseli všimnout?

Nebo i imunitu po vakcinaci. Tito lidé virus dál roznášejí, aniž sami musejí onemocnět. Právě proto, že mají vybudovanou systémovou imunitu. Dnes víme, že lidé, kteří nikdy nebyli ve styku s tímto novým koronavirem, mají T-lymfocyty, které SARS-CoV-2 ničí. Vláda neustále mění strategii, jak se mají očkovat lidé, kteří covid prodělali. Pravděpodobně ale u těch, kdo ho prodělali, není třeba už žádná vakcína. Ve studiích ze světa se říká, že za šest měsíců po covidu snad jedna dávka. Ale zásadně vždycky po stanovení protilátek. Když má člověk dostatek IgG protilátek, není potřeba se očkovat.

Celý rozhovor imunologem Jaroslavem Svobodou si přečtěte na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.