Švejnarův tým chce o ‚trochu‘ víc zdanit bohaté

Lidé vydělávající nejvíc peněz mají v Česku nižší daně než ve většině západních zemích. Tvrdí to studie týmu ekonoma Jana Švejnara, která také přišla s návrhem „daňové solidarity mezi poplatníky s nejvyššími příjmy a těmi ostatními“. „Daňový systém je třeba srovnat především z hlediska transparentnosti,“ řekla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová.

Česko patří do čtvrtiny vyspělých zemí, kde jsou daně vysokých příjmů nejnižší. Na nejlépe placené jedno procento obyvatel České republiky připadá 6,5 procenta všech zaplacených daní, což je méně, než by odpovídalo podílu jejich příjmů. Ten představuje 6,8 procenta. Setina lidí s nejlepšími platy a příjmy v Česku vydělává více než 1 milion 230 tisíc hrubého ročně.

S těmito daty přišla studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, který vede Jan Švejnar, o kterém se stále spekuluje, zda bude opět kandidovat na českého prezidenta. Podle jeho slov by bylo prospěšné zavést pro nejvyšší příjmy zdanění „o trochu vyšší, které by se ale nevymykalo praxi v jiných ekonomicky úspěšných zemích.“ Návrh institutu působícího při pražské vysoké škole CERGE-EI počítá s progresivní sazbou daně z příjmů ve výši 40 procent při základu daně převyšujícím čtyřnásobek průměrné hrubé mzdy.

Uklidnění společenské poptávky

Cílem navrhované reformy nemá být podle autorů studie Libora Duška a Jana Šatavy ani tak vyšší výběr daní jako spíše „nalezení vhodné daňové solidarity mezi poplatníky s nejvyššími příjmy a těmi ostatními“. Dosavadní zdanění vysokých příjmů je totiž podle nich nesystémové a nepřehledné.

„Sílí poptávka po zdanění bohatých, ale je otázka, zda přidání nějakého procenta přinese něco víc než uklidnění této poptávky,“ řekla náměstkyně ministra financí Simona Hornochová, která byla prezentaci návrhu ve škole CERGE-EI přítomna.„Ministerstvo ale počítá s tím, že s daňovým systémem je třeba něco udělat. Systém je třeba srovnat především z hlediska transparentnosti,“ dodala náměstkyně.

Pokud jde o rozdíly v příjmech nejlépe a příjmech průměrně placených lidí, ty podle zmíněné studie nejsou v Česku tak velké jako jinde. Na deset procent nejlépe vydělávajících osob s hrubými příjmy převyšujícími 494 tisíc korun ročně připadá 25,7 procenta všech příjmů, zatímco v zemích OECD je to mezi 28,2 až 46,3 procenta.