Stát místo plošné pomoci vybírá, komu peníze pošle. Podle toho, kdo zatlačí?

Místo plošné a rychlé pomoci se stát začíná zaměřovat na jednotlivá odvětví, kterým poskytuje výhodu před ostatními. Standardní pomoc v podobě půjček z programu Covid není efektivní a speciální miliardy už proudí jak do oblasti kultury, tak například zemědělcům v podobě dotací. Podle ekonomů je tento druh pomoci varovný, protože jakákoliv zájmová skupina může přijít za vládou s tím, že je poškozená. Ztráty přitom eviduje drtivá většina podnikatelského prostředí.

Velké naděje se vkládaly do půjček z programu Covid III, který se ale po složitých vyjednáváních rozběhl v průběhu června. Pomoc přitom podnikatelé potřebovali hned, kdy se v polovině března vypnula ze dne na den ekonomika. Částečnou úlevu pro živnostníky přinesl program Pětadvacítka, který plošně vyplácel pomoc podnikatelům. Další finanční injekce se ale firmy ani živnostníci nedočkali.

Místo toho se vláda vrhla k individuální pomoci, která je vhodná pro různé zájmové skupiny. Jako první se mohli těšit agrární holdingy, kde ministerstvo zemědělství získalo od vlády kompenzaci ve výši 4,3 miliardy korun. Peníze z dotace mají téct hlavně do výrobních kapacit potravinářského průmyslu, do investic zemědělských podniků a na zlepšení životních podmínek zvířat. Navýšené dotace na 4,4 miliardy korun pak mají z drtivé většiny sloužit také na zpracování potravin a zvýšení soběstačnosti.

Podobně je na tom kultura, kde vláda tento týden schválila podporu podnikatelským subjektům v kultuře a kreativním průmyslu. Na dotace má jít 900 milionů korun a 100 milionů půjde na poukázky těm, kdo si najme firmu působící v kreativním odvětví. Zvláštní pomoc má pak zřejmě také dostat společnost Smartwings, která je poškozená jako všechny ostatní letecké firmy z důvodu koronavirové krize. Speciální pomoc ale přichází i v poukazech na úhrady pobytu a procedur v lázních, který je v hodnotě 4 tisíc korun pro každého. Podobné vouchery se chystají i na dovolené.

Podle ekonomů je tento druh cílené pomoci hazardem, který se nevyplatí hlavně ve státním rozpočtu, kde je již dnes sekera 500 miliard korun. Nátlak různých skupin na speciální pomoc totiž bude nadále růst. „Vláda se vydává špatným směrem. Bude hůř. Novela rozpočtu s 500 miliardovým schodkem přidala zhruba 130 miliard do pokladny bez bližšího určení. Tenhle medvěd k naporcování samozřejmě láká supy ze zájmových skupin, kteří přispěchají s vlastními přehnanými analýzami toho, jak moc právě oni peníze potřebují a jak se investovaná suma rozpočtu královsky vrátí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Roklen Dominik Stroukal.

Podle něj se nacházíme v polovině roku, přesto se podobná pomoc vyskytuje v čím dál větší míře. „A s analýzou toho, jak moc by pomoc pomohla, může dorazit kdokoliv, protože je ekonomika zasažená napříč všemi odvětvími. A kdykoliv si to prolobuje jeden, budou chtít i ostatní. Je navýsost pravděpodobné, že medvěd stačit nebude a do konce roku uvidíme ještě jedno nebo dvě navýšení plánovaného rekordního schodku,“ dodal Stroukal.

Podobně na selektivní pomoc nahlíží i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Místo toho, aby se všem snížily daně, tak byl vymyšlen neefektivní systém dotací. Ten vede k tomu, že některé firmy na trhu podporu získají a jiné nikoliv. Vzniká tím enormní míra nespravedlnosti. Obávám se, že rozdávání dotací je jen první krok. Následovat bude zvyšování daní, aby se zkrotil schodek státního rozpočtu. To koneckonců již navrhují komunisté v rámci daně z příjmů právnických osob. Systém, kde na jedné straně stát rozdává dotace na základě pochybných kritérií a na druhé straně vybírá vysoké daně, je výrazně vzdálen od systému volného trhu a svobodného podnikání. Ve svých důsledcích je neefektivní a nákladný na správu,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj koronavirus dopadl tvrdě také na vlastnickou strukturu firem. Tím, jak stát otálel s pomocí, tak poskytl výhodu zahraničním firmám. „Postupně registrujeme zvýšený zájem zahraničních společností o vstup do českých firem. Zahraniční společnosti většinou již obdržely pomoc od svých vlád a některé z nich ji využijí k expanzi. V České republice je pomoc od vlády selektivní a pomalá, proto mnohé tuzemské firmy hledají jiné možnosti, jak se dostat z finančních problémů. Některé z nich pravděpodobně využijí nabídek zahraničních společností a vymění firemní podíly za dodatečný kapitál,“ dodal Křeček.