„Poslední hřebík do rakve.“ Německé odříznutí Česka dopadne na ekonomiku

Špatné zprávy pro české občany nekončí. Německo označilo téměř celou Českou republiku kromě Ústeckého a Moravskoslezského kraje za rizikovou, což bude mít dopady pro českou ekonomiku, která se již tak kvůli koronakrizi potácí v problémech. Náš západní soused je totiž největším obchodním partnerem Česka, takže nově zavedená opatření mohou podle ekonomů tvrdě dopadnout například na českou zaměstnanost. Také pro cestovní ruch to může znamenat pomyslný poslední hřebík do rakve.

„Je zřejmé, že se jedná o výrazně negativní zprávu, která bude komplikovat vzájemné obchodní vztahy. Kvůli tomuto omezení nemusí být realizováno mnoho zakázek, což v konečném důsledku může navyšovat nezaměstnanost. Bude třeba se více spoléhat na elektronickou komunikaci, která však není stejně efektivní jako osobní setkávání. Navíc řada německých manažerů bude při rozhodování o alokaci zakázek brát v potaz špatnou epidemiologickou situaci v naší zemi a raději naváže vztahy s jinými zeměmi,“ vysvětlil pro Echo24 hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Omezení cestování Čechů do Německa však může mít podle něj i dílčí pozitivní dopady. „Například lidé z pohraničí nebudou jezdit na nákupy do Německa a budou více nakupovat u českých prodejců. To by jim mohlo částečně kompenzovat celkově slabší poptávku, která je patrná u celé řady produktů,“ uvedl Křeček.

Podle Hospodářské komory by stát kvůli k vysokým nákladům na testy a nové povinnosti zaměstnanců disponovat negativním testem na COVID-19 při vstupu do Německa měl otevřít se zaměstnavateli konstruktivní diskuzi o alespoň částečné kompenzaci úhrad za testování zaměstnanců zdravotními pojišťovnami. Jinak nově zaváděné restrikce Německa a dalších zemí vůči ČR budou znemožňovat nejen vysílání pracovníků na realizaci zakázek ve spolkové zemi, ale i obchodním jednáním, a to navíc v době, kdy se zakázky domlouvají na příští rok. Německo je přitom pro ČR nejdůležitějším obchodním partnerem.

Firmy chtějí udržet svůj provoz a mít jistotu o zdraví svých zaměstnanců a o preventivní testování mají zájem. Jestliže zatím není dostupný účinný lék ani vakcína, je to jediné řešení, jak kvůli novým restrikcím ze zahraničí ještě více nezpomalit restart českého hospodářství. Test na průkaz infekce zaměstnanců je ale dnes významná administrativní a finanční zátěž, testování jakožto preventivní opatření ochrany zdraví na pracovišti musí hradit zaměstnavatelé. Stát preventivní testování zaměstnanců platil i ve státní těžební společnosti OKD.

Zaměstnavatelé přitom musí nejen podstoupit zvýšenou administrativu pro zajištění testů zaměstnance. Pokud je na zaměstnance v některé zemi uvalena karanténa v místě pracovní cesty, je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci stravné po celou jejího trvání a hradit i jeho ubytování. To je nově i případ v Nizozemsku, negativní test po překročení hranic českým zaměstnancům nestačí a musí povinně nastoupit do desetidenní karantény.

Hospodářská komora proto také vyzývá českou vládu, aby v EU dojednala sjednocený přístup zemí EU k posuzování rizikových oblastí koronavirové nákazy a aby země koordinovaly postup v zavádění případných restrikcí a karantén na jednotném trhu.

Poslední hřebík do rakve cestovního ruchu

Česká vláda nechala podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy vypuknout druhou vlnu koronavirové nákazy tím, že v srpnu zrušila již připravené zavedení roušek. „Zabila do rakve cestovního ruchu poslední hřebík. Je logické, že se ostatní země začaly cestování do ČR bát, protože se z nás bohužel stala jedna z nejproblematičtějších zemí v Evropě,“ uvedl.

Zrušení či zkrácení pobytů turistů z Německa a dalších evropských států má podle Prouzy okamžitý ekonomický dopad. Větším problémem podle něj je ztráta komparativní výhody týkající se bezpečnosti. Právě ta bývala poslední roky jedním z důležitých argumentů, proč do ČR jet, řekl dále.

Tržby z cestovního ruchu se podle červencového odhadu ve srovnání s loňskem propadnou na 158 miliard korun, tedy téměř na polovinu. Ještě větší ztráta se předpokládá u velkých měst závislých na zahraničních turistech. U Prahy experti očekávají pokles o zhruba 70 procent a u Karlovarského kraje o přibližně 60 procent. Podle agentury CzechTourism tvoří cestovní ruch tři procenta z hrubého domácího produktu ČR. Zaměstnáno v něm je na čtvrt milionu lidí.

Rána pro lázně

Zavření německého trhu připraví české lázně o poslední zbytek zahraniční klientely. Němci jsou zároveň pro tuzemské lázně nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny, žádná ze současný podpor nedokáže výpadek zahraničních návštěvníků lázní nahradit. Uvedl to viceprezident Svazu léčebných lázní ČR Martin Plachý.

České lázně podle Plachého ročně navštíví 70 000 až 80 000 německých hostů. Je to zhruba polovina všech zahraničních klientů. „Vezmou-li se veškerá ubytování v lázeňských ubytovacích kapacitách, pak je to ročně kolem 180 000 návštěvníků z Německa. Bohužel nemáme aktuální statistiky ohledně příjezdů ze zahraničí do českých lázní, ale dá se obecně říct, že ze zahraničí přijíždí jenom minimum hostů z původních čísel,“ uvedl dále.

Pro cesty z rizikových oblastí do Německa je požadován negativní test na koronavirus, nebo povinná karanténu s následným testem v Německu. Od října bude vyžadována karanténa plošně, ukončit ji bude možné až po pěti dnech negativním rozborem. Výjimky prozatím mají řidiči kamionů či pendleři, pokud nemají příznaky nemoci covid-19.