Poté, co jsme měli guvernéra, který měl názor úplně na všechno, máme teď guvernéra, který nemá názor vůbec na nic. Těmito slovy reagoval bez zaváhání jeden z členů bankovní rady České národní banky na otázku, jak se instituce proměnila poté, co Miroslava Singera po dvanácti letech vystřídal Jiří Rusnok. O to paradoxnější je, že nejostřejšího politického komentáře za posledních třiadvacet let se ČNB odhodlala právě za Jiřího Rusnoka.
Jiří Rusnok není osoba velkých slov ani velkých činů. Je to oportunistický cestovatel systémem, který nikdy ničím nezaujal, nic velkého nevymyslel, proto také nikomu moc nevadil a nikomu neublížil. Je to takový etalon přežívání, na něhož si někdo vždycky vzpomněl, když se hledala nekonfliktní výplň nějakého místa.
Někdejší odborový ekonom se v personální nouzi dokázal stát ministrem financí v sociálnědemokratické vládě Miloše Zemana. Odtud se přesunul do byznysu. Ve finanční skupině ING se stal expertem na penze a pořídil si základní orientaci ve financích. Zde setrval dlouhé roky, než si na něj Miloš Zeman vzpomněl, když hledal v roce 2013 premiéra pro svou natruc sestavenou prezidentskou vládu, která neměla šanci získat důvěru. Rusnok roli vzal. Součástí byla nabídka, že po demisi ve Strakově akademii rovnou zamíří do bankovní rady České národní banky. Přesně to se stalo. Demisi předal Jiří Rusnok 13. srpna 2013. Už 5. února 2014 ho Miloš Zeman jmenoval do bankovní rady. Prvního mandátu si užil jen dva roky. Po odchodu Miroslava Singera ho prezident dosadil 25. května 2016 do čela ČNB. Jiří Rusnok má tedy svobodu člověka v druhém a posledním mandátu. Ten mu skončí v květnu 2022.
Za těch více než šest let ve funkci Jiří Rusnok nikdy ničím nezaujal. Už vůbec ne tím, že by se pustil do politiky. Nejvíc ho bylo vidět, když tlačil za zpřísnění hypoték. To ale byla role centrální banky jako regulátora finančního trhu v době, kdy to vypadalo, že některé hypotéky už jsou přehnaně riskantní.
V nedělní televizní debatě se překvapivě ostře pustil do útoku na politiku. Konkrétně nápadu Andreje Babiše a Jana Hamáčka na to, čemu oni říkají snížení daně z příjmů. V mediální hantýrce se to velmi zmatečně a klišoidně označuje jako zrušení superhrubé mzdy. Prakticky to znamená, že daň z příjmu by se v budoucnu počítala jen z čisté mzdy, tedy z částky, kterou má zaměstnanec v pracovní smlouvě. Nikoliv z částky, k níž jsou připočteny i skryté daně, zdravotní a sociální pojištění odváděné za zaměstnance firmou. Faktické daně, které nikdo nevidí. Reálná daň dnes dosahuje 20,1 procenta čistého platu. Babiš s Hamáčkem chtějí, aby se pro lidi do čtyřnásobku průměrného platu (asi 140 tisíc korun) snížila na 15 procent. Z platů nad 140 tisíc korun by se odváděla daň 23 procent.
Mezi dvěma třetinami lidí, kteří mají plat nižší než průměr, což je nyní 36 tisíc korun hrubého měsíčně, na tom vydělá jen málokdo. Většina těch, kdo mají manželku či manžela a děti, už díky slevám na dani dnes neplatí žádné daně z příjmu nebo je jejich daňová sazba nižší než 15 procent. Rozpočet při tomto daňovém manévru přijde přinejmenším o 74 miliard korun a Andrej Babiš zatím nedokázal říct, čím výpadek nahradí. Těch, kdo na tom vydělají, přitom nebude mnoho. Je to marketingový tah, sázející na to, že každý jen koukne na sazbu a nespočítá si konkrétní dopad na svou peněženku.
Čisté příjmy všech lidí by výrazně víc zvedlo snížení extrémně vysokého sociálního pojištění, které funguje jako rovná daň bez jakékoliv progrese a slev. Ti nejchudší platí stejné procento příjmu jako lidé s vysokými platy. To ale Babiš odmítá. „Rozdat 74 miliard v době, kdy víme, že naše rozpočty jsou a budou napjaté, je docela hazard,“ řekl Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce. „Jsou to zbytečně vyhozené desítky miliard korun. Do nekonečna budeme mít deficit 100 miliard korun,“ dodal bývalý premiér a ministr financí. Podle něj je v Česku zdanění příjmů tak nízké, že krok nemá opodstatnění a tato daň by se spíše měla zvyšovat. „To (zrušení superhrubé mzdy) je napořád. To už nikdo nezmění. Vždyť se tu každý předhání, jak budeme daně jenom snižovat. V zemi, ve které už se skoro žádné daně z příjmů neplatí. Pak se divíme, že na něco nemáme,“ uvedl Rusnok s tím, že snižovat by se naopak mělo například sociální pojištění.
Rusnokův komentář je přesný. Jestli by teď něco pomohlo, je to snížení sociálního pojištění. To ale zatím nedokázala přesvědčivě navrhnout ani opozice. Rusnok se pak ještě pustil do toho, že Babišova vláda chrlí všemožné nápady, které nemají s resuscitací a případnou změnou orientace ekonomiky po koronaviru nic společného. Kromě zásahů do daní je to podle guvernéra i speciální příspěvek pět tisíc korun pro důchodce. Guvernér přesně rozstřelil dvě hlavní hesla, která si chce Andrej Babiš dát do kampaně. Snížili jsme daně. Zvýšili jsme důchody.
Jiří Rusnok nájezdem do politiky sehrál roli, kterou má hrát opozice, a nějak v ní není moc vidět. Kde je velká kampaň ODS nebo Pirátů na skutečně podstatné snížení sociálního pojištění, provázená návrhem, kde na to peníze ušetřit? Třeba seškrtáním desítek miliard zbytečných dotací.
Šedivý, nevýrazný guvernér v kritice Babišových nápadů opozici úplně zastínil. Je to nejostřejší politický komentář ČNB od časů Josefa Tošovského, který pak jako politik svou dráhu v Česku skončil. Ve vedení centrální banky byli ekonomové s velmi výraznými názory, kteří formovali veřejnou debatu, jako byl guvernér Singer nebo viceguvernér Mojmír Hampl. Byl tam i presumptivní politik Luděk Niedermayer. I ve vyhrocené době, kdy vláda provozovala politiku, která se jim hrubě nelíbila, se ale drželi toho, že fiskální politika je doménou vlády a centrální banka také nechce, aby jí politici mluvili do měnového rozhodování. Těžko říct, co Jiřího Rusnoka tak rozpálilo. Nejspíš se chtěl pro futuro od této vládní divočiny hlasitě distancovat.
00:02
