Jakl rozhádal koalici. Socialisté chtějí vysvětlení, proč ANO porušilo dohodu
Spory v koalici
NOVÉ
Jan Zatorsky
Tajné sněmovní hlasování o pozici v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání naštvalo sociální demokraty. Hnutí ANO podle všeho hlasovalo v rozporu s koaliční domluvou, kdy podpořilo kandidátu hnutí SPD Ladislava Jakla. Sociální demokraté přitom původně prosazovali druhého z kandidátů Milana Boušku, který však dostal ve volbě pouhých 66 hlasů.
S výsledkem v tajné volbě nebyl spokojený jak předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka, tak bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ten také uvedl, že se „situace musí řešit na koaliční radě a musí se z toho vyvodit důsledky“. Původně chtěl koaliční radu kvůli tomuto hlasování svolat předseda ČSSD Jan Hamáček, na poslední chvíli ho však předběhl premiér Andrej Babiš.
Porušení dohody mělo být právě tématem pondělního koaličního jednání, po kterém však předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek prohlásil, že „koaliční spolupráce je v pořádku, i když jsou tam určité rezervy“. Výsledkem tak zůstává, že se bude budou obě vládní strany scházet každých čtrnáct dní ke společnému jednání. Podobně se vyjádřil i Jan Hamáček, podle něhož nenašli koaliční partneři zásadnější spory, které by komplikovali spolupráci.
To však nestačí některým sociálním demokratům, podle nichž nejde o pouhý přešlap. „Pokládám to za vážný problém. Musíme o tom mluvit na poslaneckém klubu a zajímá mě, co k tomu padlo na koaliční radě,“ řekl pro Echo24 Lubomír Zaorálek.
Už v minulosti se totiž objevovaly hlasy, že pokud se bude jednat o tajná hlasování, může být sociální demokracie jednoduše přehlasována svým koaličním partnerem. S hnutím ANO už v minulosti fungovala hlasovací koalice SPD a KSČM.
Babišova první vláda v demisi se mohla o hlasy těchto stran opřít například při několika důležitých mimořádných schůzí. Program se kvůli hnutí ANO, SPD a KSČM neodsouhlasil u projednávní kauzy novičok či k situaci ohledně Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podobné hlasování se také opakovalo při zaříznutí předsedy ODS Petra Fialy na post jednoho z místopředsedů sněmovny. Hnutí ANO nakonec svými hlasy Fialu podpořilo.
Kromě sporného hlasování se spory odrážejí u tématu rodičovského příspěvku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová požaduje zdanění bank, aby na štědrou rodičovskou dosáhli i rodiče s čtyřletými dětmi. Na to však požaduje dalších osm miliard korun.
„Tento příspěvek nebyl léta navyšovaný, tak by nás za to přece měli chválit. Ale zas chápu, že lidi reagují na sliby paní ministryně, které neměla domluvené v koalici, a nemá na ně peníze a ani se je ve svém rezortu nesnaží najít,“ pustil se Babiš do Maláčové.
Ministryně Maláčová to v neděli od premiéra „schytala“ ještě jednou, a to za zavádění systému elektronických neschopenek. Podle Babiše měl být v provozu od 1. července letošního roku. „JENŽE ministryně práce a sociálních věcí (za ČSSD, samozřejmě, pokud by si to někdo nepamatoval) teď přišla s tím, že systém bude plně funkční až od 1. ledna 2020 a od 1. července 2019 se spustí jen částečně, což firmám ani lékařům zatím příliš komfort nezvedne,“ opřel se šéf ANO znovu do Maláčové. Podle něj zaměstnavatelé požadují, aby se termín spuštění systému sladil se zrušením karenční doby.
