To nejhorší teprve přijde, varuje šéf NATO Stoltenberg
STOLTENBERG ČEKÁ VĚTŠÍ ZTRÁTY
Podle generálního tajemníka NATO budou nadcházejí dny ruské invaze na Ukrajinu horší než doposud. Očekává „více obětí, více utrpení a více ničení“. Uvedl to v pátek na tiskové konferenci po schůzce ministrů zahraničí NATO.
Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg zároveň po pátečním zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí ale nedospěli.
Ministři se bavili i o možnosti vyhlášení bezletové zóny, o které spojence požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Stoltenberga se však shodli, že nechtějí zapojení aliančních letadel do konfliktu.
„Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení,“ prohlásil Stoltenberg. Dodal, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky, o což Zelenskyj rovněž žádal. Začátkem týdne se přitom v médiích objevily informace, že se k tomu chystá Polsko či Bulharsko, ty to však popřely.
⚡️Coming days of war are ‚likely to be worse,‘ says NATO chief.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 4, 2022
Jens Stoltenberg expects “more deaths, more suffering, and more destruction,” as Russia continues its full-scale invasion of the country. However, the alliance has ruled out a no-fly zone over Ukraine.
Podle Stoltenberga vedle okamžitého dočasného rozmístění nových sil aliance chystá plán na „výrazné posílení“ stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být zapojeno i letectvo, řekl Stoltenberg. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.
NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
