Komise vyčítá Česku střet zájmů na nejvyšší úrovni. Kritizuje hlavně Maďarsko a Polsko

Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Vyplývá to z druhého ročního hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie, které dnes zveřejnila Evropská komise. Unijní exekutiva vidí nedostatky v zavádění do praxe vládní protikorupční strategie. Pluralita médií v zemi sice podle komise zůstává zaručena, médiím těžce zasaženým covidovou krizí se však nedostalo veřejné podpory a volbu členů Rady České televize provázejí politické tahanice. Největší problémy se stavem právního státu má podle Komise v rámci EU především Maďarsko a Polsko.

Podle komise Česko od loňska pokročilo v zavádění reforem týkajících se výběru soudců a jejich disciplinárního režimu, které mohou posílit nezávislost justice. Zvýšila se i efektivita občanských, obchodních a správních soudů.

České zákony podle komise sice obecně řeší boj s korupcí, nedaří se však převést do praxe vládní protikorupční strategii počítající například se schválením zákonů o lobbingu či ochraně oznamovatelů korupce.

„Co se týče korupce ve vyšších sférách, vyšetřování a audity využití fondů EU na národní a evropské úrovni nedávno získaly důkazy o střetech zájmů na nejvyšší vládní úrovni. Na jejich základě začal případ vyšetřovat Úřad evropského veřejného žalobce,“ uvedla dnes komise o situaci v Česku.

Auditoři Evropské komise letos dospěli k závěru, že české úřady neřeší systémový problém střetu zájmů premiéra Andreje Babiše. Ten podle závěrů auditu stále ovládá holding Agrofert, ačkoli jej vložil do svěřenských fondů. Babiš tvrdí, že střet zájmů nemá a že dodržuje české zákony.

EK vidí prý problémy s právním státem zejména v Maďarsku a v Polsku

Podmínky pro nezávislý soudní systém, pluralitu médií či boj s korupcí se v některých zemích Evropské unie od loňského roku zhoršily. Uvedla Evropská komise ve svém dnešním hodnocení. Komise negativně hodnotí vývoj zejména v Maďarsku a v Polsku, které se dlouhodobě snaží přesvědčit, aby respektovaly vládu práva a evropské hodnoty. Podle komise se naopak v řadě zemí situace v některých bodech i na základě loňské první zprávy zlepšila.

Brusel zavedl systém hodnocení všech členských států poté, co mu vlády v Budapešti a Varšavě vyčítaly zaujatost vůči Maďarsku a Polsku. Stejně jako loni hodnotila i nyní komise čtyři základní oblasti: soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí.

Částečné výhrady vznesla komise na adresu některých zemí zejména východního křídla EU, podobně jako loni nejčastěji výtky míří do Maďarska a Polska.

V maďarském případě má komise obavy zejména z vývoje v oblasti médií a v boji s korupcí.

„Nezávislé kontrolní mechanismy pro odhalování korupce zůstávají nedostatečné,“ uvedla komise, podle níž maďarský systém neřeší ani rizika rozšiřování klientelismu či vazeb mezi politiky a byznysmeny.

Nezávislá média a novináři čelí podle komise v zemi zastrašování a překážkám v práci. Během covidové pandemie se navíc v Maďarsku údajně zvýšil tlak na nezávislost médií prostřednictvím zadávání státní inzerce.

U Polska má zase unijní exekutiva výhrady zejména k reformě soudnictví, která podle ní ohrožuje nezávislost soudců. „Reformy polského soudního systému, včetně posledního vývoje, jsou nadále důvodem k vážným obavám,“ uvedla komise.

Dnešní hodnocení nemá praktický vliv na vývoj řady řízení, která komise v minulosti zahájila s oběma zeměmi. EK však tvrdí, že k němu může přihlédnout při využití nových pravidel spojujících čerpání unijních peněz s dodržováním principů právního státu. Komise k němu poprvé hodlá sáhnout na podzim a někteří europoslanci ji vyzývají, aby s odebráním fondů Polsku a Maďarsku neváhala.