Pišme knihy, které budou lepší než sociální sítě! O rozpornosti psaní, autorů i literárních cen

V této roční době, kdy se udílejí literární ceny, by se mohlo zdát, že si literatura dál udržuje společenskou relevanci. Do jejího světa ale prší Jobovy zvěsti – knižní trh se potýká s potížemi, podle průzkumů klesá schopnost publika zvládnout čtení delšího textu, spisovatele má nahradit umělá inteligence. V českém prostředí k tomu lze přičíst obvyklé stížnosti na kulturní politiku státu. Když kolega Jiří Peňás v Týdeníku Echo recenzoval nový román Jiřího Hájíčka Drak na polní cestě, jehož tématem je zánik světa českého venkova, uzavřel svůj text povzdechem, že podobný osud jako českou vesnici asi čeká i literaturu. Má literatura budoucnost? A jaká je její česká současnost?

Také o tom se redaktor Týdeníku Echo a příležitostný literát Ondřej Štindl bavil se spisovatelem Davidem Zábranským, jehož deníkový román Jů a Hele loni vzbudil značný ohlas, spisovatelkou Veronikou Bendovou, jež po dvou románech loni vydala povídkovou knihu Konec sezóny na koupališti Úštěk, a spisovatelkou Petru Hůlovou, jejíž zatím poslední román Nejvyšší karta vyšel v roce 2023. Na úvod se jich zeptal, zda si připadají jako součást něčeho zanikajícího.

Zábranský: I kdybych se tak cítil, ten pocit bych si nepřiznával. Vím totiž, co je příčinou takových pocitů – alespoň v mém případě za ně v devadesáti devíti procentech může to, že ke konci se chýlí můj život. Ale nekončí. A žádný z důvodů, které mají zapříčinit jeho konec, asi s výjimkou srážky s jinou planetou, není moc žhavý. A že by měla skončit literatura, to si nemyslím vůbec.

Bendová: Také si nemyslím, že by literatura byla v bodu zániku, i když ji umělá inteligence asi pozmění a pronikne do ní. Těch alarmistických zpráv o přicházejícím konci literatury ale už znělo hodně, a to nejenom v jednadvacátém století. Víckrát jsem v životě slyšela, že přichází konec toho či onoho, a po pár letech zjistila, že s tím, co mělo způsobit konec, jsme se nějak naučili žít. Ani teď to nevidím černě.

Hůlová: Možná zaniká literatura jako platforma, která byla svým způsobem univerzální a všeprostupující, jako to bylo v dřívějších časech. Dnes je z ní subkultura, která má stále ambici uchopit svět v jeho celistvosti, zpracovávat otázky intimní i společenské. Ale její dopad je menší, navzdory velikosti těch ambicí. A já věřím, že má cenu usilovat o jejich naplnění. Zájem je však z mnoha důvodů menší.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.