Češi platí za vodu devátou nejnižší částku v Evropě

V poslední době jsme opět svědky řady debat nad úrovní výše plateb za vodné a stočné. Prakticky napříč celým politickým spektrem panuje vzácná shoda, že cena vody v České republice je vysoká, či přímo řečeno „voda je drahá“ a naši občané platí jednu z nejvyšších cen v Evropě. Co mají všechny tyto diskuze o cenách vody společného je skutečnost, že předkládané závěry nejsou podloženy žádnými základními výpočty. Přitom i na základě těchto nepodložených tvrzení se plánuje zavedení centrálního regulátora s cílem přísnější cenové regulace (o ceně vody nebudou rozhodovat skutečné náklady, ale rozhodnutí politické reprezentace) a podpora municipalit při nákupu společností provozující vodovody a kanalizace ve vlastnictví soukromých společností. Tyto majetkové přesuny přitom budou stát jednotlivá města a obce řádově miliardy Kč a historie nesčetněkrát prokázala, že snížení zisků neznamená automaticky snížení cen.

Pro porovnání cen vody v Evropě je v prvé řadě nutné podívat se na cenu vody v České republice. Z dostupných údajů regulátora oboru vodovodů a kanalizací Ministerstva zemědělství vyplývá, že v roce 2016 (novější údaje ještě nejsou k dispozici) byla průměrná výše plateb za vodné a stočné 82,99 Kč za m³. V této souvislosti stojí zato uvést přepočet na Kč za litr, který je široké veřejnosti lépe srozumitelný. Tak tedy, v roce 2016 stál litr pitné vody z kohoutku 8 haléřů! Cena vody balené začíná na několika korunách. Cena vody za litr či kubík je jedna věc, kolik celkově za vodu zaplatíme za rok je věc druhá a v konečném dopadu na naši životní úroveň mnohem důležitější. V roce 2016 činila průměrná spotřeba vody 88,3 litrů na osobu a den. Každý občan ČR tak zaplatil za vodu něco málo přes 7 Kč denně, 220 Kč měsíčně a necelých 2 700 Kč za rok – viz tabulka 1. Zda je to málo nebo hodně je na posouzení každého z nás, nicméně ze srovnání s ostatními síťovými službami podléhající regulaci rovněž vyplývá, že domácnosti v ČR zaplatí za vodné a stočné třetinu výdajů za elektrickou energii a zhruba polovinu toho, co za dodávky plynu, teplo či mobilní telefon.

Tabulka 1: Cena vody v ČR v roce 2016

A jak si na tom stojí Česká republika s ostatními zeměmi Evropy? V prvé řadě je nutné se podívat na spotřebu pitné vody v Evropě, která je pro cenu vody za kubík klíčová. Vodné a stočné totiž není pouhou platbou za vodu, jak je mnohdy nepřesně interpretováno, ale platbou za službu spočívající ve skutečnosti, že každý, kdo je napojen na veřejný vodovod a kanalizaci, má 24 hodin denně k dispozici pitnou vodu až doma, v neomezeném objemu a přísně kontrolované kvalitě. Zajištění této služby pak s sebou nese řadu fixních nákladů nesouvisejících se skutečným objemem dodané pitné vody či produkovaných vod odpadních, které se podle místních podmínek a velikosti zásobovaného území pohybují mezi 70–90 % celkových nákladů. Službu spočívající v neomezeném přístupu k pitné vodě pak konzumujeme ve stejném rozsahu, ať je naše osobní spotřeba pitné vody jakákoliv.

Průměrná spotřeba pitné vody napříč Evropou je patrná na obrázku 1. Je zřejmé, že Česká republika má 4. nejnižší spotřebu pitné vody na osobu a den z celkového počtu 26 porovnávaných států v Evropě. Při velmi obdobné nákladové struktuře oboru napříč Evropou z toho vyplývá, že náklady přepočtené na jeden kubík dodané vody musí být v ČR vyšší. Zajímavá je i skutečnost, že v řadě zemí jižní Evropy, které jsou ohroženy suchem v daleko vyšší míře než Česká republika, je spotřeba pitné vody na osobu mnohem vyšší, viz Španělsko s 139 litry, Portugalsko s 204 litry či Itálie s 245 litry na osobu a den. Švýcarsko se pak se svou průměrnou spotřebou pitné vody 307 litrů na osobu a den řadí spíše k zámořským zemím jako je Kanada či USA, než do Evropy.

Obrázek 1: Spotřeba pitné vody v Evropě

Na obrázcích 2 a 3 je uvedena souhrnná cena vody v eurech za kubík. V tomto neformálním žebříčku patří České republice s cenou 3,27 € za m³ 14. místo a řadí se tak do evropského cenového průměru. O nejdražší vodě v Evropě tak již v tuto chvíli nemůže být řeč.

Obrázek 2: Cena vody v Evropě

Obrázek 3: Cena vody v Evropě

Srovnávání cen vody čistě a pouze podle výše plateb za vodné a stočné vyjádřené v Kč za m³ je sice lákavé, ale bohužel značně neobjektivní. Kromě rozdílné výše spotřeby pitné vody, která má na konečnou cenu za kubík zcela zásadní vliv, hrají velkou roli i další faktory. Každá ze sledovaných zemí přistupuje jinak k problematice tvorby prostředků na obnovu vodohospodářské infrastruktury, k výši nejrůznějších environmentálních daní a poplatků (v ČR bohužel jedny z nejvyšších) a konečně i k výši aplikované DPH. Výše DPH do značné míry ovlivňuje a zkresluje srovnání cen vody mezi jednotlivými státy. Na obrázcích 4 až 6 je uvedena výše sazeb DPH aplikovaná na vodné a stočné napříč jednotlivými zeměmi.

Obrázek 4: Výše sazeb DPH v EU na vodné a stočné

Obrázek 5: Výše sazeb DPH v EU na vodné

Obrázek 6: Výše sazeb DPH v EU na stočné

Z obrázků 5 a 6 je patrné, že v celé Evropské unii nepanuje shoda nad sazbou DPH aplikovanou na vodné a stočné a každý stát k této problematice přistupuje rozdílně, od nulových sazeb (Irsko, Malta, Velká Británie) až po sazby okolo 25-27 % (Dánsko, Švédsko, Maďarsko). Česká republika patří se svou sazbou DPH ve výši 15 % k zemím s vyšším zdaněním vody, plánované snížení sazby na 10 % má potenciál zařadit ČR pouze do průměru EU.

Jak už bylo uvedeno výše, jednotková cena vody je jedna věc, kolik celkově za vodu zaplatí obyvatelé v evropských zemích je věc druhá. Z dostupných údajů o průměrné spotřebě a ceně vody lze snadno spočítat, kolik obyvatelé v jednotlivých zemích ročně v průměru zaplatí za vodu, viz obrázky 7 a 8.

Obrázek 7: Roční platba za vodu v Evropě

Jestliže v případě ceny vody za kubík v Evropě patří České republice 14. místo z 26, pak v průměrných ročních platbách za vodu vydají Češi za rok 10. nejnižší částku. Co je platné obyvatelům Itálie, Portugalska či Chorvatska, že mají oproti České republice nižší cenu vody, když v konečném důsledku vyšší spotřeby zaplatí za vodu více.

Obrázek 8: Roční platba za vodu v Evropě

Při porovnávání cen vody napříč Evropou je nutné vzít ještě jeden důležitý aspekt, kterým je rozdílná životní úroveň obyvatel v jednotlivých zemích. Životní úroveň lze porovnat mnoha způsoby, za obecně akceptovatelný je považován standard kupní síly (PPS). Tento ukazatel se určuje na základě cen vybraného vzorků zboží a služeb v jednotlivých zemích, které se porovnají s výší příjmů jejích obyvatel za užití společné imaginární měny, která se nazývá standard kupní síly (PPS). Srovnání HDP na obyvatele v jednotkách PPS tak poskytuje přehled o životní úrovni v Evropě. Standard kupní síly je uveden na obrázcích 9 a 10.

Obrázek 9: Porovnání životní úrovně v Evropě

Obrázek 10: Porovnání životní úrovně v Evropě

Ze srovnání standardu kupní síly musíme akceptovat skutečnost, že životní úroveň obyvatel České republiky není nejvyšší, ze sledovaných zemí patří ČR až 16. místo z 26. Na obrázcích 11 a 12 je uvedena cena vody za kubík přepočtená na ideální stav, kdyby ve všech zemích byl standard kupní síly roven hodnotě 100. Tímto přepočtem dokážeme lépe porovnat výši cen vody napříč Evropou. Při zahrnutí ukazatele životní úrovně patří České republice 18. místo z 26 co výše ceny vody za kubík.

Obrázek 11: Cena vody v Evropě vztažena k životní úrovni

Obrázek 12: Cena vody v Evropě vztažena k životní úrovni

Na obrázcích 13 a 14 je pak uvedeno porovnání ročních plateb za vodu vztažené k životní úrovni. Obyvatelé České republiky platí 9. nejnižší částku za vodu za rok vztaženou k životní úrovni, což je o jednu příčku lepší místo, než v případě roční platby za vodu bez přepočtu na stejnou životní úroveň.

Obrázek 13: Roční platba za vodu v Evropě vztažená k životní úrovni

Obrázek14: Roční platba za vodu v Evropě vztažená k životní úrovni

Srovnávání výše plateb za vodné a stočné čistě podle jednotkové ceny za kubík vody je značně problematické mezi dvěma provozovateli v rámci České republiky, natož mezi jednotlivými zeměmi v Evropě. Přesto z dostupných dat lze zcela jednoznačně říct, že cena vody v České republice patří k průměrným, občané ČR pak ročně zaplatí za vodu spíše podprůměrnou částku oproti ostatním obyvatelům Evropy. Neplatí tak deklarace některých politiků, kteří pouze a bez základního ověření přejímají klišé o nejdražší vodě v Evropě. Pokud ovšem panuje obecná shoda nad potřebou zajistit pro obyvatele ČR nižší cenu, pak je potřeba podívat se na důvody, které vedou či mohou vést nárůstu nákladů spojených s výrobou pitné vody a čištěním vod odpadních. V prvé řadě je to nedostatečná ochrana vodních zdrojů před důsledky intenzivní zemědělské činnosti v podobě pronikání zbytků pesticidních látek do zdrojů surových vod určených pro výrobu vody pitné. Razantní změna podmínek pro nakládání s čistírenskými kaly si rovněž v nejbližších letech vyžádá investice v řádech stamilionů korun. Jen tyto dva v současné době nejožehavější problémy mají potenciál zcela vymazat a přebýt efekt plánovaného snížení sazby DPH z 15 na 10 %. Není rovněž tajemstvím, že Ministerstvo životního prostředí chystá další zpřísnění požadavků na kvalitu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových, správci povodí již dnes při vydávání a obnovování povolení k nakládání s vodami mají tendenci požadovat přísnější limity. V neposlední řadě je tu otázka výše mezd zaměstnanců v oboru vodovodů a kanalizací. Jestlipak si politická reprezentace uvědomuje, že při požadavcích na stejnou či nižší cenu vody zároveň cca 20 000 zaměstnancům říkají, že jejich mzda má být do budoucna oproti dnešku rovněž stejná či dokonce nižší. V dnešní době téměř nulové nezaměstnanosti a růstu mezd dosahující meziročně i dvouciferných procentních nárůstů naprosto nemyslitelné. Stát by si tak měl vybrat, co je vlastně jeho prioritou. Pokud je to výše plateb za vodné a stočné, pak musí zrevidovat svůj přístup. Jen změna výše DPH totiž cenu vody v delším časovém období nemá šanci ovlivnit.

Ing. WANNER Filip, Ph.D. je odborný pracovník SOVAK ČR, Sdružení vodovodů a kanalizací

Čtěte také: Kancelářští mají smůlu. Na minerálku zdarma ještě nemusí být dost pařák

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.