Rozpadají se nám těla i duše. Lidem nevadí, že jsou tlustí, říká Pavel Kolář

Týdeník Echo připravil zvláštní samostatné vydání výběru nejlepších interview z uplynulých dvanácti měsíců své produkce. Speciál 30 rozhovorů představuje tři desítky českých i zahraničních osobností z oblasti politiky, vědy, kultury i společenského dění. Jedním ze zpovídaných je i známý fyzioterapeut Pavel Kolář. Přinášíme ukázku z textu, který bude k dostání ve vybraných trafikách od 25. června. Objednat on-line si jej můžete už nyní ZDE.

Proč se lidé čím dál méně hýbou, když jsou ještě zdraví? Proč jsou Češi skoro nejvíce obézní z celého Západu?

Jsou k tomu podmínky. Dřív toho přirozeného pohybu bylo mnohem víc. Lidé museli chodit na vlak, pěšky do práce, sekat pole. Člověk udělal objektivně v průměru o milion kroků za rok víc než v dnešní době. Dneska pohyb zařazujete jako trénink. Přestal být součástí běžného života. Uměle jdete na procházku nebo si zaběhat. Ne každý je aktivní. Řada lidí je ze své povahy pohodlných.

Ne ve všech civilizačně a technologicky vyspělých zemích je tolik tlustých lidí jako u nás.

V ČR žije 66 % lidí s nadváhou či obezitou, prevalence metabolického syndromu je u nás 28 % a podíl diabetiků na celkové populaci meziročně roste v průměru o 2 %. Přímé náklady přesahují 20 miliard korun ročně. Náklady na léčbu vybraných onemocnění spojených s metabolickým syndromem, jako je infarkt myokardu, ostatní ischemické nemoci srdeční, cévní nemoci mozku a ateroskleróza, jsou až 74 miliard. To jsou hrozná čísla. I když nemáte čísla, ale podíváte se kolem sebe, tak vidíte mladé lidi, kteří jsou strašně obézní. Podle mě se odehrál i nějaký přerod v estetickém vnímaní.

Myslíte, že společnost je k tloušťce tolerantnější? Všude se mluví o kultu štíhlosti.

Hodně lidem nevadí, že jsou tlustí. Ta míra psychického smíření s tím je značná. Jídlo je také určitý druh libida. Jídlo naplňuje emoční spokojenost člověka. Jeho dostupnost, rozmanitost a propagace z něj udělaly hodně populární fenomén. Sport vám vyplavuje v těle určité opioidní látky, endorfiny. Stejně jako sex. I jídlo vytváří určitou opioidní závislost.

Jak velkou roli u tloušťky hraje genetika?

To je zástupný problém. Genetická vloha k nadváze je někde kolem 10, maximálně 12 procent. My tady dnes máme téměř 30 procent lidí, kteří mají metabolický syndrom. To je porucha metabolismu lipidů, ukládání vnitřního tuku, vyšší hladina cukru…

Z čeho ten metabolický syndrom vzniká?

Má svou genetickou složku, ale z velké míry vzniká z nedostatku pohybu a poruchy při stravování. Vrozený předpoklad k němu má jen 10 procent lidí. Těch zbývajících 90 procent ho získalo špatným životním stylem. Jak jsem řekl, nejsem fanoušek přehnaně zdravého životního stylu, musí to ale mít nějaké meze. My tady máme oba extrémy. Metabolický syndrom finančně zatěžuje systém zdravotnictví, neboť z něj pramení infarkt myokardu, cévní mozkové příhody nebo jiná cévní onemocnění.

Celý text vyjde ve speciálu 30 rozhovorů, který bude ve volném prodeji k dostání od 25. června za 99 korun, při pořízení v předprodeji zaplatíte jen 89 korun. Speciál si můžete objednat ZDE.