Legendární Apač léta unikal Američanům i Mexičanům, osudným mu byl zápal plic
Slavný náčelník Apačů
Život apačského náčelníka Geronima je zahalen pochybnostmi. Pro své věrné spolubojovníky byl neohroženým obhájcem práv indiánů, jiní v něm viděli obyčejného vraha bělochů. Spekulace se také vedou o významu jeho odboje v dějinách indiánských válek. Jeho kapitulace v roce 1886 se každopádně stala významným milníkem v dějinách amerických indiánů. Legendární náčelník zemřel před 110 lety, 17. února 1909, na zápal plic, který si údajně „uhnal“ poté, co opilý spadl z koně do studené řeky.
Geronimo, indiánským jménem Goyathlay nebo Gokhlayeh (Ten, který zívá, zkráceně Zíval), se narodil nejspíše v červnu 1829 na pomezí Arizony a Nového Mexika. Patřil k poměrně komplikované skupině čirikavských kmenů Apačů. Zásadní obrat v jeho životě nastal údajně v březnu 1851, kdy mexičtí vojáci při masakru u Kaskiyehu zabili jeho ženu, tři syny a matku. To tvrdí samotný Geronimo, ale jinak se o klíčovém okamžiku jeho života vedou spekulace. A jako vyvrácená se považuje dřívější domněnka, že Geronimo posloužil Karlu Mayovi jako předloha pro Vinnetoua.
Geronimovi a jeho bojovníkům se dlouho dařilo unikat trestným výpravám, které proti nim vedla armáda. Jeho styl boje připomínal partyzánskou válku. Zpočátku nepatřil mezi nejslavnější bojovníky, situace se ale změnila v roce 1874, kdy zemřel náčelník čirikavských Apačů Cochise. Někdy na počátku 50. let získal jméno, pod kterým se proslavil – Geronimo. Mexičtí vojáci se totiž při jeho útocích obraceli ke svatému Jeronýmovi a indiánskému náčelníkovi se to jméno zalíbilo.
V září 1886 však Geronimo svůj stále zoufalejší boj vzdal. Po své kapitulaci byl převezen na Floridu a posléze do rezervace u Fort Sillu v Oklahomě, kde ve svých 80 letech zemřel. V posledních letech svého života se stal turistickou atrakcí a prodával své fotografie a vyráběl různé suvenýry.