Přeuctivost, roztomilost a spousta vykřičníků
Ve světle nočních událostí na na Ukrajině vypadají titulní strany většiny deníků (kromě LN) dost nepatřičně, zvlášť MF DNES se v tom ohledu zadařilo – vysmátí hokejisté, Ondřej Moravec s vyplazeným jazykem a krátká douška o tom, že hoří Kyjev.
Na hodně velkém prostoru se referuje o vyslovení důvěry vládě a parlamentní debatě, jež mu předcházela. Prostě vzrušující. Lukáš Jelínek v komentáři pro Právo našel slova s „ócháním“ hraničícího uznání pro vystoupení prezidenta Zemana v debatě. „Za takto strukturovaný projev by se nemusel stydět žádný opoziční předák. Zeman byl ostrý recenzent, ale vstřícný tam, kde se jeho vize prolínají s vládními. Pokud odpoledne žádal šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek 'konstruktivní kritiku' (připomněl tím vzývání pozitivní a konstruktivní kritiky před rokem 1989) s prezidentovým projevem se dočkal.“ No, já bych v rámci textu, jenž svou přeuctivou vstřícností taky ledacos evokuje, přirovnání s předlistopadovým slovníkem zrovna nepoužíval, ale lidi jsou různí a vůbec.
Kritičtěji o prezidentově projevu píše v HN Petr Honzejk, dost se věnuje neaplikovatelnosti Zemanovy představy, že by se Česko mělo ubírat „skandinávskou cestou“ (selfpromo: důkladněji se tomu už včera na facebookových stránkách ECHO24.CZ věnoval Martin Weiss). „Když se pokusí o formulaci velkých myšlenek, skončí většinou u komunální kritiky. Stalo se mu to i tentokrát, když projev zakončil varováním před internetovými diskutéry, touto 'sedlinou společnosti'. Dá se souhlasit, že anonymní debatéři nepřinášejí společnosti nic hezkého, ale že by představovali problém, kterému by měl prezident část zásadního vystoupení? To asi ne.“ Navíc. Jasně patologicky se na síti chovají příznivci všech politických směrů. Nemůžu si ale pomoct, z mojí pozorovatelný to vyhlíží tak, že Zemanova kritika internetových agresorů je do nemalé míry palba do vlastních řad.
MF DNES má široce citovanou zprávu, podle níž mohla Jana Nagyová dávat tajné materiály BIS obviněnému šíbrovi Ivovi Rittigovi. Kdyby to byla pravda, bylo by to pro expremiéra skutečně zničující. Sám text ale nezmiňuje nějaké jednoznačné důkazy. „Kriminalisté objevili, že listiny s různým stupněm utajení nebyly uložené ve střežené spisovně či trezoru, ale třeba v obyčejné skříni. Vyšetřovatelé mají podezření, že nemuselo jít jen o nepořádek, ale o úmysl.“ Zatím k tomu asi nemůžu přidat víc než – oblíbeným termínen kolegy Šídla řečeno – své rozhodné nevím.
Lidové noviny popisují idylickou spolupráci mezi Andrejem Babišem a lídrem Úsvitu Tomiem Okamurou. Okamura: „Když je problém, operativně se sejdeme. Komunikujeme spolu o různých zákonech, na kafe jsme zašli naposled v pátek. (…) Pracovní komunikace mezi námi probíhá už asi rok a půl.“ Inu, velké mysli myslí podobně. LN: „Právě natažená ruka Úsvitu může být paradoxně tmelem, který KDU-ČSL ve vládě udrží po celé čtyři roky. Bělobrádek už dříve naznačil, že kvůli připravené alternaci by lidovci nemuseli z vlády vystoupit ani ve chvíli, kdy se Babišovi nepodaří očistit se z podezření ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností před slovenským soudem.“ Věcně tohle tvrzení asi sedí, ale jak by mohla být ruka tmelem mi hlava moc nebere.
V kulturní rubrice LN informuje Josef Chuchma o vydání románu ruského exilového spisovatele Gaita Gazdanova Přízrak Alexandra Wolfa. „Gazdanov bývá často přirovnáván k Nabokovovi, který ovšem nezůstal 'zaklet' v ruském jazyce, nýbrž začal postupně psát anglicky a vydobyl si i díky tomu světového věhlasu. Oba ruští exiloví tvůrci o sobě věděli, navzájem se uznávali.“
Koutek hřejivého lidství nacházím v Právu. „Možná že si karlovarští hasiči v úterý ráno vzpomněli na legendární hlášku Pepina v podání Jaromíra Hanzlíka z nesmrtelné Menzelovy komedie Postřižiny. 'Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!' Že s mývaly opravdu nuda není, se přesvědčili osobně, když jednoho takového chytali u silnice... malá šelma se rozhodně kamarádit nechtěla a velmi hbitě přelezla na opačnou část stromu...“ a tak dále a tak podobně. V alergické reakci na takovou dávku roztomilosti mi otekly kotníky.
Z Blesku: „Heidi nosí bílé!“, „Pro stříbro jela v tangách!“ „Victoria se neholí!“. Je čím dál jasnější, že se na vlastní vykřičník už asi nezmůžu, ale pokusím se to nést zmužile.
