Němce čeká brutální zdražování plynu. Máme platit 35x víc, stěžuje si rodina
CENY ZA PLYN
Německé zvýšení cen energií výrazně zasáhne do měsíčních rozpočtů domácností. Některým domácnostem dokonce přišla oznámení od dodavatelů energií, podle kterých by měly za plyn zaplatit až 35násobek současné částky. Seniorům nebudou stačit jejich důchody, jiné domácnosti budou za plyn platit více než za hypotéku.
82letá důchodkyně z Berlína uvedla, že místo 85 eur (2092 korun) bude muset platit 883 eur (21 735 korun), což je více, než nájemné za její byt a více, než zvládne zaplatit z důchodu. „Něco málo jsem ušetřila. Ale když sečtu nájem, pojištění a všechno ostatní, můj důchod je do posledního haléře,“ uvedla paní Renate z Berlína.
Problém se zvyšováním cen za plyn řešila i rodina Dirka Hensmanna z Hildenu. Ta dosud platila za plyn 92 eur (2265 korun) měsíčně, od 1. listopadu ale budou muset za domácnost platit 3192 eur (78 570 korun), což je 35násobek současné ceny. Pan Hensmann pro Rheinische Post uvedl, že stále doufá, že se jedná o omyl. S tím i kontaktoval společnost Shell Energy, která je pro čtyřčlennou rodinu dodavatelem plynu od roku 2020, na odpověď ale stále čeká a plánuje přejít k jinému poskytovateli zemního plynu.
Rodině Stefanie Wegnerové byla cena za plyn zvýšena téměř pětkrát. V rodinném domě, který obývá s manželem, dcerou a manželovými rodiči, mají s tchyni i salon, kvůli kterému mají obecně vyšší spotřebu energií než běžné domácnosti. Dosud platila za plyn 270 eur (6646 korun) měsíčně, od října má platit 1304 eur (32 097 korun). „To znamená, že bychom za plyn platili víc, než je sazba úvěru na dům,“ uvedla Stefanie pro server t-online. Její tchyně chtěla jít brzy do důchodu, nyní ale bude muset asi občas pokračovat v práci. Wegenerovi také čekají v únoru druhého potomka, na rodičovskou dovolenou měl jít Stefaniin manžel. „Teď nevíme, jestli si to můžeme dovolit,“ uvedla Stefanie Wegenerová.
Německo bylo na ruském plynu závislejší než řada jiných evropských zemí. Dováželo ho zejména prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, jehož provoz však Rusko nedávno zcela zastavilo. Německo tak musí více využívat plynovodů vedoucích z Norska, Nizozemska, Británie a Dánska i námořních dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG).
Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko letos v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Rusko omezování dodávek zdůvodňuje technickými problémy způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň proti Západu.
Pokles dodávek ruského plynu tvrdě zasáhl německé dovozce, které donutil k nákupům náhradních dodávek za mnohem vyšší ceny. Největší německý dovozce ruského plynu Uniper se v důsledku toho dostal do existenčních potíží, které vyústily v převzetí podniku německou vládou.