Radar 2.0? Trumpovo okolí mluví o jaderném štítu v Česku a Polsku
ZAČNE NOVÁ DEBATA O RADARU?
NOVÉ
Zvolení Donalda Trumpa znovu oživilo otázku výstavby protiraketové obrany v Česku a Polsku. Lidé z Trumpova okolí totiž na toto téma během kampaně několikrát zabrousili. Například bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani řekl, že zavedení jaderného štítu má být součástí širší snahy ukázat Rusku silnou pozici USA. Jeho vyjádření připomněla Česká televize.
„Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku, zvýšíme počty v armádě na 550 tisíc na rozdíl od Obamových plánů snížení na 420 tisíc, umístí víc jednotek NATO a pošle je k hranicím. Budeme vyjednávat s Putinem stejně jako Reagan, a to z pozice síly. Ne hloupě, jako to dělal Obama s Hillary,“ řekl Giuliani České televizi.
Přístupem k výstavbě protiraketové obrany ve střední Evropě se ostatně Trump a jeho okolí liší oproti současnému prezidentovi Baracku Obamovi. Kromě Giulianiho Obamův přístup během kampaně kritizoval i Trumpův viceprezident Mike Pence.
Giuliani je jedním z mužů, o nichž se hovoří jako o možném ministrovi v kabinetu Donalda Trumpa. Konkrétně by se podle listu Huffington Post mohl stát ministrem spravedlnosti. Šanci však má i další z výrazných postav Trumpovy kampaně a jeho někdejší konkurent z primárek, guvernér New Jersey Chris Christie.
Čtěte také: Bývalý starosta New Yorku, bankéř... Trump si vybírá muže do vlády
Signál pro Putina
Giuliani se o raketovém deštníku v souvislosti s Českou republikou zmínil například v zářijové debatě stanice MSNBC. „Hillary Clintonová a Barack Obama vzdali hru (výstavby radaru) v den, kdy resetovali vztahy s ruskem a vzdali jadernou obranu Polska a České republiky,“ uvedl podle přepisu debaty, který je dostupný na webu deníku The Washington Post. Podle Giulianiho to Putin vnímal jako signál, že si s Obamovou vládou může zahrávat jak chce.
Možnost výstavby amerického radaru v Brdech, který by byl součástí takzvaného jaderného deštníku, před několika lety do značné míry rozdělila jak českou politickou scénu, tak veřejnost. Bouřlivou debatu ukončily až Spojené státy, které v září 2009 oznámily, že od svého záměru na vybudování radaru odstoupily.
Zřejmě nejviditelnějším kritikem výstavby radaru se stala občanská iniciativa Ne základnám. Iniciativa, která v sobě sdružovala řadu organizací, iniciovala například protestní demonstrace nebo petice. Výraznými osobnostmi byli Jan Tamáš, Jan Bednář nebo Jan Májíček. Proti výstavbě radaru se angažovali také komunisté.
Kritici argumentovali mimo jiné tím, že radar v Brdech by z ČR udělal strategický cíl v případně ruského útoku.
Místo Brd jižní Rumunsko
Když padla možnost výstavby radaru ve Čechách, USA zvolily jako náhradní možnost Rumunsko. Radar s antiraketami na jihu balkánské země byl zprovozněn letos v květnu.
Naopak polští představitelé letos v květnu v severopolském Redzikowu slavnostně zahájili stavbu americké základny, jež bude součástí protiraketového štítu chránícího evropské spojence v NATO. Stavba protiraketového štítu vyvolala kritiku ze strany Ruska.
Zmiňovaný protiraketový systém má chránit USA a jejich spojence před balistickými raketami nepřátelských států.
