Nesměl projít nikdo. Starej, mladej, těhotná, vzpomíná mlátička Ondráček

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), která má kontrolovat správný postup bezpečnostních složek. Na sociálních sítích se v této souvislosti sdílel Ondráčkův rozhovor z prosince 1989, který poskytl Mladému světu jako nadstrážmistr Veřejné bezpečnosti. 

Ondráček v rozhovoru vzpomíná na okolnosti zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989, kam byl povolán jako záloha. „Z Bartolomějské jsme slyšeli, jak to na Národní třídě vře. Asi po dvaceti minutách jsme šli posílit jinou část pořádkové jednotky, když jsme slyšeli, že je dav agresivní a že dochází k prolamování uzávěr...“ Úkolem jeho jednotky tehdy bylo vytlačovat dav za pořádkovou jednotkou, aby nebyla ohrožována zezadu.

„Jednalo se o to, že nás lidi měli za gestapo, že nejsme lidský. Rozkaz je nepustit nikoho. A když je rozkaz nepustit nikoho, nepůjde tam nikdo. Starej, mladej, těhotná nebo tak. Rozkazy se mají plnit, ale když přišla těhotná ženská, příslušník ji prostě vzal a odvedl za uzávěru… V ten pátek jsem já osobně převedl asi šest nebo sedm skupinek lidí,“ řekl Ondráček a pochválil lidskost velitelů, kteří to povolili.

Na otázku, zda někdy použil obušek proti ženě, nadstrážmistr Ondráček pro Mladý svět odpověděl: „Pokud jsem ohrožen, mohu podle zákona použít obušek. Je-li dav agresivní, velí se Za použití obušků vpřed, ale vůči ženám se obušky nepoužívají. Celkem jsem jej proti ženě použil dvakrát, to když jsem byl ohrožen.“ Jak? „Ta dívka na mě plivla a dala mi facku. Podle zákona jsem obušku mohl použít. To ale nebylo sedmnáctého.“

V další části rozhovoru se vyjádřil i k tomu, co bylo podle něj hlavním důvodem studentské revolty.

„Myslím si, že dělnická mládež, která je na učilištích, chodí přece jen občas do práce a práce je lék na lidi. Když bude někdo dělat a bude mít náročnou práci, zeptejte se každého dělníka, oddělá si svých osm hodin a řekne si: Mám toho dost. Nemusím nikde vyřvávat, je pro mě důležité, abych měl práci, zázemí. Tihle študenti se vlastně učej, ale tady v Praze není sportovní vyžití, po škole nemaj co dělat.“ 

Celý rozhovor zde:

„Měli rozkovaný řetezy“

Ondráčkovo členství v komunistické straně se datuje od srpna 1989. V té době byl již policistou československé Veřejné bezpečnosti a vykonával zde službu u pohotovostních útvarů. Podle jeho vlastních slov svého působení u komunistické policie nelituje. Žádné své profesní rozhodnutí by nezměnil. Novinářům dnes po svém zvolení řekl, že pracoval jako stovky dalších policistů a že žádné zákony neporušil.

Během tzv. Palachova týdne zasahoval v listopadu 1989 proti protirežimním snahám. Mladý Ondráček byl tehdy vybrán, aby se vyjádřil k provedeným zásahům. Na autentických dobových záběrech, které Česká televize odvysílala mimo jiné v rámci seriálu Vyprávěj, Ondráček jako agitátor čety odůvodňoval brutální zákroky Veřejné bezpečnosti tím, že demonstranti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. „Měli rozkovaný řetězy, na kterých byly na konci navařený ocelový kuličky, to většinou ti pankáči, nebo jak se to říká, nosili po kapsách,“ popsal reportérce.

ČTĚTE TAKÉ: A zase Ondráček. V čele komise pro GIBS bude komunistický poslanec – mlátička

Ondráčkův otec, který byl již v roce 1976 zvolen do ústředního výboru, na zasedání ÚV KSČ 24. listopadu 1989 v projevu citoval synova slova. „A on mi říká: ‚Tati, my jsme neprovedli nic horšího, než jak jsme zasáhli v lednu. Za to jsme byli tenkrát pochváleni, a dokonce myslím i někdo povýšený...‘ Dneska z nich děláme gaunery a lumpy, stavíme je proti dělnické třídě,“ řekl Jaroslav Ondráček.

Po zvolení do Sněmovny v roce 2013 řekl Zdeněk Ondráček, že byl pouze součástí pluku, který musel zasáhnout. „Pokud nám dal někdo rozkazy, že musíme použít donucovací prostředky, tak jsme je použili. Zákroky policistů v dnešní době jsou přitom daleko tvrdší, než byly v roce 1989,“ vzpomínal.

Poté, co byl Ondráček zvolen do Sněmovny, vznikla petice, vyzývající ho k rezignaci.

V roce 2014 se dostal ve Sněmovně do sporu s tehdejším místopředsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, který ho označil za komunistického fízla a komunistickou mlátičku. Kalousek řekl, že Ondráček sloužil za socialismu u pohotovostního pluku, který se podílel na potlačování protirežimních demonstrací. Ondráček trval na tom, že výrok je urážlivý. Hájil se tím, že nebyl u komunistické Státní bezpečnosti, nikoho neudal a má i lustrační osvědčení a bezpečnostní prověrku. Mandátový a imunitní výbor Sněmovny poté rozhodl, že by se měl Kalousek omluvit. Ten to odmítl. Sněmovna poté nezrušila, ale ani nepotvrdila rozhodnutí výboru, z čehož vyplynulo, že se Kalousek omlouvat nemusí.

ČTĚTE TAKÉ: Mlátička v čele komise GIBS? O skandálu mluví i ministr Pelikán

Ondráček jako poslanec vzbudil mimo jiné rozruch a vyvolal vlnu kritiky svým návrhem zařadit do trestního zákoníku paragraf trestající hanobení prezidenta republiky vězením.

V minulém volebním období byl členem ústavně právního výboru a mj. zasedal ve sněmovní komisi pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Nyní byl přes odpor řady poslanců zvolen do čela sněmovní komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Ondráček kandidoval opakovaně, v prosinci ani v lednu ho Sněmovna předsedou komise nezvolila.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.