Přichází Wilders, mizí Timmermans

KOMENTÁŘ

Přichází Wilders, mizí Timmermans
Wilders není politikem jednoho tématu. K Evropské unii má vztah, na který je i termín euroskepticismus málo. Wilders je euronihilista, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat.

Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky. Nově by byla „sdílena“ zahraniční politika a obrana, dosud výlučně v moci členských států. Evropská komise by se přejmenovala na Evropskou exekutivu. Teď už i formálním názvem vládu, její členy, by nově nenominovali premiéři na Evropské radě, ale europarlament. Komise by tak byla ještě političtější, než je už dnes.

 

Se zbytky národní suverenity chtějí v Evropském parlamentu skoncovat, zhruba řečeno, frakce zelených, socialistů, „liberálů“ a ovšem lidovců. Jemnější pohled na příkladu českého kontingentu ukazuje o něco komplikovanější obrázek: z našich pro zrušení národního veta hlasovali v bloku „jen“ Piráti a pak jednotlivci typu Radky Maxové, která začínala v ANO a dnes parkuje u sociálních demokratů. Většina hlasovala proti, někteří, jako Luděk Niedermayer (TOP 09), se zdrželi. I on je skoro určitě pro zrušení práva veta, ale bere teď taktické ohledy, když už jeho stranu a lidovce vzala ODS na společnou kandidátku do příštích eurovoleb. Nedávno měl s Niedermayerem disciplinární pohovor lídr společné kandidátky Alexandr Vondra, kterého rozzlobil billboard, na němž Niedermayer propaguje přijetí eura.

Ačkoliv v Evropském parlamentu Verhofstadtova zpráva prošla, můžeme předpokládat, že neprojde právě přes Evropskou radu, konkrétně přes vlády Maďarska, Slovenska, Itálie, Švédska... a snad i České republiky. Tady pořád ještě právo veta trvá. Takže pokročme k zajímavé otázce, proč si lidé typu belgického „liberála“ Guye Verhofstadta nedají pokoj a neustále bičují koně evropské integrace. Odpověď zní, že oni jsou skutečně ideologicky přesvědčeni a adekvátně tomu motivováni. V jiné konstelaci, kdy v té či oné důležité členské zemi v rámci politického kyvadla Wilderse, Orbána a další opět vystřídají eurofilové, jsou tyto projekty připraveny k použití.

U nás je pro odebrání práva veta, tedy ještě větší zbezvýznamnění členské země, prezident Petr Pavel, pro něhož vzhledem k funkci prezidenta česká státnost asi není kategorie, a asi tak polovina pětikoalice. Ministr školství Mikuláš Bek, ještě když byl ministrem pro Evropu, sondoval u ostatních členských zemí, co by rušení veta říkaly. Bylo to v rámci českého předsednictví. Bek pro domo, tedy hlavně přece jenom znepokojeným představitelům ODS, tvrdil, že dotazník je formalita. Ale některým delegacím ze zahraničí, například z Polska, naopak vykládal, že veto je přežitek. Je náhoda, že pro faktickou bezvýznamnost členského státu v EU jsou u nás lidé, jejichž výstupy k zahraniční nebo evropské politice dosud byly intelektuálně bezvýznamné?

Co je ta věc kontrastující s Verhofstadtem? Senzační výhra Geerta Wilderse při volbách v Nizozemsku. Wilders, světově známý hlavně radikálním odmítáním islámu a jeho přítomnosti v Evropě, tady jde za hranu (jako když před devíti lety naznačoval, že je pro masivní deportace Marokánců do vlasti jejich předků). Ale Wilders není politikem jednoho tématu. K Evropské unii má vztah, na který je i termín euroskepticismus málo. Wilders je euronihilista, kandidoval s požadavkem referenda o odchodu z EU. A přestože většina Nizozemců by asi hlasovala pro setrvání v Unii, vyhrál Wilders volby i s tímto názorem – což něco znamená.

To nejmenší, co od něho můžeme čekat, je veto proti rozšiřování unijních kompetencí. Ale bude toho víc. Wilders je explicitně proti Green Dealu, slíbil zastavit výstavbu solárních a větrných elektráren, a dokonce za Nizozemsko vystoupit z Pařížské klimatické dohody (těžko říct, jak to provede, když nás k té dohodě en bloc přihlásila EU). Z Nizozemska už nás nestraší Timmermans, ale usmívá se Wilders. Tomu se říká úleva.

×

Podobné články