Hrozí občanské bouře, vraťme se dočasně k uhlí, překvapil Timmermans

CENY ENERGIÍ

Hrozí občanské bouře, vraťme se dočasně k uhlí, překvapil Timmermans
Místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatická opatření Frans Timmermans. Foto: Shutterstock
1
Svět

Raději uhelné elektrárny, než bouře v ulicích. Tak by se dalo stručně charakterizovat poněkud překvapivé vyjádření prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse. Ten v minulosti proslul jako hlavní zastánce „zelenější“ Evropy a příklonu k elektromobilismu. V pátek však pro britský Guardian řekl, že v zimě kvůli vysokým cenám energií hrozí výrazné občanské nepokoje a Evropa by se tak raději měla dočasně vrátit k tradičním fosilním palivům, aby krizi umenšila.

Podle nizozemského politika musí řešení aktuální krize vyvolané především válkou na Ukrajině převážit nad řešením klimatu. „Pokud se naše společnost ponoří do složitého konfliktu, protože nebude na energie, nedosáhneme ani našich klimatických cílů. Rozhodně se nedostaneme, kam potřebujeme, když nedostatek energií způsobí zásadní roztržení ve společnosti. Navíc se musíme postarat o to, aby lidé v nadcházející zimě netrpěli chladem,“ prohlásil.

Nyní je klíčové udržet v chodu průmysl jednotlivých států, protože jejich oslabení by jen posílilo režim ruského preezidenta Vladimira Putina. „Jsem v politice přes 30 let, dost dlouho na to, abych věděl, že lidé se nejvíce bojí té bezprostřední krize, nikoliv té dlouhodobé. A pokud se nevypořádáme s tou bezprostřední, jistě si nepomůžeme ani s dlouhodobou,“ doplnil.

Použijme uhlí

Timmermans podle svých slov hodlá dát na podzim Evropanům konkrétní záruky, že se v zimě nebudou mít špatně. Navrhuje kupříkladu dočasný návrat k uhelným elektrárnám. „Kdybychom teď zakázali uhlí, nevyslalo by to do některých členských států nejlepší zprávu a jen by to přispělo k vyššímu napětí ve společnosti,“ myslí si. „V této situaci, kdy je akutní nedostatek fosilních paliv, jak můžete někomu, kdo je má, říct: Nesmíte je použít,“ uvedl. Totéž podle něj platí o plynu. „To by bylo pokrytecké, to nemůžu udělat.“

Evropa čelí ve složité době výzvě, jak rozumně vyvážit snahu o ekologičnost a nedostatek zdražujících energií. Řada států včetně České republiky je totiž značně závislá na dodávkávh ruského plynu. Státy Evropské unie se proto nedávno shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na období let 2027 až 2032.

Poslanci Evropského parlamentu rovněž podpořili dočasné zařazení jádra a plynu mezi zelené investice. Na plénu odmítli námitku proti takzvané taxonomii prosazovanou zvláště levicovými frakcemi. Cílem pravidel, která podporuje většina členských zemí včetně Česka, je motivovat investory k podpoře energií nahrazujících například ropu či uhlí.