Čína opět zavírá své továrny a narušuje globální výrobní řetězce

Pouhých několik měsíců poté, co rozsáhlé uzavírky v Číně znovu narušily globální dodavatelské řetězce a přinutily mnoho výrobců pozastavit svou práci, země opět zavírá řadu svých továren. Tentokrát není na vině koronavirus, ale intenzivní vlna veder, uvádí server Quartz, který se zabývá globálními ekonomicko-obchodními vztahy.

Vlna veder a sucha v jižní Číně kolem povodí řeky Jang-c'-ťiang totiž způsobují pokles hladiny vody za přehradami, což omezuje výrobu elektřiny ve vodních elektrárnách a současně se zvyšuje poptávka po klimatizaci.

Aby se zabránilo výpadkům elektřiny, úřady provincie S'-čchuan, která kryje přibližně 80 procent své energetické potřeby z vodních elektráren, nařídily továrnám zastavit provoz.

Factory shutdowns are spiking in China again, this time due to the heatwave- & drought-induced power crunch. Data from @EverstreamAI showed 39 factory closures in China as of Aug. 17, more than 2x last week’s total, even though the week was just half-over.https://t.co/l8pdXT81qb pic.twitter.com/V5nU1lKKGF

— Mary Hui (@maryhui) August 18, 2022

Podle dat společnosti Everstream Analytics, která se zabývá mj. analýzou rizik narušení dodavatelských řetězců, se ukazuje prudký nárůst odstávek výrobních závodů v Číně. Jen od pondělí do středy 17. srpna se usklutečnilo 39 uzavírek. To je dvojnásobek oproti celému předchozímu týdnu.

"Pravděpodobně to bude mít stejný dopad jako uzavírky v Šanghaji a nedalekém okrese Kchun-šan začátkem tohoto roku, nebo ještě větší," řekl Mirko Woitzik, jeden z ředitelů Everstream Analytics, kterého cituje server qz.com.

Woitzik poukázal na to, že zatímco uzavírky továren související s covidem mohou být teoreticky zacíleny na oblasti, kde je vysoká míra infekce, a práce se mohou za určitých podmínek postupně obnovit, dopady nedostatku energie jsou rozsáhlejší a nerozlišující.

Provincie S'-čchuan nově v neděli varovala před „obzvláště vážným“ nedostatkem elektřiny, protože nadále trpí následky nejhorší vlny veder a sucha za šest desetiletí. Hongkongský deník South China Morning Post píše, že měl k dispozici dokument, podle kterého plány na obnovení dodávek energie do průmyslu byly odloženy na čtvrtek, kdy se očekává déšť.

Varování před „obzvláště závažným“ nedostatkem vydané v neděli je nejvyšší v rámci čtyřstupňového varovného systému zavedeného začátkem tohoto roku. To znamená, že v případě potřeby může provincie požádat centrální vládu o nouzové dodávky energie. Minulé pondělí S'-čchuan uzavřel většinu továren a zavedl přídělový systém elektřiny ve městech, aby zajistil dostatek elektřiny pro domácnosti.

Mezi producenty, kteří musely pozastavit provoz v provincii S'-čchuan patří například japonský výrobce automobilů Toyota a CATL, čínský i světový gigant ve výrobě lithiových bateriích. Uzavírkami jsou zasaženy také společnosti zabývající se výrobou a zpracováním kritických surovin. Důsledky se následně rozšíří do dodavatelských řetězců. Například Tongwei, největší světový dodavatel polysilikonu, klíčové suroviny pro solární panely, musel rovněž pozastavit výrobu, stejně jako producent průmylových výbušnin Yahua Industrial.

Německo je stále více závislé na Číně

Mezitím podle ČTK vydal německý Institut německého hospodářství zprávu, že přes válku na Ukrajině a americko-čínskou obchodní válku, závislost německé ekonomiky na Číně v letošním prvním pololetí dále vzrostla. Německé přímé investice v zemi a obchodní deficit s Čínou dosáhly nových maxim, a to navzdory politickému tlaku na Berlín, aby se od Pekingu odklonil. Růst německého vývozu do Číny zároveň výrazně oslabil, uvedl institut s odvoláním na ekonomy, kteří poukazují na trend směřující k větší lokální produkci na čínském trhu.

"Německá ekonomika je mnohem více závislá na Číně než naopak," uvedl autor studie Jürgen Matthes. Tato závislost představuje podle něj politický problém kvůli postoji Pekingu k invazi Ruska na Ukrajinu a vztahu Číny k Tchaj-wanu.

"I přes tato nebezpečí a problémy se však vzájemná ekonomická závislost s Čínou v první polovině roku 2022 vyvíjela obrovským tempem," uvedl ekonom.

Studie uvádí, že německé investice v Číně dosáhly v období od ledna do června přibližně deseti miliard eur (245,2 miliardy Kč). To značně převyšuje předchozí nejvyšší pololetní hodnotu zaznamenanou od přelomu tisíciletí, která činila 6,2 miliardy eur.

Podíl Číny na německém dovozu vzrostl v první polovině roku 2022 na 12,4 procenta oproti 3,4 procenta v roce 2000. Německý dovoz čínského zboží v tomto pololetí meziročně vzrostl o 45,7 procenta, zjistil IW. Deficit německého obchodu s Čínou podle něj vystoupal do poloviny roku 2022 na téměř 41 miliard eur (přes bilion Kč).

Hospodářský institut vyzval k obratu v politice, ke snížení pobídek pro obchodování s Čínou a ke zvýšení obchodování s dalšími rozvíjejícími se trhy, zejména v Asii. Matthes apeloval na německé podniky, aby omezily svou závislost na Číně. Varoval, že jakékoli západní sankce vůči Pekingu, například v případě jeho invaze na Tchaj-wan, by ohrozily zvláště podniky náchylné k bankrotu.