Země EU uvažují o vyhoštění ruských diplomatů v solidaritě s ČR

V hlavních městech zemí EU pokračují rozhovory o vyhoštění dalších ruských diplomatů na výraz solidarity s ČR, píše zpravodajský web EUobserver s odkazem na diplomatické zdroje. V nadcházejícím týdnu by se podle něj k takovému kroku mohly odhodlat například Bulharsko, Rumunsko a Polsko. Mezi západoevropskými státy je však podle diplomatických zdrojů ochota zavést podobná opatření nižší.

„Jsme připraveni přijmout opatření, případně i na úrovni EU, a diskuse o této otázce mezi členskými státy pokračují,“ řekl v neděli webu EUobserver unijní činitel. Podle jiného unijního zdroje zastoupení EU v Moskvě pomáhá koordinovat plánování.

„Stovky ruských agentů jsou v EU akreditovány jako diplomaté a působí také zde v Bruselu. Zvážní představitelé EU a EEAS (Evropské služby vnější akce), projeví odvahu a vyloučí alespoň pár z nich?“ tázal se vysoce postavený unijní diplomat.

Diplomatická roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli důvodným podezřením české strany, že ruská vojenská rozvědka GRU stála za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, se rozhořela předminulou sobotu. Česko kvůli tomu vyhostilo 18 lidí z ruské ambasády v Praze, Moskva pak 20 pracovníků českého velvyslanectví v Moskvě. Ve čtvrtek české ministerstvo zahraničí informovalo o nuceném odchodu dalších ruských diplomatů z Česka do konce května. Rusko oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“.

Slovensko minulý týden oznámilo, že ruskou ambasádu v Bratislavě budou muset opustit tři její pracovníci. V solidaritě s Českem nařídily celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území, také Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Spojené království podle EUobserver pomáhá českým diplomatům přesvědčit spojence, že ruští agenti vyhodili do povětří muniční sklad ve Vrběticích na Zlínsku, podobně jako se v Anglii v roce 2018 pokusili zabít bývalého ruského tajného agenta Sergeja Skripala. Na dotaz, zda se také Londýn chystá vyhostit Rusy, britský činitel EUobserver v neděli odpověděl, že Británie „bude nadále reakci na nepřátelské kroky Ruska koordinovat s celou řadou mezinárodních partnerů“.

Přijmout vůči Rusku rázná opatření nicméně podle unijního zdroje není ochotno mnoho západoevropských států.

Český ministr zahraničí a několik českých politiků vyzvali EU a země NATO, aby podnikly kroky na výraz solidarity s ČR.

Český premiér Andrej Babiš a prezident Miloš Zeman ale podle EUobserver diplomacii Prahy „otupili“. Premiér Babiš v úterý 20. dubna výbuch ve Vrběticích nazval bezprecedentním teroristickým útokem na českém území. O den dříve ovšem uvedl, že nešlo o státní terorismus a také řekl, že šlo o útok na zboží bulharského podnikatele. Za výrok, pro který jej kritizovala opozice i někteří koaliční politici, se Babiš omluvil. Zeman v nedělním projevu řekl, že vyšetřování případu pracuje se dvěma verzemi. Tou první a původní je podle něj to, že munice explodovala v důsledku neodborné manipulace, a druhou, že to byla akce cizí rozvědky.

Českému ministerstvu zahraničí podle českého pozorovatele ale mohl také uškodit vlastní neprofesionální přístup. Když se Rusko pokusilo v roce 2018 spáchat v Salisbury atentát na Skripala, země NATO a EU vyhostily na výraz solidarity s Británií více než 100 ruských diplomatů. Podle Jakuba Jandy z institutu Evropské hodnoty Britové však předtím spojencům poskytli briefingy a prezentace, v nichž diplomatům spojeneckých zemí předložili důkazy. „Je téměř jisté, že česká vláda nic takového neudělala,“ řekl Janda EUobserver. „Existuje hrozba, že se k ostatním zemím (EU) dostanou kremelské … lži o (vrbětickém) incidentu rychleji než chabá komunikací české vlády,“ dodal.

EUobserver zároveň píše, že ruské útoky v Salisbury a Vrběticích nejsou izolovanými incidenty.

Bulharsko, Německo, Itálie, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Spojené státy v uplynulých měsících v souvislosti s jinými případy špionáže také vyhostily řadu ruských diplomatů. Za použití chemických zbraní k atentátům EU také zapsala řadu Rusů na černou listinu.