1 komentář

Ještě silnější stát. První rozpočet premiéra Babiše

Témata: , ,

Konečné znění rozpočtu na rok 2019 projedná vláda už zítra a zřejmě na něm mnoho nezmění, maximálně dodrží tradiční rituál a odloží jeho schválení o týden. Projednání rozpočtu bude slavnostní událostí, protože půjde o první rozpočet premiéra Andreje Babiše. V pozici ministra financí sice už čtyři připravoval, neměl však k tomu úplně volnou ruku, jako má v této chvíli. Nový rozpočet může přinést novou kvalitu.

Na první pohled do rozpočtové dokumentace to vypadá jako úplně fádní záležitost. Po vzoru dřívějších levicových vlád půjde o rozdávání peněz v sociální oblasti, ve státní správě a zvláště ve vzdělávacím sektoru. Tím bude pohlceno devadesát ze 140 miliard, o které se státní výdaje proti letošku zvýší. Příjmy zajistí z hlavní části hospodářský růst, který do státní pokladny přidá navíc 40 miliard na daních, převážně na daních z příjmu, a 50 miliard na sociálním pojistném. Dalších čtyřicet miliard navíc pošle Evropská unie. Jedná se o klasickou levicovou politiku, jen se bude díky prosperitě rozdávat víc peněz než obvykle.

Rychle utratit

Přesto nabízí rozpočet zajímavý detail, který se ovšem v dokumentaci spíše skrývá. Úředníci ministerstva financí upozorňují, že přes veškeré nové výdaje se zlepšují i parametry udržitelnosti takového rozpočtu. Nebezpečím pro stabilitu státních financí jsou mandatorní výdaje, které musí stát podle zákona hradit, i když mu třeba vysychají příjmy.

V první řadě jde o důchody a další sociální dávky. Důchody se rekordně zvyšují, a přesto podíl mandatorních výdajů klesá na 55 procent z celkových výdajů rozpočtu, když v uplynulých letech to bylo mezi 57 a 58 procenty. Odpověď na otázku, jak to je možné, říká o rozpočtu v obecné rovině všechno důležité.

Za zlepšení bilance může fakt, že se mandatorní výdaje mimo jiné srovnávají s rozpočtem, ve kterém větší část výdajů než dříve pokrývají evropské dotace. Superlativy se oslabí i tím, když se mezi povinnosti státu započtou vedle mandatorních také kvazi mandatorní výdaje, kterými se myslí především platy státních zaměstnanců. Zatímco podíl sociálních dávek vůči rozpočtovým výdajům v posledních letech klesá, platy ve státní sféře relativně rostou. Sečteno a podtrženo, pokud se srovnají mandatorní a kvazi mandatorní výdaje s celkovou útratou rozpočtu očištěnou od vlivu Evropské unie, dosahovaly v uplynulých třech letech podílu mezi 82 a 83 procenty a napřesrok budou na úrovni 81,4 procenta. Ekonomika zvyšuje produkci nebývalým tempem, dává státu k dispozici s minulostí nesrovnatelné množství peněz, přesto vláda dosud stíhá rozdělit peníze v nákladech na veřejnou správu, o jejíž efektivitě lze pochybovat.

Strmý růst daňové kvóty

Pokud Babišovo vládnutí přináší novou kvalitu, je to právě mohutné posilování státu. Opět na to upozorňují data o mandatorních (a kvazi mandatorních) výdajích. Od vrcholu ekonomické krize jejich podíl na hrubém domácím produktu klesal od takřka 22 procent k 19,5 procenta v roce 2017, jak bývá zvykem při hospodářském oživení. Prosperita trvá, přesto se trend proti všem ekonomickým zvyklostem obrátil a do roku 2019 se podíl povinných výdajů opět o procento zvýší. Umožňuje to poměrně prudký růst daňové kvóty, která se má v letech 2015–2019 zvýšit ze zhruba 33 procent o tři procentní body. Jako kdyby se stát z probíhajícího období prosperity snažil vyždímat, co to jde.

V tom je Babišova strategie unikátní. Dokonce sociálnědemokratické vlády při svém největším rozhazování myslely na to, aby se vedle zvyšování platů státních zaměstnanců a sociálních dávek také snižovaly daňové sazby. Ekonomové mezi levicovými ministry nezapomněli, že budoucí prosperitu těžko podpoří jiné rozpočtové opatření. Teď se ovšem zvyšují státní výdaje, rozpočet těží ze studené progrese u daně z příjmu – a nikoho ani nenapadne snížit daňové sazby. Stát posiluje a na příští výpadek rozpočtových příjmů není připraven.

Z nového čísla Globální přerozdělování lidí. Utlumí migrační pakt přistěhovalectví do Evropy?

Echo týdne: Dotace, copy a neschopenka ● Historie: Kdyby Beneš nebyl na Hradě ● Komentář: Nová hlava podvolené policie ● Esej: Strašlivé tajemství říše středu

Euforie a ponurost patřily k sobě Se scenáristou seriálu Rédl o s uřezanými hlavami na kapotě
Zrození bramborového salátu SPECIÁL: Vánoce

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.