Francouzský ministr školství chce ve školách zakázat inkluzivní psaní

„Náš jazyk je prvním francouzským pokladem.“ Francouzský ministr školství Jean-Michel Blanquer se znovu vymezil proti snahám progresivistů zničit francouzštinu a chce inkluzivní psaní ve školách zakázat, i když se zdůvodněním je opatrnější. Vyslovil se tak v rozhovoru pro server listu Le Journal du Dimanche před tím, něž bude ve čtvrtek k této otázce debata ve Senátu.

„Náš jazyk je první francouzský poklad, ten, který nás všechny spojuje a činí nás světovou velmocí,“ řekl Blanquer.

Ve čtvrtek pořádá francouzský Senát debatu na téma „Inkluzivní psaní: jazyk vyloučení nebo vyloučení jazykem“. Ministr školství se domnívá, že francouzský jazyk „nesmí být ničen nebo s ním manipulováno“. Pokud feminizace v povolání a ve funkcích „je pokrokem“, je Blanquer přesvědčen, „že tečky uprostřed slov jsou v komunikaci s naším jazykem překážkou pro všechny, například pro dyslektické studenty“.

Inkluzivní jazyk nebo také "epicénní" psaní, je genderově neutrální psaní, které zcela bourá strukturu jazyka. Prosazuje ho levicová progresivistická ideologie ve snaze zabránit údajné diskriminaci ve vyjadřování. Před několika měsíci vyšlo najevo, že studenti elitní vysoké školy byli v klasifikaci zvýhodňováni, pokud ve svých písemných projevech užívali tento inkluzivní jazyk.

Jean-Michel Blanquer také připomněl existenci oběžníku, který vydal v roce 2017 někdejší premiér Édouard Philippe, a ve kterém zakázal používání "epicénního" psaní ve státních úřadech.

Již dříve ministr Blanquer prohlásil, že se "musíme vrátit k základům slovní zásoby a gramatiky, zjišťuji, že se tu přidává komplikace, která není nutná," citoval deník Le Figaro.

„Po tři roky je inkluzivní psaní součástí veřejné debaty. Všichni jsme se nad tímto tématem zamysleli, vyměnili jsme si názory s lingvisty a měli jsme čas na uzrání svých myšlenek," řekla minulý měsíc deníku Le Figaro Sophie Audugéová, generální delegátka asociace SOS Education, jejíž sdružení „Ne inkluzivnímu psaní“ shromáždilo na podporu zákazu více než 50 000 podpisů. To ale na zemi jako je Francie, není příliš mnoho. Podle ní tento fenomén nabývá natolik důležitého významu, že se jim zdálo naléhavé jednat. „Dnes se nám zdá, že inkluzivní psaní diskriminuje děti, které trpí kognitivním, sluchovým nebo zrakovým postižením. Ve skutečnosti místo inkluze, vylučuje,“ dodala.